Agna´s blbárník

Opět je tady odporná středa, nechutný střed školního týdne. Musela jsem vstát na ajinu na 8, abych pak do jedné vejrala na Sim´psony, páč se mi ani trochu nechtělo učit na písemku z botány, ze které mám, ač mám všechny otázky nějakým stylem zodpovězené, celkem blbý pocit. Ani nevím proč. Ještě aby to nebylo málo, tak jsme v té nechutné mikroskopárně seděli málem do soudného dne, dělali jsme osm preparátů, samé řasy a podobné úchvatné věci, které já ale většinou v mikroskopu nevidím, protože to se svým skvělým zrakem prostě pořádně nezaostřím.

Když jsme konečně vylezli ze školy (o půl hodiny pozdějc, než jsme měli) jsme šly s holkama do tesca, lidí mrtě a hlavně ty řady... ještě jsme se postavily do řady k nějaké mega neschopné brigádnici (já o prázkách v Kaufu jsem oproti ní jela jak kulový blesk), takže jsme tam kysly mega dlouho.

Když jsem se konečně doplazila domů (tj. do mého kolejního doupěte, které tento týden obývám sama, páč Lada je doma), začlo svítit sluníčko, tak jsem se zas oblíkla a šla jsem se pokochta krásami Hradce. Vzala jsem to kolem Orlice přes okruh a přes park, super procházka, třídila jsem si myšlenky, větrala jsem mozkové buněčky a protáhla jsem tělo... a najednou začly padat kroupy!!! Tak jsem dovalila na nejbližší zastávku u zimáku a jelikož jsem u sebe neměla takovou tu pitomou městskou kartu (potrhlí hradečáci, kteří jezdí na kolech i když padaj kroupy, akorát si dají nad hlavu třeba krabici, tomu říkají lítačka), takže jsem si musela koupit lístek... tomu se říká fakt idylka... a jen co jsem došla pod střechu koleje (zastávka není daleko, ale bušení krup do hlavy není rovna moc příjemné) tak kroupit (nebo jak se to vlastně správně řekne) samozřejmě přestalo... a to fakt nasere!!!