Achtung... kontrola bordelroomů, Sašen, Kotvald a kol. | My diary
Právě jsme si vzpoměla, že jsem vám nenapsala o kontrole pokojů u nás na koleji... Už týden nás na dveřích straší papír, že bude prováděna kontrola našich bordelhousů, že máme vynést odpadky (btw dobrej nápad, už to skoro přetékalo), uklidit a vytřít... na nějaký úklid jim kašlu, vše jsem naházela od skříně, vyměnila jsme nechutné kolejní povlečení, pod kterým jsem spala asi dvě noci a které bylo celé od krve, páč mi tekla krev z nosu... Vzhledem k tomu, že už se nám začínaly lepit boty k zemi, půjčila jsem mop od Báry, který ji tady dopravila její maminka (moje maminka mi žádný mop nedala - myslím, že mě zná dost dobře a ví, že úklid mi nic moc neříká) a vytřela jsem... Efekt celkem žádnej, akorát už se nelepím...
Ke kontrole taky patří schovávání spotřebičů, takže jsem se dneska musela obejít bez ranního čaje (a páč jsme byla po kalbě tak jsme ho zatraceně potřebovala), ještě včera v noci jsem ožralá strkala konvici do skříně... teda silně pochybuju, žetady někdo byl... spíš si myslim, že nás ti hovaďáci z ubytovačky chtěli donutit, ať si jednou za rok vytřem, vyměníme povléčo a hlavně nahlásíme všecky spotřebiče...
Celej dnešní den byl naprd.... vstávání po opici čím dál tim větší problem, natož pak hrát volejbal a hlavně ve 2 naklusat do big posluchárny,která už je půl hoďky před začátkem plná šprtů, kteří se samozřejmě naserou na naše plejsy vzadu, páč maj strašnej strach z Deana, že se jich na něco zeptá a oni to nebudou vědět a pak se z toho budou muset jít oběsit... Naštětí na nás zbyla taková ta poslední řada, kde jsou nechutné školní židličky, ze kterých bolí zadek (vím žesi asi říkáte, jak mě s mojí velkou prdelí může bolet zadek, ale fakt mě na té židli tlačí sedací kosti..... co má pak říkat taková Marta???). Tak jsme tam zakotvily, Kašky samozřejmě zaspala a bála se tam přijít pozdě, že jí Saša zaživa sežere, tak radši přišla až na další hovaďárnu. Sašu jsem teda ještě byla schopna přežít, od spánku mě dělilo jen to, že jsem si dělala zápisky, které jsem tak naškrábala, že je po sobě asi nepřečtu, takže v konečné fázi to má efekt, jako bych si na tu dobu hodila šlofíčka...
Takže Sašen přežit, další co nás měl vypadal jak jeden z těch buznů, co zpívaj holky z naší školky, jo už vím, Petr Kotvald... nebo tak nějak.... O tom, co mluvil, jsem nikdy neslyšela a to jsem měla loni snahu chodit aspoň na přednášky z orgány... Nějaké spektra, triplety, dublety..... po dvou řádcích jsem svůj zápis zabalila avěnovala jsem se našim oblíbeným činnostem: koukání lidem na líbko, pomlouváním šprtů, nadáváním na šprty, vyřváváním... No, myslím že šprti na téhle škole mě asi hodně milujou.... no a nejen šprti...
Do konce jsem vydržela jen proto, že jsem zas vymyslela, že jak dědek odvykládá svoje s NemámMrdáníRád spektra (co jiného si představíte pod zkratkou NMR?), že odhodí buzna svetřík a zazpívá nám Mumuland.... no zas teorie jak hovado... tady vidíte, co se mnou dělá chození na přednášky...
