Propad
Něco se dá napsat přece
když zakletý solu-medrolem
v bažině maniodeprese
zkouším vylézt horem dolem
hloub zapadá moje bídné tělo
jako bych nikdy nebyl potřeba
je přesně tam, kde být nechtělo
jak těžko se z toho ráno otřepá
čím víc se mrskám tím hloub klesám
nakonec mi dojde, že zabíjím se sám
ať mě někdo prosím dorazí
nechci zas žrát nějakou chemii
řeknu Vám milí drazí
zázrak je, že zatím žiji :-)
© 1999-2016 henryhill©copyright 29.8.2016