Cítím se
jak rozervaná kolej
od vykolejeného vlaku
Jak utržená páska od límce
mého smutečního fraku

Ruce mě bolej
jak nohy poutníkovy
po stoupání na Everest
Mám na nich okovy
všech poutníkovo cest

Mám život
v životě života
na konci všeho a ničeho
Poutníka tlačí bota
ale však od čeho ?

Z čistých pij vod
poutníku dalekých světů
Jen tak samo sebou
poutníku života věčné lopoty
Do koše Tě smetu
a s Tebou
i mé všechny trampoty



© 1999-2010 henryhill©copyright 10. 2. 2010