thevalheru

Rozhodl jsem se vyzkoušet fenomén dnešní doby, laskání hřbetu něžnými prstíky lepé divoženky v bílém stejnokroji. Už delší dobu slýchám spoustu skazek o uvolnění a rozkoši, kterou masáže přinášejí, tím spíš, že obvykle končí ve vášnivém objetí pyjuse masérčinými rty. Na internetu jsem shlédl nesčetně necudných fotografií závěrečné fáze tradiční čínské masáže, občas i včetně zvukové stopy a když jsem překonal prvotní úžas, usoudil jsem, že rykot sudokopytníka při umělém oplodnění, jež akt doprovázel, je projevem spokojenosti, nikoliv strachem o zachování funkce a celistvosti orgánu.
  
Navnaděn jedním obzvláště vydařeným klipem, ve kterém lepá černoška se stehny jako hroch ždímala udatné padesátikilové páže s intenzitou rozjetého ledoborce při cestě napříč zamrzlou Brněnskou přehradou, neváhal jsem a objednal jsem se do prvního masážního salónu, který mi google vyplivnul a v očekávání rozkošného zážitku s mikroasiatkou jsem neopomněl nabalit krabičku kondomů, aber sicher ist sicher.
 
Nikdy jsem tak usilovně nepočítal minuty, zbývající do návštěvy domu rozkoše. Před vyplutím jsem, ač nerad, povinně použil deodorant Ministr ve spreji  a neopomněl jsem ani na svůj, již téměř k boji připravený, bajonet s bambulkou. Pročísl jsem řídnoucí licousy, nakroutil knír, abych připomínal exotického korzára z Pirátů z Karibiku a osladil svůj dech několika doušky domácí pálenky z housenek.
 
Po příchodu na místo určení mě čekat šok! Mikroasiatka zřejmě onemocněla a místo ní na mně čekala ženština nepopsatelných tvarů a nemalého objemu, silně připomínající černošku z inspirativního videa. Zašvitořila něco jako "tak dem na to" a její sytý bas se rozléhal po místnosti s takovou intenzitou, až opadalo suché listí na dřevině za okny. Nebylo úniku! Divoženka rozměrů střední kosatky mě zatáhla do svého kumbálu, kde na mně nešťastně vzhlíželo několik mučících nástrojů, o jejichž existenci jsem neměl do té doby nejmenší ponětí.
 
Nemilosrdně vybafla "odložte si" a já se neodvážil odporovat. Jediné, co jsem si nechal, byly trenýrky Looney Tunes s prasátkem Porkym a trochu jsem doufal, že se stane zázrak a ženštinu má předstíraná infantilnost odradí. Nestalo se a znenadání jsem byl vržen na něco, co tvarem silně připomínalo středověký skřipec, jen s tím rozdílem, že jsem ležel na břiše. Macatá horákyně nelenila, zatroubila do útoku a jala se metat šutráky rozličných velikostí na můj srstí naježený hřbet. V tu ránu mi došlo, že lávové kameny nebyla metafora pro plameny vášně, ale skrytá výstraha a náznak, že jen málokdo neodchází s rozpolcenou lebkou. Otylá koulařka byla zřejmě pravá profesionálka, neboť strefovala s každým hodem vždy citlivější a citlivější obratel, až nakonec narazila i na můj zakrnělý chvost, na který jsem nesmírně hrdý, protože v jistých pózách připomínám mikrotyranosaura i z profilu. Zavyl jsem rozhořčením a začal vyzývat bohy včetně těch, o kterých do té doby nikdo neslyšel. Mobydik se zalekl mé litanie, zřejmě shlédl nemálo filmů o woodoo, a začal couvat ke dveřím. To byla moje chvíle! Munice se válelo všude v dosahu dostatek a za chvíli již veleobluda prchala před krupobitím okoralých ostatků Etny.
 
Chvíle převahy jsem využil k bleskurychlému ošacení se a okýnkem velikosti bedýnky od rajčat a pak po hromosvodu jsem zmizel s dosahu masitých dlaní velikosti boxerské rukavice, pomačkán, ale neporažen.
A pak věřte internetu!