19.7.2008

Kromě skládání a hraní se nějaký čas zabýval také výrobou klavírů. Kole roku 1883 koupil pozemek nedaleko Ústí nad labem, kde si nechal postavit malou výrobní halu, ve které klavíry vyráběl. A tak Cimrman založil firmu Cimrman. Přišel tam také na další způsob využití pracovních červotočů. Tentokrát je ale nepoužil jen kvůli vylehčení, ale i kvůli zvuku-po dokončení byly totiž všechny desky, použité při výrobě, duté. Klavír tak měl masivní, plný zvuk. To byla sice výhoda, nevýhoda byla ale v tom, že pokud hráč uštědřil klavíru pořádnou ránu, tak se buď podlomily nohy klavíru, nebo spoadla otevíratelná deska, kvůli které se pak klavír rozpadl. Tím došlo k několika menším úrazům typu zlomená noha, rozdrcené chodidlo, až useknutá hlava. Toto všechno způsobilo, že Cimrmanovi klavíry šli na odbyt čím dál méňe. O těchto úrazech se ale Cimrman dozvěděl velice pozdě. Dozvěděl se o nich až v době, kdy byla jeho firma už v příliž velkém minusu na to, aby ještě dluhy stačila vyrovnat. To už máme druhý krach firmy, který Cimrman zavinil za své pianistické kariéry, že... Ale, jak všichni víme, Cimrman nikdy nebyl přez obchod. Po zkrachování firmy podleha továrna jeho nové profesi, a to profesi pyrotechnické. S tou tam Cimrman nezůstal příliž dlouho, a to kvůli malé pevnosti materiálů, ze kterých byla budova postavena. O tom svědčí jeho velice krátký zápis z 26.4. neznámého roku. Cimrman píše pouze: Bouchlo to, nemám již vůbec nic.

Děkuji za pozornost.