čas řezaní nejen roubů | Články
,,Husákovy narozeniny“.
Nevím od kdy je vlastně neslavím,ale jenom připomínám.Snad od doby kdy jsem potřeboval nařezat rouby na svoje švestky a tak mi to nějak utkvělo v paměti.
Prostě je to ten správný čas zahájit zase další rok který pokračuje až do posledních podzimních dnů na zahradě
Právě desátý leden je ten zvláštní i pro mě letos že jsem šel zase na noční i když v tom není nic nového nebo objevného.
Bylo to ale zvláštní šel jsem po ,,vodě“.Ne nejsem kouzelník jen to tak kouzelně vypadá.Před několika dny hodně mrzlo a tak všude síla ledu roste.Roste do rozměrů o kterých vlastně nikdo z nás ani neví.Každý se zatáhneme do duchen,každý se zabalí do kabátu,čepice a rukavic.
Jen dnešek byl zvláštní
šel jsem právě po té zmrzlé vodě s popraškem sněhu.Toho sněhu bylo právě tak akorát na to aby mi boty neklouzaly.právě tolik sněhu aby zakrylo tu obrovskou plochu absolutní roviny rybníka.
Šel jsem rovně přímo z jednoho konce na druhý.Všude bílo a hlavně rovno,žádný kámen nebo díra jako je na normální cestě.Jeden řekne že je to jen led,ale mě to přišlo zvláštní.Otevřelo mi to nový pohled nejen krajinu a cestu po které chodím .Vidět z jiného úhlu stromy pod kterými chodím po cestě vedle rybníka.každým krokem jsem počítal hloubku a sloupec vody pode mnou.
Ten zvláštní pocit mi umocňovala ta relativní a pomíjivá rovina ledu.Vlastně kdy se ještě dá touhle cestou jít? Začne se oteplovat a cesta co je nejkratší právě přes rybník se stane nebezpečnou a až bych to přehnal mohla bys stát i osudnou a poslední.Ale to jsem zase odbočil a na chvilečku se stal katastrofistou,falešným prorokem.
Právě o falešných proroctvích byla moje cesta co byla na tom nekonečném studeném a placatém ledě.
Myslím že každý z nás má nejen našeptávače ale i proroka a jen záleží na každém z nás jak mu bude nakloněn,jak popřeje sluchu jeho názorům,manipulacím a pravd.
Rád se nechávám poučovat,protože názor lidí mi umožní přemýšlet,dává možnost se učit z chyb nejen svých ale i druhých a vyvarovat se tak padnout na kolena co už za svůj život mám celkem dost rozbité.
Mám svoji jistotu ,
mám svoji víru a ta mi dává tu sílu překonat strach z propadnutí do ledového příkrovu.Mám svoji víru a vždy jen dvě možnosti jak začnu nový den.
Právě jen ty dvě možnosti kdy se otevřou oči po noci ať klidné nebo bezesné mi položí do jedné roviny rozhodnutí.Můžu vstát z postele a jít něco dělat,rozvíjet svoje myšlení,potřeby domov do kterého můžu zase dát život.Druhá ta horší pro mě odpověď zůstat ležet a litovat se,nadávat na zdraví,zřízení nebo počasí.
Přiznám mám kolikrát chuť použít tu druhou a pohodlnější variantu započetí nového dne.Jen se to nějak zlomí,nějak se to najednou převrátí a já se zvednu a pomalu protáhnu svou skroucenou postavičku ,narovnat záda a zvednout charakter spolu se sebevědomím.
Tohle mi probíhalo v hlavě při těch krocích po ledě.Po cestě kde sem tam nějaká zbloudilá vločka co ani nevím kde se vzala.Přistála mi na nose ,zasyčela zemřela rozpuštěna se pomalu zase změnila v páru a vrátila se tak někam odkud zase spadne na zem.Nevím a myslím že to není důležité kam zase dopadne.Jen je to koloběh co je nekonečný.
Je to stejné jako smrt ve světě flory nebo fauny.Prostě něco musí zemřít aby se to mohlo znova narodit,v novém místě ,v nové podobě .
Musí tenhle nekonečný příběh co se točí v kruhu a co středem je nekonečno.
Všechny tyhle myšlenky a vše co se kolem mě dneska točilo na ledě po cestě na vlak jsem chtěl vložit do řádků a poslat je na rozprávné místo.
Jenže než jsem zasedl
ke klávesnici se to nějak trošku zkreslilo.Moje představy a pocity narušily povinnosti,myšlenky a povinnosti ně trochu rozdvojily prsty a tak trošku kloužou jiným směrem.
Je to stejné jak když jsem ve své představě měl pocit že jdeš se mnou tou cestou a právě po tom ledě a vidíš stejnou krásu i zázrak obyčejné zimy a zmrzlé hladiny rybníka.
Opak je tou pravdou.Opak je zase tou pravdou,protože když jsem se ohlédl a podíval za sebe na stopy zbyly jenom jedny,byli moje.
Všechny ty myšlenky byly určeny pro Tebe. Jen pohled na stopy co zůstávají když odcházím mě zase přesvědčily o svojí víře,samotě a falešném proroctví…...
Podskalák
