Jak jsem málem zabila Sestru... | My diary
Tentokrát výjimečně nemyslím Barboru (tedy mou sestru), ale Sesinu, vlastním jménem Sestra (a neptejte se mě čí... to se musíte zeptat jí, páč já to netušim)...
Nevím kde se ve mě vzal debilní nápad jet na koně ráno místo odpoledne.... takže vstáváníčko v půl 7 a hurá na kole do Roudničky (napadlo mě totiž, že jako pojdu na koně a pak na přednášku na Sašu).... No prostě všecko jsme si hezky rozplánovala, jak rychle udělám boxy, provětrám Sesu venku a ještě mi zbyde čas na sahibka.... prdlajs...
Čistim kobylu a ona nechce dát zadní nohu, tak ji vyvedu ven, zjistit, jestli nekulhá.... a na noze šrám jak kráva. Honem vzpomínání na t, jak něco takového ošetřit.... jasan: mýt, obstřihnout a zadesinfikovat...prostě brnkačka....ovšem to by to nesměla být Sesina... Jakmile jsem í na nohu sáhla, nahodila mega hysterický záchvat.... nějakým zázrakem se mi podařio ránu umýt a vyhnout se mezitím jejím kopytům... v tu chvíli jsme děkovala Klřině prozíravosti, že nenechala Sesu okovat... Super, s notnou dávkou fantazie hotovo. Se stříháním to bylo chvíli v klidu (Sesa se spokojila s tím, že si opřela hlavu o můj zadek a varovně na mě skřípala zubama)... jenže Sese nevydrží žádná zábava příliš dlouho, tak začala před kovem v mé ruce uhýbat.... navíc ty nůžky byly dosti šuré, takže jsem s nima musela stříhat tak, že jsem stála kobyle přímo u zadku.... jen jsem čekala, až přiletí pecka... to si ovšem Sesa šetřila jako třešničku na dortu...
Na zalití místa desinfekcí nic není....ovšem pokud vám to místo neuhýbá a co víc - nekope po vás. Už to skoro bylo a najednou - škub - a kobyla v prdeli. Takže hodička po poli, naštěstí to Ses po chvíli omrzelo, takže se nechala chytit a odvést zpět... Druhý pokus jsem vzdala po tom, co kolem mě prosvištělo kopyto... tak jsme kobylu hodila do výběhu a šla jsme se věnovat dalším povinostem...
Když jsem byla hotova, šla jsem pro Sesu, abych jí odvedla do jejího výběhu.... té mrše se vůbec nechtělo, takže jsem jí honila jak debil po výběhu, bláto málem po kolena... Nakonec teda že půjde... No a když jsem jí dovedla do jejího, kobyla se ve vrátkách otočila... a zas byla v prdeli... cestou přibrala železnou konvici, převrátila kolečko... Nezmohla jsem se na víc než že jsem za ní křičela: Tak se třeba zab ty krávo, mi už je to jedno...
Jediné se Sese nedá upřít... jakákoli činnost ji po chvíli omrzí.... naštěstí.... jinak bych tam lítala asi do teď...
Komentáře (0):
Přidej komentář
<< Domů