Před třemi dny jsem si opět zapamatoval... alespoň část jednoho mého snu. Jeho obsah sem píši proto, že nechci, aby se něco takového stalo i ve skutečnosti.
Bylo to někdy v zimě,...bydleli jsme na jednom zámku, který měl v každém rohu jednu věž. Na celém snu si pamatuji úplně přesně jen konec, protože ten byl nejdramatičtější. Nši spolubydlící z nějakého neznámého důvodu, odpálili severozápadní věž (vím, že to byla ta, protože to tam bylo napsané) hodně silnou náloží dinamitu. Naneštěstí jsem v té věži byl já, a jeden kamarád z tábora. Podařilo se nám vyběhnout ven ještě před zřícením věže, jelikož jsme byli v přízemí. Venku již, kvůli výbuchu stáli všichni obyvatelé zámku. Před zámkem bylo malé parkoviště, na kterém stála 3 auta : Zelenomodrý favorit, stříbrná fiesta a modrá oktávie.za parkovištěm (a to je velice důležitá okolnost) byl úzký pruh trávy, a pak sráz. Byly jsme rádi, že jsme z toho vyvázli živí, a jánedaleko ode mě spatřil Kristýnu K.. Zamířil jsem k ní, protože jsem ji chtěl obejmout (byl to jen sen!!!) , ale pak jsem si uvědomil, že vlastně miluju SNÍ, a netaktně jsem jí to řekl (byl to jen sen!!!). Mezitím odjeli z parkoviště všechna auta kromě zelenomodrého favorita. Po tom, co jsem to Kristýně řekl, udělala stašlivou věc. Utekla, nasedla do favorita, rozjela se přímo ke srázu, spadla z něj a při pádu se i s autem rozdrtila o strom. Byl to neuvěřitelně šokující pohled, který bych v žádném případě nikdy nechtěl vidět v reálu. Měla mě tak ráda, že se kvůli mě i zabila...
Když máte někoho opravdu hodně rádi, a on vás ne, nikdy nic takového nedělejte. Nejenže vám ten dotyčný za to nestojí, ale hlavní důvod je ten, že svou smrtí byste více ublížili těm, kteří vás rádi měli...
diky, ale doufam ze sis to nevylozila spatne