Agna´s blbárník

V neděli jsem se vrátila do Hradce. Cesta vlakem byla pěkný opruz, zvlášť když si někteří 120 kiloví lidé myslí, že se tou uzounkou uličkou protlačí kolem mě a mojí krosničky... a ještě jsou drzí... Jinak MHD HK konečně pochopilo, že v době, kdy jezdí studenti na koleje je vhodné poslat větší trolejbus, takže jsme tentokrát nedojeli na kolej jako krabička sardinek.

Včera jsem přežila veliké množství nezáživných informací jak na botáně, tak na orgáně a pak jsem se radši sbalila a  vyrazila jsem za Sábou. Jeli jsme ven s Andrejkou a Grace, foukal vítr a semtam padal sníh, takže Šedý a Bílá byli dost veselí, ještě ke všemu jsme v lese potkali kočárek, no tragédie, vypadalo to, že je kolem budeme muset snad přenést, hysterky.

večer jsme se s Kašky a Martou sešly u pivasu na čokoládku, kafčo a cígo. Něco začlo pískat (bába na vrátnici nás zjevně chtěla nasrat), tak Marta prostě zavřela jakési poloskleněné dveře. No a jak každý chdil, tak s tím třísknul, takže po chvíli přiletěla bába  začla řvát, kdo to zavřel. Tak se Marta přiznala. Bába něco pindala, ale odcházela, no a Marta si nemohla odpustit pár urážlivých slov na její adresu, takže se bába zas vrátila jak bumerang a že chce Martinu kolejenku, kterou jí Marta dát ani nemohla, páč ji nechala v taxíku i s kabelkou, když na Silvestra jela s Nečasem bez placení. tak bába chtěla aspoň jméno, ale Marta zatvrzele mlčela. Pak bába prohlásila, že si ji stejně pamatuje a odporoučela se.... Nevím o co jí jde, té rašpli... no, vlastně asi měla Ordinaci v růžovce, takže chudinka neměla klid... Myslím, že je na čase, abysme jí vysklili tu její skleněnou kukaň flaškou od Urbana...