Postřehy a komentáře.

18.Duben 2008

Alpen-streche Lech-pech - cast druha

... jsem zapomel prevratit me presypaci hodiny znacky Casiopea! Nevahal jsem ani nanohodinu, rozrazil okno a spolu s privalem necudnych hanlivych privlastku, urazejicich lecci puvod jsem do sera vypustil i sve cvicene paraganske telo, abych zdatne slanil po posvazovanych svihadlech, sibalsky privazanych ke kandelabru, jak jsem se naucil od Rychlych Sipu.

Nastesti se skiservis nachazi nedaleko meho luxusniho sidla, vyrazil jsem tedy po vzoru tryskomysi i s nezbytnym vrtenim ocasku vstric zamrizovanym vratum, abych zvedel, ze uz zavreli. Letmym pohledem jsem zkontroloval objednavkovy kupon, abych se ujistil, ze jsem vul... Pote, co jsem zkonfirmoval danou skutecnost, zacal jsem hloubat nad resenim problemu. Lyze v servisu, zitra otevira jen prodejna, ja odjizdim...

Nahle mi hlavou bleskl spasny napad! Synovec z osmeho kolene, prominent a jednickar, ma internet a na internetu se da treba zjistit telefon na majitele! Nahozeni telebudky nebyl problem, na osmy pokus klinovy remen nastartoval soukoli roztodivnych soucasti a na okap umistena antena znacky Aiwa zajistila spolehlivy signal. Po tretim pipnuti a predchozich patnacti vzteklych trisknutich se sluchatkem se mi povedlo nerudnemu pribuznemu vysvetlit pozadavek, nacez mi nadiktoval tri adresy spolecniku servisu s tim, ze telefony tam neuvadeji. To mi ale nezkazilo naladu, prave mi totiz dosly mince a muj telekram byl pro tuto chvili zbytecny.

Navzdory mrazu a mirnym, jak by rekla Misa Dolinova, snehankam jsem se na svem prepychovem skateboardu z PwC statecne brodil cerstve nasnezenymi zavejemi k prvnimu cili, abych zjistil, ze se ma obet minuly tyden prestehovala neznamo kam. Nevadi, kdyby me vzdy zlomil prvni neuspech, byl bych doted panic... aspon, ze se Vanda tehdy nevzbudila... ehm. Ale to sem nepatri. S vichrici v zadech a snehulakem na ledvinach jsem se hnal o zlomkrk za cilem cislo dve, a to tak usilovne, az jsem nechte asi pul kilometru svezl nejakou babku s taskou. Smykem jsem zaparkoval natuneny dopravni prostredek do popelnic a ukazalo se, ze je dotycna pocuchana babina sousedka cloveka, ktery se mel stat moji spasou. Teda kdyby nebyl prave na dovolene na lyzich. Smejd. Hodne pani bylo na prvni pohled jasne, ze jsem slusny a sporadany obcan a po par minutach rozpravy a par podlitinach na krku me nechala zavolat si a dokonce nadavkem prihodila i telefonni cislo na pana Cihaka odvedle. Ale ouha, pan Cihak sice je spolecnikem HUDY SPORTu, ale HS s.r.o., zatimco predmetny servis se sice jmenuje HS, ale patri jakesi osobe samostatne vydelecne cinne, totoznost neznama...

Cihak mi nakvasene praskl s telefonem, jako kdyby rozlouceni "tos me nasral, mrzaku" nebylo dost nobl. Dalsi telefonat patril opet spriznenemu prominentovi, ktery mi tentokrat konecne nadiktoval spravnou adresu. Budu ho muset zabit, osoba samostatne vydelecne cinna (jaky ma asi inicialy? Nechtel bych mu je sit na pyzamo...) totiz bydli asi sto metru od me luxusni unimobunky jedna plus dve nuly!

OeSVeCe, jak jsem si ho prejmenoval, sice doma taky nebyl, nicmene jeho slicna manzelka mu promptne zavolala, vysvetlila mu muj problem a obratem mi odpovedela, ze manzel zajisti, aby mi lyze zitra rano vydali na servisu. Miluju ji, je to uzasna zena. Z vdecnosti jsem ji olizal tvar a protoze manzel nebyl doma, zahy i rodidla. Vyprava byla zachranena a ja ted fakt uz nejsem panic!

-- to be continued --

komentáře (0):

Přidej komentář

<< Domů