pikantnosti z mého osobního života 8-)
Milý deníčku, jelikož jsem tě poslední dobou zanedbávala rozhodla jsem se nyní svěřit se Ti s událostmi posledních měsíců a dnů.
Já vím, že tohle je asi to nejsušší sdělení co jste čekali, já vím že 90% z vás se těší na story typu drogy sex a alkohol ale to nečekejte, napsala jsem to jako nadpis abyste si tenhle článek všichni přečetli :-D hold novinářský fígle jsou novánřský fígle
Takže - dokončili jsme rekonstrukci baráku. Dnes poprvé po třech měsících spím na posteli jež není pokryta vrstvou prachu a nemusím se bát že mi na halvu spadne suť nebo že mi do pokohje vleze "veselý dělník" s dotazem typu "nemáš voheň? a veselou hláškou "páč potřebuju rozpálit". Víte, když víte, že budete mít velkou postel a vlastní počítač přetrpíte mnohé, ale když se vám ráno v 6 hodin nahrne do baráku 12 ukrajinců zběsile začnou běhat po baráku s vrtačkami a s dotazem " slečno neruší vás to vrtání?" (ne, Josife, v 6 ráno, metr od postele opravdu ne) člověka to nutí k přehodnocení, jestli by radši nespal ve sklepě než hostit v baráku bandu induividuí.
Když jsem jednoho dne našla ve svém pokoji řádit maniaka s frézou který za sebou nechal torzo podobající se mému původnímu pokoji a na posteli vzkaz v podobě cihel a malty myslela jsem, že budu brečet. Ale ještěže stále existují lidé, co dokáží pomoct a utěšit. Jako například pan stavbyvedoucí "nebojte slečno, jen co to tady vyfrézujem a položíme ten sádrokarton, můžete se znova nastěhovat, já tomu dávam.. tak tři měsíce, co řikáš Volodó? tak jsem se s "klidným svědomím" přestěhovala do koupelny.
Naštěstí jsem dítě odkojené v tvrdých podmínkách zálesáckých táborů a spaní pod širákem, takže matrace metr dvacet a u ucha kapající kohoutek mě nerozhodí.
S Voloďou ostatně byla docela sranda. Jako jednoho dne, kdy jsem měla být za hodinu v práci a na hlavě jsem měla vrabčí hnízdo obalené maltou a prachem jsem se šla umýt. To, že neteče voda jsem zjistila až ve vaně tudíž jsme byla nucena obléknout se a dojít za naším expertem s trapným dotazem:
"Prosím vás.. mam takovej problém, neteče voda, stalo se něco?"
"Nestalo"
"aha.. a proč neteče?"
"Vyplul jsem jí"
"aha, a byl byste tak hodný a zapnul jí?"
"(po hodině uvažování) jo."
---------------------------------------(následuje asi půlhodinová odmlka co jsem se znovu svlékla a ve vaně zjistila, že teče jenom studená) následuje proces osušení obléknutí a následný výlet za tim debilem (s prominutim)
"prosím vás.. teče jenom studená"
"já vim"¨
"aha.. a proč teče jenom studená?"
"zapnul jsem jenom studenou"
...............................(následuje douhé ticho provázené snahou o sebevovládání)
"aha.. víte, já jdu za chvilku do práce (z hlavy mi spadl kamínek), byl byste tak hodný a zapnul i teplou vodu?"
"jo"
----------po pěti minutách ve sprše s teplu vodou překopává Volodá omylem vodovodní potrubí.
Nakonec jsem ale ráda, že jsme to podstoupili´. Sice jsem přišla pozdě do práce a skoro každé ráno pozdě do školy, moje vlasy potřebují nyní dvopjnásobek kondicionéru a moje duše pořádnou psychoterapii, ale můžu v klidu odeslat tento článek a nebude to trvat půlhodiny. Jsem ráda že mám kam dát svých dvěstě knížek a naušnic. Jenom,.. nemám tu vysněnou velkou postel. V pohodě Josife, já pochopim že i mistr tesař se někdy utne, pochopím, že sis spletl decimetry s centimetry ale seknout se o metr a půl je docela pruda nemyslíš? takže mám místo postele nudli o šířce asi 70 cm a mám jí v pokoji nakřivo, jelikož by se tam jinak nevešla. Nebot´ "no co, sme nepočítali s tim, že chcete mít v pokoji psací stůl". Ale tak.. mohu být spokojená, rozloučila bych se tedy slovy pana stavbyvedoucího po němž se mi bude opravdu stýskat "No tak co slečno, vždyt pořádně zaskotačit si můžete i na malý posteli vid´te"... ano a já myslím, zabít někoho se dá i malým šroubovákem pááááá :-* :-*