O autorovi


Jméno: JjSlunicko
Region: Znojmo
O mně:
Můj profil

Kategorie
Poslední příspěvky
Šablona vytvořena
Free Blogger templates

Sluníčko...

....další pokračování povídek, již brzy ;-)
19.Březen 2012
Pod rouškou temnoty 19
Pod rouškou temnoty
Kapitola devatenáctá – závěrečný díl

„Sasuke, dlužíš mi vysvětlení.“ řekl Naruto.„Já vím, ale teď na to není čas. Mám obavy o Saky.“„Za prvé to je Yuriko už ti to říkám po několikáté a za druhé, než to všechno skončí, máme času dost.“

„Dobrá,“ řekl jsem a začal vyprávět. Některé nedůležité detaily jsem vynechal. Až jsem to dovyprávěl. Naruto na mě pohlédl a odvětil: „Tak to je teda mazec. Ale jak víš, že je to Saky.“ Ukázal jsem na své oči, pochopil. „Jasně, já zapomněl. Před tebou se žádné jutsu neschová.“ Někdo zakřičel hodně hlasitě a já jsem se rozeběhl k porodnímu sálu. Tam mě však Hinata a Naruto zastavili.
„Pusťte mě, okamžitě. Chci jí nějak pomoci.“
„Sasuke-kun, neměj obavy Yuriko, teda Sakura je v těch nejlepších rukou.“ zašeptala Hinata a já jsem se trochu uklidnil, po asi půl hodině vyšla znavená Tsunade a řekla nám.
„Dělala jsem, co jsem mohla. Není na tom moc dobře, ale dostane se za pár dní z toho. Můžete mi vysvětlit, kdo jí co udělal a co tady dělá milostpán Uchiha.“ Byla naštvaná a to hodně. Ještě si to slíznu. „Můžu jít za Sakurou?“ zeptal jsem se a ona se na mě dívala, jako bych spadl z višně.
„Za Yuriko můžete, ale jenom na chvíli. Sasuke, Sakura tady není.“
„Já vám to pak vysvětlím, Hokage-sama.“ Přikývla a my vešli do pokoje. Sakura měla k sobě připojeno pár přístrojů a vypadala hodně unaveně a vedle ní v postýlce leželo miminko. Mělo černé vlásky, a když jsem přišel blíž, mělo zelené oči. Její nádherné oči. Tak teď mám důkaz. Díval jsem se na něj a ono zavřelo očka a usmálo se na mě. Tsunade přišla k postýlce a s péčí a něhou vyndala maličké.
„Jmenuje se Daisuke. Yuriko to stačila říct, než upadla do bezvědomí. Sasuke vysvětli mi to.“ A já začal, no, řekl jsem jí toho ještě míň než Narutovi. Koukala na mě jako na blázna a já jsem jí řekl: „Důkazů o tom, že ta dívka, co tady leží, mám celkem hodně. Dovolte mi, abych vám je ukázal, ale nesmíte mě přerušovat a věřte mi.“
Nejprve jsem přišel k Tsunade a vzal si od ní maličkého. Jemně jsem ho probral tím, že jsem ho políbil na čelíčko a on otevřel oči. A oni uviděli jeho zelené oči. „To je první důkaz, teď Sakuru odhalím pomocí jutsu.“
Tsunade pochybovala, ale nakonec svolila. Poodstoupila s maličkým, kterého jsem ji vrátil, od Yuriko a nechala mě. Začal jsem dělat pečetě. Hinata zase musela držet Naruta. On se totiž obával, že jí ublížím, jako bych mohl. Když jsem skončil, okolo Sakuru se objevilo světlo a jakoby Sakuru do něj skrylo. Pak se začali postupně objevovat….její růžové vlasy, její tvář a její tělo.
Všichni byli udiveni. „Jak jsi to věděl?“
„Prvně jsem poznal Sakuřinu čakru pomocí sharinganu a pak jak použila svou techniku, kterou kromě Tsunade a ní ji neumí nikdo. A za třetí tuhle techniku jsem ji naučil já.“ Daisuke, začal pofňukávat a Tsunade se nedařilo ho utišit. „Dovolíte, Tsunade.“ řekl jsem a vzal si znovu maličkého do své náruče a začal ho kolíbat, jako bych to uměl do narození. Utišil jsem ho za momentík. Sedl jsem si s ním do křesla a díval se na Sakuru. Byla krásnější, než si pamatuju.
„Necháme je.“ řekla Tsunade a všichni ji poslechli a odešli. Děkuju Tsunade. Čekal jsem dlouho a snažil se neusnout, ale moje oční víčka byli silnější než já. Položil jsem ho a posadil se znovu do křesla a po chvíli usnul.
Za dlouhé a náročné dny se Sakura vzbudila. Byla stále unavená, ale usmála se na malého. „Daisuke,“ zašeptala a pohladila ho tvářičce. Vzala ho do náručí a kolébala. Bylo to nádherné, pozorovat je.
„Sakuro,“ zašeptal jsem ji, přišel k ní a objal ji. „Jste oba tak překrásní, jsem rád, že jste oba v pořádku.“
„Pane, s někým si mě pletete, jmenuji se Yuriko.“ zasmál jsem se.
„Pak potom,…“ chytil jsem pramínek jejich vlasů a ukázal jí je, „tahle růžová barva se k tobě hodí víc než hnědá.“
„Našel jsi mě.“
„Ano vím, teď doufám jen v odpuštění.“
„Já, já…promiň Sasuke,“ lekl jsem se, určitě bude chtít konec…to nesnesu. „Oba jsme jednali přehnaně. Vím, že se něco stalo a neměla jsem naléhat a ty jsi mě zase neměl do něčeho nutit. Oba jsme udělali pár chyb, ale doufám, že už se nic takového nestane.“
„Ano, máš pravdu, už nebude žádné příště. Saky, miluju tě. Bál jsem se o tebe. Stýskalo se mi.“
Všechno se postupem času vyjasnilo. Sakura dostala pokárání od Tsunade, že jí měla hned od začátku říct pravdu. Já jsem zase byl pod dohledem ANBU a dostali jsme oba menší trest. Žádné mise v průběhu několika měsíců. Vrátili jsme se do domu sídla Uchiha a začali nový život i s Daisukem. Vzali jsme se po pár týdnech v Konoze. Bylo to parádní svatba. Na tuhle budou ještě hodně dlouho vzpomínat.

Tak tady můj příběh končí, nebo teprve začíná? zamyslela se Sakura. Co se stalo s Ryuu? Objeví se a odvede si Sakuru? Prozradí Sakura Sasukemu pravdu o své minulosti? Chcete pokračování?

posted by JjSlunicko @ 17:55  
Komentáře (4):
  • shtrásí-chan (03.04.2014 06:47:36) říká…

    Moc se mi to líbilo ještě další díl :'(:'(:'(:'(:'(:'(:'(:'(:'(:'(

  • Zedr-chan (13.03.2014 22:45:05) říká…

    Píšeš skvěle,prosím další díl.

  • JjSlunicko (08.05.2013 18:32:51) říká…

    Ahoj Rommy, ještě to pokračování není napsané...takže zatím jenom tato série...ale pokusím se na ní pracovat.

  • Rommy (08.06.2012 18:15:40) říká…

    Dáš jsem pokračocání je to hrozně moc hezký a mě zajímá jak to dopadne.

Přidej komentář
« Domů