04.Březen 2009,17:06
Po dlouhé době sem zase píši, jelikož mě zase něco napadlo. Po přečtení můžete sami posoudit, jestli jsem za tu dobu ztratil literární střevo, nebo ne...
Dnes bych se chtěl zaměřit na pojem ,,Hranic lásky´´. Ano, na jednu stranu si řeknete, že to zní pěkně, na druhou zase, co to tom asi můžu psát, že? Základním faktorem je názor lidstva. Těžko bych asi rozděloval lidi s temi dvema jinymi nazory na procenta, ale rozdělím si je na skupiny. Jedna skupina si myslí, že hranice existují, druhá zase ne. Ano, zní to primitivně, ale málokdo se to snaží odůvodnit. Já si myslím, že oba názory jsou správné. Zaměřme se teď na každý zvlášť. Hranice lásky mohou existovat, pokud tento názor, respektive teorii, zaměříme na člověka jako jednotlivce. U člověka jako jednotlivce může být láska ohraničena už jeho smotným narozením a smrtí, vzato v časvém smyslu. Ale to není jediná hranice. Druhá může být ta, že člověk se snaží pro svého milovaného udělat všechno, bez jakýchkoli hranic, ovšem většinou to není reálné, jelikož mu mohou dojít nápady, případně mohou dojít nápady partnerovi, atd. A je tu ještě třtí hranice, o které se můžeme dohdovat, jestli to vůbec hranice je. Je totiž jen z jedné strany. Jedná se o začátek lásky. Pravda, začátek lásky je asi totéž, co její zrození, což nás také přivádí k logickému závěru, že v případě, že byste milovali již od narození, se tato jednostranná hranice rovná hranici narození. Ovšem pozor! Naše jednosměrná hranice má spojitost i s druhou stranou ,,hraničního přechodu´´ narození-smrt, totiž se smrtí. Pokud totiž milujeme danou osobu až do smrti ( a teď záleží na vás, jestli od narození nebo ne) navazuje naše jednosměrná hranice na smrt, čímž vzniká ztrojený hraniční přechod narození-začátek lásky-smrt. První dva ,,checkpointy´´ na hranici se samozřejmě mohou rovnat. Myslím tedy, že k názoru č.1, tedy, že hranice lásky existují, jsem již řekl dost, takže se pojďme zaměřit na názor opačný. U teorie, že hranice lásky neexistují, je nutno aplikovat ji na lidstvo jako celek. z předcházejících poznámek k teorii č.1 totiž logicky vyplývá, že aplikována na člověka jako jednotlivce, nemůže být pravdivá. V teorii č.2 nejde o nápaditost lidí, ani jejich počet, ale pouze o časoprostor. Láska, jak všichni víte, tu je již nesčetně tisíc let, a stále pokračuje dál. Už chápete, o co jde? Láska se ,,předává´´ s generace na generaci, a tak to půjde pořád dál, protože láska nikdy úplně nevymizí. Ovšem pozor! Jestli je tato teorie pravdivá, nemůžeme také ve skutečnosti říct, jelikož nemůžeme vědět, jestli bude svět zničen, jestli jakýkoli život vymizí, atd. Ovšem za předpokladu, že lidstvo tu bude věčně, je tato teorie samozřejmě pravdivá.
Tak já myslím, že jsem toho řekl dost, takže případné otázky pište do komentářů.
 
kategorie: Teorie
vložil: jvoj
Permalink ¤


3 Komentáře:


  • 16.10.2009 21:50:55, kaiass

    Od chvíle kdy hranici používáš jako místo kde láska existuje a nebo neexistuje(kde je a kde není) se stvůj článek stává obtížně pochopitelným,protože její existence není dále vysvětlena. Nezapomeń,že v tomto článku se o existenci lásky bavíš.

    Já jsem naštěstí článku rozuměl, protože jsem se snažil.. :))

  • 24.03.2009 21:41:02, jvoj

    Ano, paní obhájkyně, v jistém smyslu máte také pravdu, ale to už je z čistě teoretického hlediská aplikace jiné teorie na jiný subjekt.

  • 04.03.2009 17:16:04, acla666

    Myslím, pane, že vaše tzv. "literární střevo" nevytratíte. Dále, pane, jelikož bych si dovolila říci, že Vás znám, za těchto předpokladů bych ráda řekla, že Vaši teorii lásky oceňuji a hodnotím velice kladně. Dále, pane, bych si také dovolila upozornit, že vlastě, jak Vy jste je nazval "hranice lásky" se možná přecejenom jednou prolomý. To znamená, že ta osoba, kterou milujete, či miluje někdo jiný, Vám řekne ty krásná dvě slova: Miluji Tě. Řekne to, pane, věřte mi. Ať to bude z nedorozumění či to bude opravdu tak, řekne to. S úctou Alena Nečasová, redaktorka časopisu Fandím Vám