Lidičky mocinky se omlouvám, ale tento týden jsem toho měla opravdu moc, takže jsem to stihla dát do kupy, ale slibuju, že se polepším...takže tady je další dílek povídky...jinak pro čtenáře a pro čtenářky...připravuju další příběh...už jenom dělám menší úpravy, takže se máte brzy na co těšít...Kapitola čtrnáctá
Mezitím u Sasukeho
„Hej, Naru.“
„Hmm, co je Sasuke?“
„Mám na tebe prosbu.“
„Jakou?“
„Potřebuju, abys pohlídal mího bráchu, nechci, aby se jakkoliv přiblížil k Sakuře.“
„Sasuke? Pojďme stranou, myslím, že si musíme promluvit.“
„Nech to. Až po škole raději. Moc uší, které poslouchají.“ řekl a nosem naznačil směr. Naruto naštěstí pochopil a tak se otočil a odešel zpět do třídy. Zpoza rohu vykoukla Karin. Ušklíbla se a zamířila také ke třídě.
Po škole se Sasuke sešel se svou skupinou. „Hino, Naruto, potřebuju, abyste pohlídali Karin a Itachiho.“
„Proč? Sasuke vím, že se nerad svěřuješ okolí, ale tohle si nenechávej pro sebe. Řekni nám, co se děje?“ promluvil Naruto.
„Sakura je jako my. A ty dobře víš, jak to myslím. Je z nějakého klanu a je hodně stará. Itachi chce být její muž, ale jí se to evidentně nelíbí. Nakonec se o ní začala zajímat i moje bývalka Karin, což je horší. Nevím, co od ní můžu čekat.“
„Sasuke-kun, teď jsi nám zhruba popsal, co se děje, ale proč to děláš? Ty víš, že to není tvoje starost.“
„Já vím Hin, ale něco mě k ní táhne. Neumím to popsat.“
„Sasuke na něco se tě teď zeptám. Když jí nevidíš, cítíš se sám? Když slyšíš její hlas, rozbuší se ti srdce? Když jí spatříš, chceš ji chránit a držet v náručí?“
„Ano, cítím se tak.“ Hinata se zahihňala a pochopila, co se s jejich kamarádem děje. Je zamilovaný, ještě si to, ale nepřiznal.
„Sasuke, najdi Sakuru a buď s ní, my s Hin se postaráme o ty dva. Neměj obavy.“
„Děkuju,“ řekl Sasuke a rozběhl se do neznáma, najít dívku, jenž mu učarovala.
„Naruto, takového jsem ho ještě nezažila. Když se na něj podívám, jak se dívá na ní, když vidím tu jeho jiskru v očí, která se objeví, vždy, když je ta dívka nablízku. Dělá mě to šťastnou.“
„Ano, lásko, máš pravdu, on to neměl jednoduché. Nejprve přišel o tebe. Byla jsi pro něj nejlepší přítelkyně a holka, pak Karin, která si z něj udělala hlupáka a ubližovala mu. A teď ho vidím znovu šťastného, nechci, aby mi Sakura ublížila, z toho by se už nedostal. Před pár týdny po tom, jak jel pro Sasukeho Itachi, se něco změnilo. Bylo vidět radost v jeho tváři. Řekl mi, že potkal krásku, která ho vnímala jinak než ostatní holky.“
„Vím a také z celého srdce mu to přeju, ale bojím se o něj.“
„Nejsi sama, budeme stát vždy za ním, Hinatko.“
Sasuke šel nenápadně, ale rychle za vůní třešně. Cesta ho vedla k jejímu domu, ale kousek od něj se zastavil a pohlédl na cestu, která vedla k chatce. Odešla na klidné místo, neměl jsem…
Sakura dorazila k chatce a zavřela se dovnitř a rozplakala se. Ani nevěděla, jak dlouho tam seděla, až nakonec cítila kolem sebe horkou náruč. Schoulila se do ní a usnula.
Co jsem ti udělal maličká, proč jsi přede mnou utekla? Chtěl jsem ti jen pomoci, od té tupé holky. Nechci, aby ti někdo ubližoval, jakkoliv. Při této myšlence si jí víc přitiskl k tělu a objal ji. Sakura se probouzela a tyto myšlenky ji křižovaly myslí. Chtěla se znovu rozplakat, ale to jeho teplo. Bylo to něco nepopsatelně krásného, cítila se v bezpečí. Chtěla takhle zůstat na věky.
