Dnes přišel můj nejmenovaný nejlepší kamarád s jednoduchou, a přitom geniální myšlenkou. Totiž, že bych si měl dát fotky SNÍ na moji mp4, abysme se na ni mohli koukat pořát, i v hodině... Ne, že by to byla nějaká závislost, to ne, ale když ona je tak dokonalá, že snad dokonalejší člověk na Zemi ani není,... to jsme samozřejmě oba věděli už dávno, ale neřešme to... Mimochodem On..., teda nejlepšímu kamarádovi závidím jeho sny, a doufám, že se od něj tímto ,,pozitivisticky-dreamerským´´ virem nakazím. :-) Mějte se pěkně, a čtěte!
Dnes jsem měl den, jako všechny jiné, a přece byl něčím originální. Do školy jsem šel již na sedmou do tělocviku, kde jsme hráli basket. V matematice paní učitelku ,,třešňovou" bolela hlava, a tak jsme se flákali. A pak, o první přestávce, to přišlo. SNÍ (toto označení používám pro neodhalitelnost holky, která se mi líbí....) vypadala úžasně, jak jsem ji ještě nikdy neviděl. Ona tedy vypadá úžasně vždy¨, ale neřešme to... Výborný je, že vždycky chodi o přestávkách po chodbě, a tak se nemohu vynadívat... O třetí přestávce, ačkoli nejsem průšvihář, za mnou přišla Zástupkyně (naštěstí je pohodová, a mě má ráda) s tím, že mě jde vynadat za nedovolené půjčenísi spolužákova deodorantu po tělocviku. Dopadlo to dobře, nic se nestalo, ale stejně jsem potom měl nějakej divnej pocit viny... nevim proč... Odpoledne jsem nedělal nic jinyho než hrál na klavír, cvičil jsem asi 5 hodin, a bohatě mi to stačilo. Nevím proč, ale tenhle den mi přišel něčím zvláštní...