Vyvrácení věty Galilea Galieje : Vím, že nic nevím.

Pokud totiž nic nevím, tak jak to mohu vědět. Pokud někdo nepochopil, vysvětlím to matematicky.

Nic nevědět by znamenalo mít 0 procentní vědomosti, pokud bych ale měl vědět, že nic nevím, není to možné, protože v případě, že bych to věděl (což není možné, jak už jsem uvedl) bych měl větší vědomosti, než je 0 procent.

Pravdivost věty by byla možná v případě, že by zněla : Vím, že RELATIVNě nic nevím.

Opět přicházím s novou teorií, která se tentokrát týká hromadných dětských koncertů, většnou na Základních Uměleckých Školách.

Teorie se týká vysvětlení toho, proč se vždycky dává nejlepší na konec.

Většina rodičů (Což většinou bývají jediní navštěvníci těchto koncertů) čeká jen na vystoupení svého dítěte a pak si poklidně usnou. A teď přichází to vysvětlení nejlepšího na konec. Nejlepší hraje úplně na konci proto, že všichni rodiče už spí, a když neslyší poslední číslo, tak vlastně nemohou být smutní, že jejich dítě není tak dobré, jako byl ten poslední. Jednoduše řečeno, Nejlepší se na konec dává proto, aby rodiče ostatních nebyli zarmouceni...

Po dvou dnech jsem tu konečně s novou teorii. Tentokrát není tak žhavá, ale záleží na názoru.

V HSM2 se vyskytl dialog :

Gabriela : Víš, ono to není zas až tak oficiální rande.

Taylor : Pravidlo číslo tři! Každé rande je oficiální.

A to mě přivedlo na myšlenku, že tady by se mělo zasáhnou známou teorii : nic=vše a vše=nic. Tato teorie je ovšem v našem případě myšlena tak, že vše je pouze to rande... A teď k té oficialitě, o kterou tady právě jde. Pokud je totiž každé rande oficiální, podle jmenované teorie je také každé rande NEoficiální. Zamysleme se nad tím jaký to dává smysl. V celé myšlence jde vlastně o to, že zase jde pouze o názor jednotlivců a o jejich vnitřní cit, takže záleží na každém, jak to bude brát, jestli oficiálně nebo neoficiálně. Pokud bysme se na to ale dívali ze strany státu, tak samozřejmě nebude oficiální žádné rande...

Výpočty říkají, že ženy umírají v průměru o pět let později, než muži.

ALE POZOR!!!

Toto tvrzení je dvojsmyslné, a kupodivu oba smysly dávají smysl.

První, vědecké tvrzení říká, že ženy umírají o pět let později v tom smyslu, že se dožijí o pět let vyššího věku. Druhý smysl je ale překvapující. Jiné vědecké výpočty říkají, že vdaná žena je v průměru o pět let mladší než muž, a tudíž musíme vzít v úvahu, že žena sice zemře o pět let později, ale teoreticky se dožije stejného věku, jako muž.

Jak může školák ušetřit pár korun na telefonu, když jeho spolužák není ve škole??? Odpověď je jednoduchá. Stačí sledovat časový úsek, který spolužák není ve škole.

1. Dlouhodobá nepřítomnost : nemoc, dovolená

2. Jednodenní nepřítomnost : vyhnutí se písemce

3. Příchod do 4. vyuč. hod. : Návštěva Lékaře (nejčastěji zubního...)

4. Pozdní příchod v 1. hod.: Ujel mu astobus, zaspal

Možnosti posledního případu spolu samozřejmě souvisí.

Dnes jsem měl den, jako všechny jiné, a přece byl něčím originální. Do školy jsem šel již na sedmou do tělocviku, kde jsme hráli basket. V matematice paní učitelku ,,třešňovou" bolela hlava, a tak jsme se flákali. A pak, o první přestávce, to přišlo. SNÍ (toto označení používám pro neodhalitelnost holky, která se mi líbí....) vypadala úžasně, jak jsem ji ještě nikdy neviděl. Ona tedy vypadá úžasně vždy¨, ale neřešme to... Výborný je, že vždycky chodi o přestávkách po chodbě, a tak se nemohu vynadívat... O třetí přestávce, ačkoli nejsem průšvihář, za mnou přišla Zástupkyně (naštěstí je pohodová, a mě má ráda) s tím, že mě jde vynadat za nedovolené půjčenísi spolužákova deodorantu po tělocviku. Dopadlo to dobře, nic se nestalo, ale stejně jsem potom měl nějakej divnej pocit viny... nevim proč... Odpoledne jsem nedělal nic jinyho než hrál na klavír, cvičil jsem asi 5 hodin, a bohatě mi to stačilo. Nevím proč, ale tenhle den mi přišel něčím zvláštní...