..teď jak tu sedím, mám výhled ven a vidím úžasně barevný nebe. Za chvíli sluníčko zapadne a skončí první krásnej den v tomto roce. První krásnej, co se počasí týká.
Počasí umí kouzlit, sluníčko má čarovnou moc. Vím to, protože když jsem se dnes po pár hodinách probudila a podívala se ven, bylo kousíček po devátý ráno:) viděla jsem oblohu bez mráčků a sluníčkovej den a má nálada poskočila o plnej počet a těšila jsem se už jen z toho, že krásný počasí přiletělo z Prahy i sem k nám, na konec světa..............a to jsem ještě nevěděla, že je venku i teplo:)
Takový dny, kdy je takhle krásně se mají využít k pobytu venku, myslím, že je fakt hřích být doma a nejít ven, prostě jsem si udělala snídani a zalezla na terase do houpací sítě a dvě hoďky jsem se jen tak houpala a těšila se, taky jen tak:) Prostě krásný dopoledne:)
A teď za chvilku sluníčko zapadne a právě ta obloha je trojbarevná:) Nad vrcholky stromů je dočervena, nad nachovou je barva tropického moře, jemně zelená a poslední barvou je bleďoulince modrá, krásná paleta tří pastelových barev, úplně lituju že tady nemám po ruce štětce, vyvolává to náladu a chuť malovat:) a to je i u mě co říct:)
Prostě krása!
Nepřeháněj, neříkám globální problémy, ty mě netrápí heke :-) ... ale prostě blízký lidi, mamka, s=gra, kamarádi, u těch mi na náladách záleží, taky jak na kom. Ale prostě když mám super náladu a někdo koho mám rád brečí, tak se nedokážu radovat. No a mám na výběr, ignorace, nebo se snažit trochu svý radosti předat tomu druhýmu. No u tebe mi to nejde, ale je to hlavně tím, že si voláme jen když máš dobrou náladu a já s tvejma špatnejma náladama nemám ABSOLUTNĚ zkušenosti ... takže potom moje řešení má naprosto destruktivní efekt :-)