Agna´s blbárník

Pálení čarodek se obešlo bez obětí, teda nepočítám-li tu čarodějnici, která hořela fakt brutálně - bodejď by ne, když na ni nalili asi litr benzínu.... no ale párečky fakt chutnaly super, asi byly trošku víc karcinogenní, ale nikomu z přítomných to zjevně nevadilo...

Pít jsem začla už během přednášek, trošku rozptýlení během vybraných kapitol nám poskytl Games bar, kde jsem si dala první pivko dne. A pak jsme vyrazily... první do teskáče koupit rumíka a colu (dlouho jsem váhala, zda vzít půl litru nebo litr, ale nakonec i ten litřík byl poněkud málo...

Cestu jsme kupodivu našly a ani to nebylo nějak moc extra daleko, dokonce i Barča se tam doplazila s nemocným kolínkem a bez berliček (teda až na její živou berli Janču)... No tak začla jsem pivkem a pak už jen rumíček s kolou (ředění mooooc rumu a hoooodně málo coly) a už to jelo... tak jsem si pokecala s každým kdo mi přišel pod ruku, fakt jsem se celkem bavila... Když už nebylo co pít a hlavně co kouřit, vzdali jsme to a zamířili jsme směr Sauna, jak jinak než s popelářkou Zuzkou v čele... no a zpívali jsme jak o život (ostatní nás zjevně měli za blbce), pak jsme vytahovali Zuzu z příkopu, pak zveání Zuzy ze země, noklasická cesta, chudák Barče jen nadávala na výmoly... na sauně jsme koupili cíga a skončili jsme stejně v Eventu, kde všichni spokojeně pařili, jen já a Jiřin jsme seděli a čučeli a pili. No tak jsme nakonec ani nevypili to pivko a šli jsme chrápat (jako teda každý sám, ať si zas nedomýšlíte žádné prasárny a podobně, jasný?)... no a dneska jsem se kupodivu sama od sebe probudila v půl 8 (no spíš to bylo tím, jak Luca rachotila vším možným), takže jsem šla poctít svou návštěvou jazykovou katedru a Murraye, stejně jsem tam prospala celou hodinu, páč jsem si nevzala Brufáč a pořád mě bolí osmička, od které mám nateklou půlku ksichtu... takže jsem teď fakt kočka:-)

No, myslím, že pálení bylo úspěšné, čarodějnici jsme i pojmenovali po nejmenované pani z chemické katedry, jejíž jméno se fakt dost ujalo... že neuhodnete které???

Takže příští rok na stejném místě zas čau, teda pokud nám bude přáno se toho dožít... no a já abych dneska začla někoho uhánět, aby mě zítra políbil pod rozkvetlou třeští, abych neuschla...:-)))

Doufám, že vám dneska nepíšu naposled... ptáte se proč? Dneska totiž pálíme čarodějky!!! Vlastně dalo by se říct, že je to jediný světlý bod tohoto týdne, jïnak to fakt stojí za prd, včera jsem dokonce došla na přednášku, hodila jsem řeč s Lucou a přečetla jsem si část knížky od Dicka Francise, páč jsem vůbec neveděla, co ten pán říká a o čem vlastně mluví (jediné, co vím, že to bylo něco o nějakých kytičkách, byla to přednáška z farmakobotány).... No a ještě ke vemu jsem se musela večer do té hnusné školy vrátit, měli jsme náhradu semináře z fyzikály... no, nevim z toho nic, ale měla jsem moře věcí na práci - pokecat s Kašky, naplánovat dnešní akci a samozřejmě si číst...

Lada mi udělala velkou radost, přijela jen na jeden den, takže tady může nocovat Luca a můžem dělat bugr, třískat dveřma, svítit všema světlama  a pouštět si v noci nahlas hudbu... super...

Jo ještě perlička... pálení se koná v loděnici, jako ne že bych věděla kde přesně to je a a jak to tam vypadá, ale při slově loděnice mě napadá řeka, nabřehu spousta bahna a komárů... no a Denisa prohlásila, že si vezme svoje červené lodičky.... se z ní jednou poseru, ale fakt....

Kdybych dlouho nepsala tak sorry, ale upálili mě, Ondřej už se na to chystá,prý si mám vzít hasící přístroj... takže kdyby  něco mějte se fajn.... a dámy pozor, at vás neupálí...

Dneska jsem koukla, kdo navštěvuje můj blog... no a byla jsem fakt mile překvapena, kolik lidí moje žvásty čte... Tak teda díky, je to pro mě další motivace psát své nechutné zážitky, rádoby džouky a tak... ono se to hned líp píše, když vím, že to někoho zajímá:-)

Jinak v HK chcípnul pes... teda jako žádný pohřeb, ale dneska se asi budu večer nudit. Včera jsem byla u Andrejky na kolaudačce bytu (já v poslední době kolauduju furt), byteček fakt super luxusní... Trošku taková pejskovská párty, Andy si pořídila štěně, Zuza od Gráči taky a Péťa dotáhla svoji Deilu, takže bylo fakt veselo... Bohužel jsem byla nějaká unavená a zvládla jsem jen půl láhve vína, což je u mě zatraceně málo (i když, bylo to červené a toho mi fakt stačí dost málo)... Andrejka se mě dneska dokoce ptala, jestli jsem se náhodou nenudila, protože jsem toho moc nenakecala (normálně jsem mega ukecaná, ale v poslední době to se mnou jde nějak z kopce)... prostě stárnu a padá na mě únava..

Dneska jsem byla za tím naším šimlatým kulhavcem (včera jsem ho vytáhla na jízdárnu a on zas pajdá) a parchant se nechtěl nechat chytit!!! Tak jsem ho jak debil naháněla ve výběhu, ale nakonec uspěla metoda zahnat do rohu, trošku nechat vydusit a pak se otočit... no a přišel za mnou nakonec sám. Hotový Pat Parelli, fakt (příště použiju PPPÚL - Pat Parelliho Pomocný Úder Lopatou)...

No prostě dnešní veče vidím v klídečku u nějakého filmíku (zas nějakej ten Shrek nebo Bestiář), alkohol tu žádný nemám.... takže pijte i za mě. A budu spát a spát a spát a spát... Dobrou noc a sladké sny!

http://uk.youtube.com/watch?v=YPWE9z5dMa4, http://uk.youtube.com/watch?v=jM52Xsvw5NQ&feature=related, http://uk.youtube.com/watch?v=8aSXn-Zur0A - jak říkám, stárnu a začínám chápat i hudbu vytvořenou dost dávno před mým narozením.

No a tohle určitě znáte taky... trošku v jiném podání... http://uk.youtube.com/watch?v=PoSbnAFvqfA&feature=related

... nikdy jsem neměla ráda jazz ani blues. Ale jak stárnu, tak se ve mě najednou objevuje jakési zalíbení pro tyhle žánry... i když tohle zná asi všichni...

http://uk.youtube.com/watch?v=VQk2LtK680w&feature=related

PS. Kašky: Takové vykopávky tu ani nemaj! (když jsem po ní chtěla, ať mi to stáhne do kompu...)

A ještě... Armstrong, ten toho stihl... měsíc, kolo a ještě hudbu:-))) jsme barbaři, co??? Ne, to byl fakt džouk...

Konečně je to tady. Po pěti dnech usilovného chození do školy (no ne že bych se tam v pondělí a úterý aspoň ukázala...), množství učení (hahaha, na to zetím fakt prdim) a náročného vstávání (kde jsou ty časy,kdy mi nedělalo problém vstát v půl 6) je tu konečně nejkrásnější část týdne - víkend!!! Moji radost nemůže zkazit ani to, že počasí se od včerejška značně ... no posralo, je tam fakt hnusně. A už vůbec ne to, že hniju přes víkend v Hradci. Všichni jeli domů a já tu zůstávám sama. No, aspoň si pospim, odpočinu si a kdybych se nudila.... no učit se fakt nebudu, to radši uklidím náš kolejní kamrlík, nějak se mi tu zas nakupil bordýlek za celý týden...

PS. Jestli je u vás hezky tak se opovažte mi to napsat. Fakt by mě to nasralo...:-)

V ono inkriminované úterý jsem se vyhrabala z postele okolo poledne. Vrcholem mé celodenní aktivity bylo to, že jsem došla na jógu na náhradu těláku, kde jsem se spokojeně vyvalila na zem (málom nebylo kam, tělák si snad přišla nahradit půlka školy) a celou hoďku jsem prodrbala s holkama. Strašně nás zaujalo, jak se děděk jougista postavil na hlavu a jedna holka taky, tak to Marta zkusila taky a málem zabila tři lidi. Ale chlamec fakt, u toho se člověk nespotí ani omylem, spíš si příště vemu nějakou přikrývku.

Jinak večer v úterý jsme se s Kašky asi hodinu bavily tím, že jsme na dotazníky na spolužácích psaly neuvěřitelné hovna... strašně jsme se pobavily (to ten zbytkový alkáč), ale nakonec jsme zjistily, že se ani jediná naše perla neuložila... No věčná škoda, byly to perly, jaké dokážem vypotit jen my dvě:-))) no ale pobavily jsme se. Marta s Denčou vyrazily do Eventu, my jsme se na to vykašlaly (nejsou prachy, vypadáme hrozně atd.) a tak jsme šly na cígo k pivasu, kde nás jakýsi mladík s blonckou upozornily, ať neřvem, že se učí... drzost, fakt... no tak jsme sebraly jeden kelímek od kafe a šly jsme na schody na A3, ten kelímek jsme vzaly jako popelňajz, jelikož tam uklízí moc milá bába, která je vyhazuje. Tak sedíme, kouříme a najednou smrad jak prase.... no prostě ten umělohmotný kelajms se začal tavit (normální jev, plasty jsou neodolné vysokým teplotám, to mě učili na technole na střední), kouř z toho, smrděly jsme pak jak od ohně... ale bylo to mega vtipné (vám to tak asi nepřijde, ale nám v tu chvíli fakt jo).

Jinak vše ostatní tento týden stojí za prd, písemečka z mikry luxus, zhruba 4 otázky z testů, jinak  si je vycucali z prstu nebo odkud, většinu jsem typovala, takže nějakých 15 bodíků to jistí... akorát Sabunek se konečně vyléčil, takže jsem dneska byla na vyjížďce. No, aspoň něco stálo za.

Jinak Marta furt otravuje s tím, že zas zhubla, ona je fakt magor, nežere... no a furt chodí na solárko, takže vypadá jak malej cigoš. No, aspoň nemluví o tom nejmenoveném idiotovi... 

takže pořád se mám stajně naprd. Doufám, že jste na tom trošku lépe.... mějte se nice a užívejte weekend!!!!!!

V Hradci jsem byla jednou v životě - na přijímačkách, kam mě dovezli autem, po cestě zpátky vlakem mě chytla taková migréna, že jsem usnula v Pardubicích na nádru (ještě že mě pak mamka dotáhla do Pendolina). A najednou jsem měla cestovat sama...

Ráno jsem vyjela strašně moc brzo, takže jsem hned za Ostravou zalomila a vzbudila jsem se v Olomouci... já se vždy totiž budím, když vlak zastaví... no tak jsem se teda probudila, děda co jel se mnou v kupé spol¨kojeně žužlal jakýsi rohlík z domova. Sedím asi tak 10 minut a furt nic... co je ksakru.... Pak dorazil průvodčí s tím, žeje nějaká havárka na trati (pak jse se dozvěděla, že se z jednoho vlaku vysypal nějaký náklad a další vlak na tom vykolejil, ale nejsem si moc jistá, že si ze mě Karel nedělal srandu) a že tady nějakou dobu pobudeme. tak jsem se ptala jak dlouho a průvodčí mi řekl, že asi dost, že neví kdy to odstraní, nebo že nás snad odkloní přes Brno na Prahu.... ale já sakra nechci do Prahy, já musím do Pardubic... no nic, tak jsem vzala své zavazadlo (naštěstí jen malý batoh se sváčou) a vyrazila jsem na obhlídku nádru. Hala plná lidí, nikdo neměl žádné informace, lidi jak jeblí, furt do sebe vráželi a řvali po sobě, na informacích řada snad kilák... super... zjistila jsem si, kdy mi jede bus na Hradec... tak jsem bloumala po nádru a uvažovala jsem, co bude lepší, zda hnít hodiny tady nebo zkusit bus (snad by se nenaboural..) Nakonec jsem se rozhodla, že risknu bus..... jen tak pro informaci náš vlak tou dobou stál v Olomouci už asi 90 minut  ažádná naděje na zlepšení... tak jsem si teda vystála frontu ať mi vrátí prašule, ať mám za co jet busem... Bába na mě čuměla jak na debila a ptala j¨se mě, čím jsem přijela... Tak jsem jí vysvětlila, že tím posraným vlakem, co vyjížděl z Ostravy snad minulý rok a teď už tady stojí asi hoďku a půl... no a bába mi řekla, že ho teď vypravili!!! Můj vlak odjel beze mě! Tak jsem bábu zprdla, že to ani nehlásili (ta za to siv¨ce nemohla, ale na někom jsem si to musela vybít) a ptala jsem se, kdy pojede další (když pustili jeden, tak už musí jet všechny, ne?)... jel... a vyjíždí prý za minutu... pak jsem teda hodila kostrou a  dal ajsem si super sprinta a jen task tak jsem stihla ono proklaté IC, kde jsem zaplatila 60 Kč příplatek (ono to bylo před tí¨m, než ty poplatky zrušili a zdráhli jízdné), ale konečně jsem jela pryč z Olmika, kupodivu i na dobrpou stranu... dalšího sprinta jsem si dala na nádru v Pardubkách, kde mi málem ujel spoj.... Nakonec jsme dojela...sice jsem asi hodinu hledala správný bus, ale konečně jsem byla v Hradci...

Ale musím vám říct, takovou radost z toho, že jsem v Hradci, jsem už nikdy nepocítila...

Víkend jsem si tak trochu prodloužila. Nechtělo se mi táhnout se v neděli večer v přeplněném vlaku a tísnit se jako sardinka v narvané uličce. Na druhou stranu se mi nechtělo jet ani v pondělí ráno (nerada dělám cokoli ráno, snad kromě sledování televize a sexu). A navíc jsem měla půjčenou Radunku, mého nej nej nej bývalého koně, takže bylo jasno, pojedu až v pondělí večer.

Víkend jsem po dlouhé době strávila u koní, každý den jsem jezdila dva (každý mě zneužíval:-))), takže jsem si po dlouhé době sedla na jiné koně než na Sahiba  a Galettu a to byly šoky... Ale přežila jsem... sice mě ještě teď bolí třísla (teda aspoň myslím, že se ta část těla takto jmenuje), ale stálo to za to.

Takže jsem v pondělí večer přijela a hned jsem šla do pivnice, musely jsme si s Kašky sdělit své dojmy a tak. Opět jsem šla na jedno, dopadlo to naprosto očekávaně - o půlnoci vyhazov z pivnice a pak vyřvávačky u kafáče s pražskými studenty politologie ( to musí být mega debilní obor), jeden vypadal jak Macháček:-)...se divim, že bába nepřišla prudit, no i když pokaždé, co jsme šli pro cigára nebo pivo nás obtastnila svým naprosto okouzlujícím pohledem:-) který je takřka na zblití. Takže jsem se zas super vys´pala, probudila jsem se někdy v 10, na přednášku z orgány jim fakt kašlu, na to nemám sílu. Tak doufám, že tam někdo dojde a půjčí mi zápisky...

Jo a večer jdu na jógu... nebojte, nezcvokla jsem se, musím si jen nahradit tělák... no a myslím, že u jógy prostě nemůžu napáchat škody na životech a majetku... i když...já dokážu cokoli:-)

Tohle je fakt super večeře na čtvrteční večer, kdy už opravdu moc jídla nezbývá... a je to rychlé..

Stačí olej (ten se dá vlastně i od někoho v případě nouze vypůjčit, takže to bych neřešila)

2 nožky mega nechutného (zato fakt levného) párku z tesca

zbytek cíby (teda to co zbylo po mé včerejší - poslednímu kousku toastového chleba - neopečeného, nechtěl se mi zapojovat toaster do zásuvky - plechovečce sardinek v rajčatovém nálevu a půlce cibule)

nějaké to vejce

kus brokolice (byla zlevněná v tescu, no nekup to)

Brokolice se rozebere na růžičky (to je to, co vypadá jako stromeček) a  dá se vařit do osolené vody, dokud nezměkne. pak jí stačí z té vody jen vyndat, další úpravu nepotřebuje. Hodit na talíř.

Z vejce či vejcí uděláme omeletu (opět stačí posolit, popepřit či přidat takové to žluté, co se strká do všeho (vegeta nebo tak něco, samotné je to příšerně slané) na pánvi, na které (poté co vyndáme omeletu) osmáhnem cíbu a párečky (nakrájené na kolca). No a pak se to všecko nahází na jeden talíř, polije se to velkou dávku kečupu, podle chuti dosolí, dopepří a podobně a podáváme!!!

Zvláš´t okouzlující je kombinace s redbullem a učením na latinu. Vyzkoušejte také!!!

Dobrou chuť...

Dneska se stal zázrak... přežila jsem zkoušku z latiny... no nejen přežila, já jsem ji udělala... Jsem happy jak blecha, už se těším, až ty podělané skripta někomu prodám a všechny ty nechutné papíry s testovýma variantama a podobně spálím!!! To bude fajer.

Jinak dneska jsem byla provětrat Galettu a jak mě ve stáji viděli, tak jsem hned nafasovala další koně na víkend... to je život:-)

... a s ním labtech s Pepkem.... Nevím proč tam lezem na 8, ani mě nenapadlo poslouchat, co nám tam snad hodinu vypráví o nějaké tvorbě solí či co, radši jsem se snažila doplnit si mezery v latinských názvech plevelů, seč asi marně. Dělali jsme dvě úlohy, z jedné nám vylezlo nějaké hnědé bahno, které trošku připomínalo čokoládu (to mi připomnělo, že jsem včera běhěm učení jednu zpucovala:-))), pak jsme dostali nějaký zelený roztok a jelikož jsem ho omylem nalila do erlenky, kde byl jakýsi zbytek od Kašky, vznikla nám z toho tekutina ne příliš nepodobná zahuštěné moči.... jasnan, že jsme to rychlostí blesku vylily s Lucou do umyvadla a musely jsme si půjčit trošku od ostatních - výtěžek tomu fakt odpovídal, nemělo to ani půl gramu... no co, vždy se nedaří... zato druhá úloha se nám fakt povedla s výsledkem asi 98% a Pepek nám na to řek, ře se mu to nezdá.... poprvé v životě jsme něco nezkurvily a  on nás ještě zdupe!!! Se na to vyvíteco...

Čeká mě opět hezký večr nad latinou, venku svítí slunko a já hniju na pokoji a snažím se dokopat se k učení, ale fakt mi to ne´jde ani omylem... No tak mi držte pěsti, budu to zítra dost potřebovat...

Jak říkám, každý den školy (snad kromě pátku) je strašný... kupodivu jsem přišla včas na ájinu (ale že jsem se musela dlouho přemlouvat, ať otevřu ravé oko, pak levé, pak zas pravé, které se mezitim zavřelo, vystrčím levou nohu zpod peřiny a nějak se vydrápu z postele)... jedin, co jsem zvládla na jedničku byla snídaně, puding se šlěhačkou z tesca a mlíko ve sklínce na víno (taková s tou šťopkou, co máme z pivnice)... fakt super ráno... akorát jsem ještě zvládla venčení a mytí zubů, víc jsem fakt nezvládla, nenamalovaná vypadám jako zombie, ale fakt sorry, jsou věci, na které po ránu nemám čas, náladu a už vůbec ne sílu...

Kupodivu se nesplnila moje prognóza (latinsky prognosis, na důkaz toho, že mi z toho učení fakt už hrabe), že bude odpoledne krásně, ale aspoň přestalo krápat, což nám bylo fakt naprd, jelikož jsme zhruba do čtyř hnili na botáně, k radosti všech naštěstí s tou naší paní (nevím, jak se jmenuje, ale myslím, že Karlíčková), dost se nám ulevilo, že nás neměla ta co minule, protože s ní bychom tam byli až do vánoc, případně do nového roku.

Jinak jsem strávila opravdu kouzelné odpoledne (samozřejmě až poté, co jsem zkoukla několik dílů prvních Simpsonů) nad skriptama z latiny, ovšem je nad mé síly je přečíst až do konce. tak jsem vyrobila taháčky (samozřejmě, že jsem jak debil vypisovala do wordu těch 150 miliónů kytek, co máme umět - no, trošku přeháním, ale pádlo jich snad je- a až jsem byla dost daleko za polovinou - no spíš tak 4 kytky od konce- jsem si vzpoměla, že jakási dobrá duše si dala tu práci a všechny ty podělané kytky vypsala do takové tabulčičky, takže stačilo to zmenšit a bylo by to!!!), tahák na skloňování, co jsem pracně a hlavně růčo vyrobila včera, se zatoulal neznámo kam, je mi jasné, že ho najdu hned jak vyrobím další, případně až po zkoušce... ale na to, abych ho znovu dělala nemám sílu... sice se napájím černým čajem, abych neusnula a taky jsem vypila jeden Shock, ale obávám se, že tyto produkty na mě mají dnes přesně opačný účinek - já bych spala až bych brečela!!!!

No prost život jde dále stále ve stejných kolejích.... a krásné vyhlídky na víkend zatím v nedohlednu, zato labtech s pepkem již za zhruba 9 hodin, no není to k zblití???? A po labinách ještě další učení latinských nechuťáren.... Blééééé!!!!

No tak mi prosím držte pěsti, ať mě bába nevystřelí jak Lajku, ráda bych měla alespoň jednu zkoušku z letního semestru za sebou.

Heslo na páteční latinu: Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. How!

Nesnáším pondělí. To je dost pochopitelné, páč většina lidí (kromě šprtů, nezaměstnaných a workoholiků) pondělky prostě nesnáší, protože to je začátek dalšího nechutného školního či pracovního týdne. I když teoreticky do školy ani nemusím (máme přednášky) tak mě to štve. Už z principu.

Pondělní večer se opět nesl ve stopách minulého ponděl s tím rozdílem, že jsme nezevlili v pivnici, ale před ní s čtyřmi flaškami Muller Thurgau, zjevně mega kvalitního - ve slevě v tescu za 30 Kč... no nekupte to! Zase samozřejmě nezbyla ani kapička, ba naopak se ještě jedno vínko dokoupilo na recepci (v ceně všech našich předchozích flašek) a pak jetě plechovky piva. Byl to ale celkem nehutnej večer, Martu chytla depka z toho nechutného vymatlaného egoistického idiot Nečase (tedy ne z Oldy, ale z toho jejího bývalého blbečka), kterého miluje celá kolej.Jinak to byl večer jako každý jiný, žádný velký průšvih či škody na majetku kolejí UK.

Dneska je úterý. Další nechutný den. Taky ho nemám ráda, protože mě v úterý nikdy nic hezkého nečeká - přednášku z botány jsem radši zaspala (na to nemám nervy a navíc, šprti snad nějaké otázečky aktivně vypracují), pak vyčerpávající hodina  a půl s panem Pourem (dneska mě opět zklamal, neměl kravatu) na orgáně. Jaksi zvláštní druh optimismu mi dodalo to, že dnes nejsou mé nejoblíbenější vybrané kapitoly z dějn farmacie (nejsem vadná, myslím to ironicky), takže se odpoledne zpátky do školy na mikru nepotáhnu ani mega velkou náhodou.

Zítra je středa. Pitomý den, na osm ájina s Murrayem, se kterým sice hrajeme jakési hry, u kterých tradičně vyřváváme česky a on nám chudák nerozumí ani prd. Pak dlouho dlouho nic a  pak ještě mnohem déle mega hnusná nechutná raktika z botány, normálně mám z toho snad i vyrážku jak já to vysedávání nad mikroskopem nenávidim (aspoň že jsou ty kytičky v preparátech mrtvé, aspoň mi nezdrhnou, než po půl hodině zaostřím). Takže vy všichni se těště na nádherné počasí, zvlášť okolo třetí hodiny odpolední, to bude prát slunko a mys e budem škvařit (skoro) v pekle...

Aby nebylo špatných vyhlídek málo, přidala se k nim páteční zkouška z latiny, takže se ani na pátek nijak netěším... Takže vlastně tenhle týden je tak úplně mega nechutně zabitý... snažím se učit nějaké plevele latinsky, pak skloňuju nějaká přiblblá slovní spojeníčka. Nejradši bych se na to.... však vy víte.

Mějte se lépe než já... Peace on you!!!

Takřka co druhý týden trávím na koleji, protože nerada jezdím nechutně přeplněným vlakem směr Ostrava a pak zpět. Tak to radši jednou za 14 dní oželím návštěvu domova a hlavně domácí stravu a zůstávám v Hradci. Většinou tu ale naštěstí nejsem sama, vždy se najde nějaký zoufalec, kterému se nechce domů, případně nemá peníze na vlak, takže o zábavu se dá nějak postarat. Tentokrát tu se mnou zůstala Marta, protože se učí na zkoušku z chemie. 

Marta za mnou přišla, protože jsme byly domluvené, že zkouknem nějaké filmy... Jelikož mi nešel stáhnout nějaký pitomý program (včera se to po skoro hodinovém snažení podařilo), tak jsme musely zkouknout něco, co mám v kompu... a jelikož tam mám skoro prd a akorát kupu Simpsonů, tak jsme koukaly na Bestiář... no film přesně pro nás (btw, ta knížka, podle které to je natočené ja fakt otřesná)... otevřely jsme si flášu vínka, která za chvíli byla prázdná a jak jsme už nevěděly coby, tak jsme vedly dlouhý rozhovor přes ICQ, chudák, musel být z toho pořádně zmatený, když jsme co chvíli psaly jedna a ještě samé kraviny.... no a pak jsme skončily na You Tube a koukaly jsme na staré klipy od Kelly Family (bylo to in tak ve třetí třídě, všechny holky milovaly Paddyho nebo jak se ten hlavní máňa jmenoval, jen mi byli Kelouši někde - už tehdy jsem podle všech byla divná), Backstreet boys (milovala jsem blonďatého Nicka, blonďáky sice žeru doteď, ale Nicka už ne - to byla tak 4. třída), Spice girls (chtěla jsem být jako Geri Halliwel, ale to mě taky přešlo - no až na tu barvu vlasů), no prostě vykopávky největší... a fakt jsme se tomu řezaly jak blbé, zvlášť té nechutné Kelly rodině, všichni stejné máničky...

Dopoledne jsem se jako vždy vysrala na jakýkoli pokus o učení (vrcholem mé snahy bylo, že jsem vytáhla ty pitomé skripta z kupy dalších (snad ještě nechutnějších) skript. Odpoledne jsem strávila se Sahibkem, dal mi pěkně zabrat. Taky jsem na koně přivezla zásobu chirurgických rukavic, protože mu ošetřujeme nemocnou nožku nějakým jodem s etherem a  ono to strašně barví, v pátek se mi roztrhla rukavice a  měla jsem skoro fialový palec obalený jodem. No tak jsem přivazla nové, ale když jsem si je sundala, smích mě přešel - nevím proč, ale ty rukavice ějakým záhadným způsobem propustily ten pitomý jod, takže nejen palec byl fialový, ale i další dva prsty (naštěstí se to díky etheru vcelku dobře odpařuje).

Večer jsme se domluvily s Martou, že teda zkouknem nějaký film, když už jsem takový genius, že se mi podařil nějak stáhnout ten program. Tak Marta koupila víno, ale než stihla dojít tak jsem nám pozměnila plány a šly jsme za Klárou do Katy. První zmizela Prochajda (zhruba do pěti minut), pak Klárka s Járou, tak jsme tam zůstaly já, Marta a Petra. Pak tam za námi přišli Petřini kámoši, jeden z nich mě prý zná, z kalby v Roudničce, kdy jsme šly (já po polovině druhé flašky vína) navštívit jinou akci... no tak od tama, akorát nechápu, jak si mě může pamatovat, když já si ho vůbec nepamatuju a ještě ke všemu jsem měla na hlavě náušáky od Grace (pro neznalé, to je taková ta věc, co se dává koním na ouška, aby jim tam nelítaly mouchy), na tom takové to světlo na čelo a ještě koště v ruce... fakt hezký, takhle by mě měl znát každej, stojí to za to...

Měla jsem sebou foťáček, takže jsem fotila jak o život a Martička se zas pěkně předvedla... no škoda mluvit, http://agna.rajce.idnes.cz/Sobotni_vecer_v_Kate.../#album .Přišly jsme nevím kdy, ale vcelku ve vyhovujícím stavu, teda já určo... no a dneska pěkný bolehlav, asi jsme pily zas něco mega kvalitního... no a půlku vína, co zbyla ze včerejška u mě, jsem samozřejmě hned při pokusu o vylezení z postele vylila.. klasika....

Miluju pátek... je to nejhezčí den za celý týden, pokud to teda není ten týden, kdy máme humusácké a nechutné výpočty z fyzikály, kde každý hledí jak puk a neví, vo co go. Tento týden je pátek zaplněn pouze tělákem, který se dá přežít... Mohli by sice do té tělocvičny zavést klimatizaci (nebo alespoň nějaké větrání), ale zjevně je to v rámci přípravy na budoucí povolání (ta tělocvična patří vojenské lékařské fakultě, takže se zde asi cvičí na pdmínky v Afghánistánu). Jako vždy jsem zatrapadila co jsem mohla, ke svému oblíbenému kopnutí si míče do oka (předvádím to během každé hodiny, někdy i s opakováním) jsem přidala i pád nazad, nejhorší na tom bylo, že se to stalo jen tak, nikoli při akci tref se do míče nebo tak něco. No prostě na volejbal budu asi až do konce života levá jak šavle... ale i s tím se dá žít, ne???

Venku se začíná probouzet hezké počasí, tak vyrazím za Sabíkem a budu se flákat a flákat a flákat... i když je mi jasné, že s příchodem soboty se krásné počasí stane minulostí... No nic, jdu si užvat sluníčka, co to jde:-)))

PS. Konečně mám opalovací krém, takže nějaké červené sexy od sluníčka mi snad nehrozí...:-)))

V poslední době se cítím vyšťavená jak vyschlý rybník... Ráno se přemáhám, ať nějak vylezu z postele. Dojdu doškoly, kde se mi v řípadě, že sedím víc jak 5 minut zaínají zavírat oči a málem usínám. Nějak to tam vždycky přežiju a jakmile přijdu na pokoj a lehnu si do postele tak je únava najednou pryč. Super. Pak už jsem večer fakt K.O., ale jakmile zalehnu, nemůžu spát a převaluju se. No a tak se to se mnou táhne už týden.

Jinak co se týče mho života tak nic nového. Žádné novinky, nic. Akorát se mi údajně podařil test z botány, sama nevím, na to, abych se zašla osobně mrknot na nástěnku na katedru jsem moc líná. To je tak vše. Dneska odjeli domů snad všichni moji milí (jako ne že by jich bylo moc) a ti co tu zůstali se učí na zkoušku z latiny. Já du až za týden, takže klíííííd, Kašky to zvládla za 2 večery a to si ještě odskočila na sudy, takže pohodička, času tři prdele.

Jinak se spolubydlou jsme jak manželé po čtyřiceti letech - nespíme spolu (to by mi tak ještě scházelo), nemluvíme, jen dýcháme jeden vzduch. Naše konverzace se omezily na "Ahoj!", "čau", "zavřu okno, neva?", "dobrou"... to je život, co??? Takže ani na koleji nic moc nového.

Pivnice je už týden v provozu (teda myslím, dlouho jsem u ní nevysedávala), ale já jsem se ani nezmohla tam zajít (tedy nepočítám-li pondělí a naši "zajdem jen na jedno pivo" akci). Ani moc nechodím vykecávat s Kašky (no ale už teď se těšim, až v pondělí dovalí a vyklopí mi všecky drby za celý týden), nemám sílu an dojít ke kafáči... takže program na víkend je jasný - spát, spát, spát... a koupit si boty, protože se mi z jedněch, co tu mám dělá puchýř na patě a z těch druhých na malíčku... to je život, co???

Takže ces´t la vie....

Hrdě můžu říct, že nebezpečí abstinence je zažehnáno... šly jsme s Kašky na jedno... no a znáte nás, pak do Sauny, do Tesca... prostě klasika... tak jsem se chtěla vykašlat na přednášky a jak naschvál jsem se probudila v 8 a už jsem nemohla spát... fakt mě to naštvalo, ale alespoň jsem mohla mít dobrý pocit, že jsem poctila svou návštěvou "novou" posluchárnu (kdo ji tak nazval musel být slepý, blbý a žít v pravěku).

Odpoledne mě vytáhla Terka na procházku, chtěly jsme jít počumět na Hradec zezhora - chtěly jsme jít na věž a ta byla samozřejmě co? Zavřená... alei tak procházka stála za to... padám únavou, učení na mikru se odkládá na zítra, stejně jako mytí nádobí a podobné kraviny. Teď chci jediné - SPÁT... a to hodně, dlouho a radši beze snů...:-)

Fotečky z pivnice na http://agna.rajce.idnes.cz/Pivnice_znovu_otevrena.../

V poslední době můj život nabírá všedních, až přímo nudných rozměrů... Nic se vlastně neděje. Nestávají se mi žádné nehorázné trapasy, stává se ze mě skoro abstinent, jsem unavená a nějak se mi ani nechce žít zajímavě. Škola mě nebaví, ale to vlastně není žádná novinka, to je ustálený stav. Nemám náladu vlastně na nic.... a tak si říkám, není to nějaký mezník v mém životě??? Neměla bych něco změnit, něco vykonat pro sebe nebo pro druhé???

Odpovím si sama: NE! proč taky??? Tak teď jen čekám, až mě opustí depka a já vám zas napíšu něco vtipného... Do té doby se mnou mějte trpělivost, vím že dokážu být protivná, ale taková už jsem... a měnit to fakt nebudu...¨

PS. Zkuste mě opít, třeba to pomůže:-)))