Agna´s blbárník

Čím se víc blíží zkouška z fyziky, tím mám větší pocit, že nic nevim. Akorát se nejedná o přímou úměru... můj pocit debility stoupá přímo exponenciálně...

Jako shrnu to takto: snaha byla... už od sřední mě pronásleduje polarografie (naše škola nesla název akademika Heyrovského - pro ty neznalé, on polarografii vymyslel a taky za ni dostal nobelovku, v hale byl vystaven polarograf - pro jistotu za vitrínou, abychom na něj nelepili žvýkačky a snad v každém předmětě nám tloukli do hlavy, jak ta metoda fachá.... ptáte se na pointu?).... ačkoli jsem onu otázku přečetla snad 100x, stále mi není jasné, o co tam go.... no tak se právem obávám, že si ji vytáhnu. Jako jestli jo, tak se asi fakt rozbrečím, prásknu dveřmi a na příště si vezmu výstřih do pasu a nepůjdu k bábě, ale k dědouškovi a asi ho tam znásilním, prostě jinak to nevidím...

Mozek mi začíná stávkovat... Začlo to už asi před 20 lety, ale nyní je to fakt akutní... Třeba na mikře to bylo ve stylu:

Bába se ptá: Co vyvolává břišní tyfus???

já: (v duchu, abyste mě neměli za debila) Mozku, kamaráde.... no tak pracuj....

Mozek na to: Hm???????????????

Já: Mozku, kamaráde....

Mozek: Hm............................

Bába po mě hodí pronikavý pohled....

Já: Mozku, no tak.... za odměnu se budem koukat na Simpsny (můj mozek miluje Homera Simpsona)

Mozek: Ricketsie????? Néééééééééééééé.... chlamydie..... ještě větší hovadina...

Nakonec mi pomůžou střeva... jaksi protestně ve mě zahučí a mozek na to: po té angíně bych třeba mohla chytit salmonellu...

Konečně po neknečných chvílích ticha vyhrknu: Salmonella typhi!!!!

Bába pronesla něco ve stylu: no konečně.... a zapsala mi velmi dobře...

No jako asi jste čekali nějakou pointu, že??? No prostě mozek mě neposlouchá....

Píšu dneska kraviny, co??? No já za to ale fakt nemůžu, může za to ta debilní škola... mám ja ty nervy vůbec zapotřebí???? Stejně, když mě nevyrazí letos tak to udělají příští rok.... Má to vůbec cenu??? No abych si začla hledat místo.... třeba jako uklízečka...