 Nevzpomínám si…
Kapitola třetí Když pohlédnu na toho muže, chce se mi křičet, protože vidím, že je to Sasuke. Byl od krve a oblečení měl zničené od boje. „Nezkoušej ani pípnout nebo tě na místě zabiju,“ zašeptal mi do ucha a katanu přiblížil k mému hrdlu. Už jsem neměla téměř žádnou čakru, takže byl nesmysl sebránit. Prohrála bych. Za dveřmi své koupelny jsem uslyšela hluk a pak následně klepání na dveře.
„Jestli mě prozradíš, tak jsi první na mém seznamu lidí, potřebných k zabití.“
Jen jsem kývla hlavou na souhlas a řekla jsem: „Kdo je tam?“
„Promiňte Sakura-sama, tady je Hanuba Kiriu, ANBU. Hledáme jednoho ninju a stopy vedli do vašeho domu. Jste v pořádku?“ „Tady nikdo není, kromě mě. Okamžitě opusťte můj byt nebo to nahlásím Hokage.“
„Přijměte naši nejhlubší omluvu, Sakura-sama. Nikdo tu není pánové, mizíme.“ A pak zavládlo ticho. Sasuke vykoukl z koupelny a podíval se na mě. Já jsem sestihla před jeho pohledem skrýt do osušky. Otočila jsem se k němu, chytlaho za triko a vyhodila ze své sprchy. Shodila jsem ze sebe ručník, vrátila se a pustila jsem vodu.
„Myslím, že už jsou pryč. Tak laskavě vypadni.“ řekla jsem kupodivu chladně. To ho překvapilo. „Jsem ani nečekal, že v bytě daleko od centra najdu zrovna tebe. Jsem myslel, že bydlíš s rodiči.“
„Rodiče zemřeli před 2 roky a ve starém domě se mi nelíbilo. Tak jsem ho prodala a koupila jsem si tento byt.“ Šokovalo ho to, s jakým klidem jsem mu řekla, co se stalo.
„Hmm,vyrovnala si se s jejich smrtí celkem snadno.“
„Co je ti do toho? V skrytu duše stále truchlím a pokouším se vypátrat jejich vraha, ale rozhodně si tím nehodlám zkazit život.“
„Co tím chceš jako říct?“ zakřičel na mě s nenávistí v očích.„Nic,“odvětila jsem a dál nechala na sebe dopadat kapky horké vody. Stál tam dlouhou chvíli, ale pak trhnutím otevřel sprchový kout a vešel do něj nahý.
„Změnila ses.“ zašeptal mi do ucha a já se zachvěla. Otočil mě tváří k sobě a chtěl mě po… jenže mi padl tváří do náruče. Omdlel. Teprve teď jsem si všimla jeho zranění. Vypadali vážně.
Mno v první řadě jsem lékařka a pak ninja. Musím mu pomoci. Omyla jsem ho a pomohla mu ze sprchy. Osušila jsem jeho tělo a moje tváře i přes profesionalitu, která byla v nemocnici důležitá, zčervenaly. Dovedla jsem ho do své postele a našla nějaké staré oblečení po otci a donesla si k posteli nějaké obvazy a léčivé masti. Zranění jsem mu ošetřila a na některé vážnější jsem použila zbytek své čakry. Bylo to vysilující, ale zažila jsem horší chvíle. Pak jsem uklidila tu spoušť, co tady nechali ANBU a on a šla si lehnout vedle něj, protože jinou postel jsem v bytě neměla. Když jsem se probudila, Sasuke ještě oddychoval. Bylo 7 ráno a já musela do nemocnice. Nachystala jsem mu nějaké jídlo a napsala vzkaz: Sasuke, až se vzbudíš, nasnídej se a laskavě vypadni z mýho bytu. Máš čas do večera, než se vrátím, protože jinak si to s tebou vyřídím!!! Co se stalo se Sasukem? Už víte, co chci napsat...příští díl :-) |
Uz se nemuzu dockat dalsiho dilu...Rychle prosim pridej dalsi dil :)