mahabharata

86. Stane-li se nenásilí nedílnou součástí charakteru jógina, jakékoliv nepřátelství v jeho přítomnosti zaniká.

87. Je-li pravda jeho nedílnou součástí, dosáhne jógin ovoce skutků pro sebe a druhé aniž by konal.

88. Kdo nekrade, tomu přichází bohatství samo.

89. Jógin získává energii neochvějnou vytrvalostí.

90. Kdo není chamtivý a nepřijímá dary, pozná své minulé životy, přítomnost i budoucnost.

91. Vnitřní a vnější čistotou se jógin odpoutává od svého těla a vyhýbá se tělesnému styku.

92. Stejně tak dosáhne vyjasnění intelektu, jarosti mysli, ovládnutí smyslů a síly soustředění. To všechno hopřipravuje k Sebepoznání.

93. Ze spokojenosti vychází nejvyšší štěstí.

94. Odříkavost odstraňuje nečistoty a probouzí fyzické i mentální síly.

95. Odříkávání posvátných manter uvádí v přímé spojení s Bohem, jehož uctíváš.

96. Uctíváním Boha vzniká Osvícení (Samádhi).

97. Pozice (Ásana) musí být pevná a příjemná.

98. Tu upraví relaxace a meditace na Nekonečné a Neměnné.

99. Ovládnutím pozice zmizí všechny narušující vlivy.

100. Dalším stupněm je ovládnutí dechu (Pránájáma).

101. Vydechování, vdechování a zadržení dechu může být krátké nebo dlouhé, dle délky, trvání a počtu dechů.

102. Čtvrtá metoda dýchání je určována jednotnou vnější nebo vnitřní měrou.

103. Tím se odvane mrak, stínící světlo mysli.

104. Mysl se stane způsobilou k soustředění (Dháraná).

105. Pratjáhára je obnovení původní čistoty mysli odřeknutím se vnějších objektů vnímání.

106. Tak dochází k dokonalému ovládnutí smyslů.

107. Dháraná je upnutí mysli na jediný objekt.

108. Dhjána je nepřerušované spojení mezi myslí a objektem.

109. Samádhi je takový druh osvícení, ve kterém vnímání procesu spojení mizí a v mysli zůstává pouzevjemová podstata objektu.

110. Tyto tři dohromady (pozornost, spojení a osvícení) utvářejí koncentraci (Samjama).

111. Úspěšná koncentrace je přímým poznáním.

112. Koncentrace je nutná k ovládnutí různých stupňů.

113. Tři stupně (pozornost, spojení a osvícení) jsou mnohem niternější než předcházejících pět stupňů (vizkap. 2, 80).

114. Ale i tyto tři jsou vnější v porovnání s bezsemenným Samádhi.

115. Potlačením rozptylujících vjemů mysli a zesílením vědomého ovládání mysl přilne k procesu kontroly a ovládá vjemové modifikace.

116. Když se uvědomělá kontrola umocní, zklidní se tok mysli.

117. Když mysl (Čitta) odstraní všechny podružné objekty vnímání a soustředí se výlučně na jediný, dostaví seSamádhi.

118. Taková koncentrace je pevná a stálá. Čas ji nenarušuje.

119. Tím mohou být vysvětleny trojí proměny času (minulost, přítomnost a budoucnost) a tvarů i jednotlivin v jemnější nebo hrubší látky a ústrojí.

120. Podstata je stále stejná. Pouze její vnější tvary se v čase proměňují.

121. Vzhledem k rozdílným druhům vývoje vznikají rozličné vnější proměny substance.

122. Samjamou, soustředěním na tři druhy proměn, získáme poznání minulosti a budoucnosti.

123. Odděleným soustředěním na zvuk slova, jeho smysl a pochopení objektu slovem vyjádřeným, v užívání obvykle smíšených dohromady, porozumíš řeči všech bytostí.

124. Soustředěním na vjemy z minulosti poznáš minulé životy.

125. Soustředěním na určité znaky na těle jiného člověka poznáš charakter jeho mysli.

126. Nemůžeš však poznat obsah jeho mysli, pokud se na něj nesoustředíš.

127. Samjamou na tvar svého těla a potlačením jeho zrakového vnímání u druhých lidí, jejich vědomí je nezachytí a staneš se pro ně neviditelným.

128. Tím je také možné vysvětlit utajení a zmizení vyřčených slov a jiných věcí.

129. Jógin soustředěním na současný a budoucí karman pozná čas a příčinu své smrti.

130. Soustředěním na přátelství, soucit a radost budeš v těchto oblastech vynikat.

131. Samjamou na sílu slona nebo jinou sílu zcela ji získáš.

132. Soustředěním na vnitřní Světlo poznáš jemné, zvláštní a utajené.

133. Soustředěním na Slunce poznáš svět.

134. Soustředěním na Měsíc poznáš planety.

135. Soustředěním na Polárku porozumíš pohybům hvězd.

136. Soustředěním na pupeční oblast poznáš konstituci těla.

137. Soustředěním na krční důlek odstraníš žízeň a hlad.

138. Soustředěním na ústřední nerv Kúrma získáš stabilitu těla.

139. Soustředěním na světlo vycházející z vrcholu hlavy uvidíš Siddhy (Mistry).

140. Soustředěním na inteligenci pochopíš všechno.

141. Soustředěním na srdce poznáš touhy člověka.

142. Ztotožnění Já a intelektu způsobuje vzruch. Já a intelekt se od sebe radikálně odlišují, protože druhý je pouze nástrojem prvního. Soustředěním na své pravé Já poznáš toto Já.

143. Potom následuje osvícení a sublimace nadsmyslového vnímání: zraku, čichu, hmatu, chuti a sluchu.

144. Tyto síly jsou překážkou Osvícení, ale jsou mocné ve světě.

145. Když se uvolnila pouta mysli, jógin se znalostí nervového systému se může soustředit na tělo druhého člověka a vstoupit do něho.

146. Ovládnutí Udána (nervového proudu, řídícího plíce a horní části těla) nemůže se jógin utopit ve vodě ani v močálu, zůstává nedotčen trny a může zemřít dle vlastní vůle.

147. Soustředěním na Samána, živý oheň, vytvoří se kolem tvého těla zářící světlo.

148. Samjamou na vztah mezi uchem a vzduchem získáš nadsmyslové sluchové vjemy.

149. Samjamou na vztah mezi tělem a vzduchem a meditativním ztotožněním s věcmi nepatrné váhy (pavučina apod.) budeš se moci pohybovati vzduchem.

150. Samjamou na samovolnou činnost mysli a nevnímáním svého těla odstraní se závoj clonící Světlo.

151. Živly ovládneme soustředěním na jejich přirozenost, hrubost, jemnost, vztahy a smysl.

152. Pak se dostaví schopnost umenšovat a násobit svoji velikost a tělo jógina se stane nezničitelným.

153. Jest to „Oslavení těla“. Stane se zdravým, krásným, silným a tvrdým jako diamant.

154. Ovládnutí všech smyslů se dosáhne soustředěním na činnost, přirozenost, individualitu a zaměřením na každý z nich.

155. Potom je jógin schopen pohybovat se rychlostí myšlenky, dokáže, aby jeho smysly pracovaly mimo tělo a ovládá přírodu.

156. Samjamou a poznáním, že Já a intelekt jsou oddělené, se dostavuje všemohoucnost a vševědoucnost.

157. Nakonec, když se odřekne i těchto sil, sémě připoutanosti a zla je zlomeno a jógin dosáhne osvobození.

158. Jógin nesmí být sveden ani okouzlen nádherou nadzemských sil, aby se nezřítil do nežádoucích světů.

159. Soustředěním na současný okamžik, na minulou chvíli a okamžik, jenž má nastat, dostavuje se osvícení, které je výsledkem rozlišování.

160. Takovým soustředěním lze také rozeznat rozdíl mezi podobnými objekty, jejichž odlišnost druhu, vlastnosti a místa je jinak nerozeznatelná.

161. Takové poznání, jež je důsledkem rozlišování, rozšíří se současně za všech okolností na všechny věci a vede k Osvobození.

162. Když se intelekt stane průzračně čistým jako Já, následuje Osvobození.

163. Síly (Siddhi) jsou darovány člověku při jeho zrození, nebo je získá požíváním bylin, opakováním manter, odříkavostí a osvícením.

164. Jógin se může přetvořit do dalšího života tím, že spojí komponenty a vlastnosti takového života.

165. Přírodní komponenty pracují dle své přirozenosti. Dobré nebo zlé skutky nejsou přímými příčinami změn v přírodě, ale pracují jako nástroje k nasměrování vývoje. Voda přirozeně zavlažuje pole, když zemědělec odstraní překážky v jejím toku.

166. Těla, jež vytvořil, zaopatřuje jógin myslí ze své osobnosti.

167. Ač činnost takových myslí je rozdílná, původní mysl jógina je všechny ovládá.

168. Ovládající mysl, zrozená z osvícení, zůstává nedotčená touhou.

169. Jóginův karman není světlý, ani tmavý. Karman ostatních lidí je buď světlý, temný nebo smíšený.

170. Z těchto třech druhů karmanů vznikají touhy, jež napomáhají k jejich naplnění.

171. Protože vzpomínky a dojmy jsou identické, následky tužeb se uskutečňují automaticky, i když jsou vzdáleny dobou, zemí nebo inkarnací.

172. Touhy nemají počátek.

173. Touhy jsou souhrnem následků nevědomosti a marnivosti mysli a předmětu její tužby. Nejsou-li příčiny, nejsou ani následky.

174. Minulost i budoucnost existují ve skutečnosti stejně jako přítomnost, ale nevnímáme je, protože dlí na jiné úrovni.

175. Tamas, Radžas a Sattva jsou úrovně, kde je utajena budoucnost a minulost. Pouze přítomnost je projevena.

176. Ač je více než jedna, mají jedinou příčinu a jediný výsledek. (Větve stromu jsou rozdílné, ale strom pochází ze semene a plodem stromu je opět semeno.)

177. Ač je předmět pouze jediný, rozličné mysli jej vidí rozličně.

178. Žádný předmět není závislý na jediné mysli. Kdyby jej mysl přestala vnímat, přestal by také existovat?

179. Předmět si uvědomujeme, když se zrcadlí v mysli. Když se nezrcadlí, zůstává nepoznán.

180. Činnost mysli je známa našemu Já, protože naše Já je Pán, jenž zůstává nedotčen.

181. Mysl sama sebe neosvěcuje, protože sama může být objektem poznání.

182. Mysl může ve stejnou dobu poznávat jiné věci, a zároveň sebe.

183. Kdybychom předpokládali druhou mysl, jež by poznávala první, předpokládali bychom něco rozporuplného, co by mátlo naše vnímání.

184. Ač Já se nepohybuje, zrcadlí se v mysli, a když mysl vezme na sebe tvar onoho zrcadlení, Já se stane vědomým.

185. Vše viděné i Divák se obojí zrcadlí v mysli, a odtud ona bere na sebe všechny vnímatelné tvary. Tím může poznat všechno.

186. Mysl je zbarvována nesčetnými tužbami, a protože mysl a tužby pracují společně, vyplývá z toho, že mysl pracuje pro někoho jiného (Diváka).

187. Ten, který vidí jasně, odmítá ztotožňovat mysl s Já.

188. Jsa zaujat rozlišováním touží po Osvobození.

189. Někdy vjemy probouzející se mysli zasahují do Osvícení.

190. Ty by měly být odstraněny, jako se zbavujeme i jiných rušivých vlivů.

191. Když jógin dosáhne konečného stavu rozlišování (Samádhi) a i toho se odřekne, dosáhne stavu, jenž se nazývá „Oblakem zásluh“.

192. Tím končí karman a utrpení.

193. Mysl bez nečistot a zábran dosahuje nekonečného vědění. Vše, co se na tomto světě zdálo být hodno poznání, je zanedbatelné.

194. Všechen průběh stavů (Tamas, Radžas a Sattva) zaniká. Jejich cíle bylo dosaženo.

195. Tento průběh značí proměny, jež e odehrávají od jednoho okamžiku k druhému, ale jsou pochopeny až ve chvíli, kdy odplynuly.

196. Rozplynutí hodnot, stavů a vlastností (Tamas, Radžas a Sattva) v jejich zdroji, když nezůstává již ničeho, čeho by bylo možno dosáhnout, je OSVOBOZENÍM. Je projevem sil našeho JÁ a odhalením KRÁSY našeho JÁ.

Komentáře (0):

Přidej komentář