Ledový měsíc

(Sasusaku)

Kapitola devatenáctá
Po 3 dnech se Sakura probudila a začala vstávat. „Kde to jsem?“
„Copak zlatíčko, jakpak ses vyspinkala?“
„Uchiho, kde to jsme? Co tady dělám? Jdu pryč.“ Chytil ji za ruce, dal jí je za záda a políbil jí tím nejvášnivějším způsobem. Zprvu se bránila, ale postupně se mu oddávala, až skončili na posteli. Když si uvědomila, k čemu se schyluje, snažila se ho odstrčit, ale jeho pokušení se nedalo odolat a nocí se začaly ozývat vzrušující vzdechy.
„Sasuke, měla bych jít.“ zašeptala do ticha.
„Kam bys chodila?“
„Měla bych…“ Sakura se snažila opět si vzpomenout, co byla, teda spíš, kdo byla, jenže jí začala opět bolet hlava a proto se za ní tak chytila.
„Děje se něco třešinko?“
„Bo…bolí…mě hlava.“ procedila skrz zuby a nakonec omdlela.
„Saky, saky, lásko?“ zakřičel Sasuke a začal s ní třást.
„Sa…sasuke…to…to bolí.“ šeptala, ale její víčka se nezvedla.
„Podívej se na mě maličká, pomůžu ti od bolesti.“ Sasuke chtěl použít jeho pověstný Sharingan, ale nemohl Sakuru donutit otevřít oči.
„Sasuke, ach Sasuke. Mi…miluju tě.“ zašeptala a upadala do bezvědomí.
„Sakuro, Sakuro…já tě taky miluju, prosím, neomdlívej. Nenechávej mě tady samotného.“ šeptal jí něžně do ouška a slzy mu stékaly po tváři.
Sakura ležela už několik dní v bezvědomí v nemocnici.
„Sasuke, je to vážné. Sakura umře, jestli se neprobudí.“ zkonstatovala Tsunade. Sasuke seděl u ní každou noc a každý den a šeptal jí do ucha, jak ji miluje.
Uplynulo už sedm dní a nastal den, kdy jí měli odpojit, Sasuke se opil a jen čekal na její konec a plakal. Přátelé se ho snažili nějak povzbudit, ale bylo to marné.
Tsunade přistoupila k přístrojům a jeden po druhém je začala vypínat, až zhasl poslední a Sakura se nadechla naposled. „Sasuke, upřímnou soustrast.“ zašeptala Tsunade. „Nechám tě tu chvíli s ní.“ Po těch slovech odešla.
„Sakuro, ach, má lásko. Proč si mě opustila? Sotva jsem tě našel a zjistil, jak velice tě miluji, odešla si a nechala mě tu samotného. Nikdy už nechci poznat žádnou jinou, chci jít za tebou. Stačí, když si vezmu tyhle léky, které jsem ukradl Tsunade. Půjdu za tebou, protože si bez tebe nedokážu představit další minutu, další den, natož pokračování mého života. Půjdu za tebou, lásko, počkej tam na mě.“
Sasuke se natáhl pro lahvičku a nasypal si léky do ruky. Bázlivě si ruku přibližoval k ústům.

Jak to nakonec dopadne?  Zemře Sasuke nebo ho někdo zastaví? Dozvíte se v závěrečném díle a abych to udělala napínavější, tak aspoň jeden komentík a dám sem poslední kapitolu, jinak si počkáte. :-P