31.Květen 2007,13:27
Valná část  znás, co přežili výlet ve druháku nepředpokládala, že by po ekokurzu mohlo být něco mnohem drsnějšího, dražšího a akčnějšího.. to co jsem si nedovedl představit a rozhodně se toho nechtěl dobrovolně zůčastnit, se stalo skutečností. Vodácký kurz probýhal hodně mokře, často ne na lodi, ale spíš pod lodí, nebo v cizích stanech..prostě odvaz, že nestačil žádný provaz aby nás připoutali ke stanu..:)
Požehnání od ředitelky ústavu bylo bezpodmínečným přiznáním toho, že se bude "vodák" konat a v režii 3.ročníku a septimy to znamená že to bude velký a bude se pařit..dost..
Přípravy probýhaly dost pomlau, museli jsme změnit agenturu..ale nakonec to bylo "doma" a vyrazili jsme v pondělí ráno z hlavního nádraží kolem 8hodin. Předtím v pátek jsme podepsali prohlášení o nepožívání toxických, návykových látek.. ano každý s tím souhlasil...bez rozdílu..
Rozeslaný email mezi členy pivního bratrstva měl místo nic neříkající hlavičky "Top Secret" mnohem výstižnější úvodník "Flašky sebou".
Tak jak jinak..novodobí piráti se vrací do míst, kde jejich praprapraprapraprapraprapra dědi a jejich dědové dobývali řeku vltavu se stejnou žoviálností, jako členové naší pirátské skupiny..bez rumu by to prostě nešlo..zaprvé, hlad je převlečená žízen dle některých a tuto dezinfekci je doporučeno užívat zevnitř..neváhali jsme a dbali jsme na důležitý pitný režim..s tím jsme začali už v autobusu a ozdravná kůra byla zakončena až poté, co někteří praktikanti nebezpečně zezelenali a zbytek cesty autobusem "hnili" v předních pozicích..hold boj o poslední místa byl vždy zásadní..(nejen v autobusu, ale i v učebně fyziky, kde se dá krásně zařezávat..)
Dobrá nálada se držela, jako klíště a my jsme se smáli všem kolem, muselo to být hrozné.. Zvrat přišel v první zastávce, první kteří dodržovali pitný režim, tak odpoadli a žabí zelená je až do kajaku neopustila..možná ani potom..
Nikdo si nevzal holící strojek..nikdo si nevzal hřeben, já jsem si vzal šampon i kondicionér, takže o přísun dámských návštěv nebyla nouze...nevím ovšem jestli to byla výhra..
Po zbytek cesty se nic zásadního, kromě dalších odpadlíků a kontroly zavazadel, nestalo.. směle jsme pokračovali.. vodu jsme jako správní mořští vlci cítili i přes odér všech značkových parfémů a jiných ne tak příjemných pachů různých intenzit.
"Zadařilo se děcka" byla první věta p.p. RNDr Butorové, když jsme přistáli s autobusem na místě výsadku. Každý se tvářil střízlivě, i když se batohy po těch vipitých a následně vyhozených lahvích rapidně až křiklavě zmenšili.. Ale naše fantasie nás nezklamala ani v tomto případě, vymluvili jsme se na svačiny, ale do ted nevíme, kdo všechno nám uvěřil a kdo se nechal napálit v horkém červnovém slunci poblíž Českého Krumlova.
Pomalu jsme se vysoukali z autobusu, osleplí z temného zajetí autobusu jsme na sebe nevěřícně civěli...asi 5 minut než se čočky(Dle p.p CsC RNDr Káč Cibulkové)akomodovaly..
Stále jsme na sebe pohlíželi nedůvěřivě a první notorici začali počítat, kdo komu dluží kolik kuřiva a jak se to dále bude řešit.. Řešením bývaly často individuální společenské hry ve volných stanech, popřípadě v nedalekých staveništích(Díky bohu jsem nikomu nic nedlužil a tudíž nemusel plnit tužby nějakého smrdutého blázínka)..
Noc v kempu neprobýhala.. S příjezdem septimy, letošních maturantů, končila legrace, přišel teror. Naprosto opilí, zdegenerovaní opilci se vrhli na naše nebohé stany s takovou razancí, že můj samostatně stojící byl povalen hned po druhém povalu jistých nejmenovaných...kutálel jsem se..a vzhledem k velikosti mého stanu, který svými rozměry budil respekt, jsem se nevyspal ani jednu noc. Jak podivuhodné..Musel jsem spát s nohama vytaženýma ven, a často jsem se bál, že ráno budu bez ponožek, nebo že mi někdo ukouše prsty.. Ale při každém podivnějším zvuku jsem se ihned probudil, a tak jsem se domů následně vrátil...jo přivezl jsem sebe v celku..
Druhý den ráno.. Bylo to hrozné ráno.. Příliš mnoho piv v kelímku udělalo svoje a sousedům někdo pomočil stan..můj stan snad ti lotři přehlédli,
ale i přesto jsem se neprobudil v suchu, můj stan patří do skupiny stanů se 70% slevou, a proto mi nebylo divné, že se tento stan musel nutně obejít bez ochrany před ranní rosou..první noc mne tato skutečnost vyděsila, ale druhou noc jsem již spal v igelitu..pláštěnka to nebyla..musel jsem jít do místí sámošky vrátit lahve a mezi řečí jsem se optal vedoucího, jestli by neměl "nějaký pořádný igelit" a po námitce, že na skřín, která je stejně vysoká jako já, nemá šanci sehnat nic tak velkého, tka jsem se pokusil dostat taková víceméně rozumná balení a poctivou prací po nocích jsem z těchto igelitů vytvořil šat, který mne chránil až do té hrozné bouře..která mi málem odnesla přeposlední noc můj malý kamarádskyý stan.
První usednutí na lod si nechám na přístě.. To be continued..:)
 
vložil: MartinekZajicek ¤ 0 komentáře
00:19
Když jsem odmaturoval, tak jsem hned napsal Markétce(sestřenka přes koleno) a hnedka dalším lidem a tak a byl jsem výsostně štastný odmaturant v kvádru.. Přeji vám aby ten pocit-zvládl jsme to vlastními silami-zažili.. Uznávám, že od té doby nebylo všechno super, nebo vyjímečné..ale kdy vůbec bylo vše super..nikdy a je to dobře..protože jak řekla jedna důležitá osoba, tak by jsme byli všichni stejní a neužívali bychom si to pěkné..

Ráno jsem pozoroval v lese jak tam jde život..nádhera..ale zase jsem někde jinde..jsem horznej..:)
Když jsem napsal Markétce, tak mi napsala až na icq cca v 1, protože byla s Filipem, že je moc ráda, že máme maturitu doma a tak a hlavně poslední věta: Dnes Martínku budeš usínat v klidu a míru. Mě to potěšilo a dneska mě potěšil večer..bylo to hrozně roztomilé a zárověn pěkné...mám směv na tváři, když píšu tato slova, ale co, nikdo mě nevidí. Ještě si poslechnu nějakou hitovku od Nirvany a odeberu se po snové dálnici přes odbočku na Snílkov.. Dobrou světe a zítra se ukaž v plné parádě..:)
 
vložil: MartinekZajicek ¤ 0 komentáře
30.Květen 2007,13:06
Ano i tohle se děje v naší "LIDSKÉ" společnosti... Nedávno jsem četl na jednom švédském serveru o autech(v angličitě-švédsky bych to nedal) článek o novém Audi TT, nezapadá vám nadpis k serveru o autech? Mě by ani nikdy nenapadlo to, co jsem četl na netu.. A dost mě to vyděsilo..
..Nějakej intelektuál se rozepsal o svých zážitcích s novým tétéčkem, psal celkem dobře, tak jsem si roadtest dočetl až do finiše..ale pak mě to trefilo- diskuze pod článkem měla cca 2000 příspěvku ale ten první byl fakt zásadní. Mladej kluk(26)psal o tom, že kdyby mu jeho audi TT vzala přítelkyně(Audi TT se často v tisku nazývá autem pro holky, ale spíš jen kvůli tomu že nikdo z těchto investigativních novinářů nepilotoval tohle malé letadlo..)a vybourala by se, tak by si moc přál aby se to audi dalo v továřně opravit.. tak jsem otevřel pusu.. a někdo se ho dotázal na přítelkyni.. a odpověd: "car is more important for me" mi sevřela pěst.. kdybych toho parchanta našel, tak by litoval dne, kdy to začal s předváděním svých humanistických myšlenek na síti vážně.. A přidal se k němu další inteligent s tím, že přítelkyni zmlátí, pokud s ním nesouhlasí.. A bylo jich ejště víc a víc.. Proboha, kde se to v lidech bere, že si dovolí na člověka se kterým chtěli být... Nevím jestli to je těma steroidama, nebo hambáčema, ale dost lidí dělá věci, za které by se mělo střílet.. Já se omlouvám, ale nechápu jak někdo může svůj poklad týat..místo abychom byli všichni rádi, že se našel někdo kdo toleruje naše nedostatky a má nás ještě rád.. Proboha, zmužte se! A dejte jí ruku, dejte jí dárek, ale pěst si nechte na Pepu z posilky, když vám dluží prachy z rulety.. Jsou věci, které nepochopím ani za střízliva.. bože, probudte se a otevřete oči, nejen pusu, když se budete krmit tím burgrem velikosti pozadí.. Co kdybysme napsali pravidla..1)Vždy pomůžu mámě s kočárkem. 2) Usměju se na ni(během dnes toho má dost) 3)Nikdy nebudu spěchat(trpubit, řvát) na toho kdo stojí před váni na křižovatce, zvlášt když je to vystresovaná vysokoškolačka ve zkouškovým 4) Budte milí a za poslední 5)Do ničeho ji nenutte..

Jen prosím o zamyšlením nad tím, co nás dělá lidmi a ne zvířaty. Klaním se před těmi, kdo nebudou přehlížet maličkosti života..přece jen tyto maličkosti dělají náš život pestrý a ne šedý jako život těch, kteří si nevšímají dění kolem sebe..
 
vložil: MartinekZajicek ¤ 0 komentáře
28.Květen 2007,21:08
Jsem štastný. Kdy naposled sjem to mohl říci? Myslím, že to bude dlouho. Potkal jsem úžasného člověka..jak mám vyjádřit díky jí a osudu? DOufám, že stihnu najít odpověd.
 
vložil: MartinekZajicek ¤ 0 komentáře
20:09
A jéje, nemožné se stalo skutečností...na lyžáku byly třikrát trojky z chování..bylo dost tupých výrazů, řvu nadávek, o to mín alkoholu. Nic jsme nepili kromě zkyslé jahodové štávy.. Vrchní velení nám zakázalo všechny výlety do konce studia. Po škole jsme chodili se svěšenýma hlavama..každý se ptal, co se stalo a tak jsem odpovídal- Průser a velkej.. zbytek jsem nechal, prootže šeptanda dělá svoje..
Druhák utekl jako voda, a smetl sebou některé jedince, kteří se neschovali do potpalubí společně s námi, ale ojovali proti vichřici v rozepnuté košili(vid Máří?)...Vír Společenského života se roztořil na plné obrátky a nikdy se nezastavil, ani když druhý den byla povinost jít do školy.. Alkoholismus u některých z nás se projevoval již ve školce, ale až nyní nabral tento negativní projev brutální rychlost a jeli jsme z ostra... Obvyklá tabu v křestanských rodinách na téma drog a alkoholu zůstala tabem až do dneška a zůstanou až do soundného dne. Kolik  znás vychovávali společenští vyvrhelové v hospodách na okraji, kam by člověk se špetkou rozumu ani za mák nevkročil... bylo nás hodně.. z pití se stal sport..a sport je často droga. Nejhorší na tom všem bylo, že ostatní kdo nebyli kolečky tohoto obludného stroje, tak neviděli za tu fasádu.. viděli jste jen chlapečky, slečinky a to vše ve slušivém kamarádském hávu..mylíli jste se a já s vámi. Nikdy nebyl(a nebude) člověk chytřjší než jak je chytrej v sedmnácti letech.. Ondál jezdil do školy ve škodárně, bez papírů, naprosto, s kradenou za pětibábu od kamaráda zloděje.. Jasný, škodárna bylu "HándrytTventy" a možná i díky Ondálovu účesu "Jak jsem vstal" byla nepřehlédnutelná. Jenže takovou vyblitou žlutou barvu nemají ani kluci rákosníčkoví, kterým trčí nudle z ucha..
S tím jak vzrůstal počet neomluvených hodin tak rostlo naše sebevědomí do míst kde je neměli ani vysokoškolští premianti. Ekokurz byl  zásadní událostí v našem životě.. Byl to zlom.. Začali jsme se k sobě chovat jako největší čunata.. Ale nastal průlom v našem myšlení.. proč riskovat, že někoho z nás vyhodí před kontrolou zavazadel? Všechno potřebné k tomu aby nás nikdo nepoznal, jmse nakoupili na místě.. všechny láhve..zní to hrozně, že? Ale je to bohužel pravda.. Rodiče nám dávali peníze na večeře a velká část z nás to propila v místní knajpě, které jsme zvedli tržby minimálně o 300%...Jednou jsem šel nakupovat  pro kamarády a musel jsme si vzít dvě sportovní tašky, kolik toho bylo... pane bože... kam jsme to dotáhli.. Nemám pro to omluvu.. většinu z toho, co se stalo se nikdo už nedozví a to je možná i dobře.
 
vložil: MartinekZajicek ¤ 0 komentáře
14:54
To nejhorší co jsem kdy viděl, ať Vás ani nenapadne se na to dívat!

Tento film je ve zkratce katastrofa. Má to být komedie, ale jsou tam dohromady asi tak čtyři vtipné scény a ty byly zařazeny do ukázek.

Film je nejnže naprosto bez humoru, ale je i tragicky natočen. Naprosto neskrytě ukazuje, že tvůrci nebyli schopni jediného triku. Všude je vidět použití figurín a podobně.

Naprosto neobsahuje humor. V mém soukromém žebříčku je to opravdu to nejhorší, co se dá vidět. Kdyby vstupenka do kina nestála 160Kč, tak bych to ani nedokoukal.

Pro zachování psychického zdraví zůstante doma, nebo si za ty peníze kupte flašku rumu-budete na tom vždycky lépe
 
vložil: MartinekZajicek ¤ 0 komentáře
27.Květen 2007,18:11
Dnes jsem tukal do klávesnice teda ještě připitý a podle toho, jak jsme si to četl tak to tak i vypadá..Šel jsem spát o půl paté, venku normálně svítilo slunce.. to byl opravdu mazec. V noci se mi zdály věci..at žije moje fantazie.. podle toho by se daly fakt psát romány..neuvěřitelný, co všechno mozek vymyslí.
Dnes jsem vstsal v 9 ráno, unavenej. Přijel ke mě kamarád a jeli jsme na motokáry.. Už jsem v sobě neměl naštěstí nic, ale trochu mě bolela hlava. Sedl jsme si do té sedačky, helma, rukavice a plyn...už jsem byl v dáli..to byl pocit.. naprostá koncentrace, rychlost a trošku adrenalin... Zašli jsme na oběd a hodil mě domů.
DOma se naši hádali..skvělé.. šel jsem se probšhnout ven.. a tam to začalo, jemný větřík si pohrával s účasy všech lidí kolem, slunce nás hřálo. Ale já byl smutný. Kvůli včerejšku? Já nevím, já fakt nevím. Miluju když můžu lidi rozveselit, ale potom jedu domů s tragickým výrazem. Jsem hlupák, co má vždy plnou pusu slov..a co když ta slova nic neznamenají?
 
vložil: MartinekZajicek ¤ 0 komentáře
03:44
Sakra, vůbec se mi tam nechtělo, stále jsme někoho travoval s tím že s emi nechce na MATURTNÍ VEČÍREK a sou 3:45 ráno a je konec!
Moje informace byly vždycky zkrelesný, myslel jsem že začátek je někdy kolem šesté odpoledne, a vzhledem k tomu že sjem vyjížděl v šest od nás z mokré hory, tak jsem byl happy, že to nestihnu a ani mě tam  nepustí! Jak jsme se mýlil..přijel jsem hned po Danovi a Foretovi jako třetí a ti ožralci tma leželi na lavičce ale měl jsme hroznou žízen, tak jsme si dal býra za 23!!! což mi přišlo horší než všechny danový úniky během mýho života... Nuda..všichni přicházeli, Hany přišel třeba až po přípitku namotanej za 4 přípitky, mezitím jsme si s Markem Párkem dělali zvířátka z bsalonků, ale všechny mi Karel připálil davidoffkou, takže mě pobavil...holky nás nezdravily, pili jsme kafe, občas absinth, no a ještě mín fantu..Vzal jsme telefon a napsal jedné vynikající kamarádce v naprosté nouzi..naštěstí odepsala, tak jsem  byl
s kamošem na whisky¨a nějak jsme přežíval..domluvili jsme se že budeme spolu chodit do gymu posilovat, že budeme věčer 
běhat, i když nemám formu:( No jasný, vyzvedl jsem si fotku z tabla, ale malá kapsa z ní udělala ještě komičtější fotku, než byla dřív..:D
NO přípitek stál za zakžrný zuby...nějaká bijanko za kilo nebudu pít, protože mě fakt bolí zubajzny a přišlo mi to enbezpečný, to mělo větší obsah cukru než volume a přelil jsem to Hance do pití a přitom jí polil ruku..to bylo 8..prostě finito.. Karel vypálil krabku lehkých Daff za hodku jak by normálně byl robot a koukal na mě a řekl at začnu posilovat s nima.
Byla tma, začalo to.. Jedna mi řekla, že s emnou chce jít ven..jsme si říkal, co po mě bud chtít..peněz jsme už moc neměl a humoru ještě mín...řekla mi, že jsem ... Já z toho byl vedle jako jedle vedle (mě). Otevřel sjem pusu a rychle ji zavřel aby to ještě nebyl náznak... Šel jsem z těma buzíkama na býra(stále za 23!) přemohl jsem  se a byl v pohodě a bavil celkem lidi kolem, i když mě bolel zubajzl...bolelo to tak, že jksem šl zavolat nejlepšímu kamarádovi, že to odpoledne bylo s ním a jeho přítelkyní dneska úžasný a že to musíme zopakovat.. V tom za mnou přišla jedna, jestli nemám "cí", a nebo "fajr" buhudík neměl jsem ani jedno, tak sjem se zdejchl někam pro cí a fajr.. Když jsem přišel tak mi plakala na rameno, at jí najdu někoho.. jsme šel na silnici a stopoval..z těch 3 aut na mě všechny troubily a jeden i zařval.. Bože...pak jsem seděl s Hanym a to bylo v phodě... Vedle ožralej marek párek, Foret s brčkem a podobný výjevy..:D
Kolem druhé jsme se rozhodli že je vhodný to zapíchnout domu. Rozjezd jel za půl hodárny, tak jsme šli.. celá grupa, občas to ěnkdo zapíchl a neozval se.. S danem s timem jsme seděli a koukali na nikolu, protože bagr-vlepila Kajlovi pravačku do huby, dala mu takovou dělovku, žw kajl jel domů tágem! A měl roztrženej xicht a nikola nalomenou hende.. Sedím s nima a jdeme posnídat do nonstop pekárny a ženská je uplně v preli z naší diskuze o famfárově..:D Sedíme před hernou, žízen v krku, poslední dvacka hřeje v peněžence a hals třídní: "Serte na to" nás nenechaly usnout před kasínem na husitské. Danovi volala slečna, že pro něj přijede ale že na nás s timem se vykašle.. timo jel s nikolou asi do postele, nebo nevím, ale na zastávku před ten vjetnamskej šop nedošel.. Zato jsem potkal pana oslevence, mého oblíbence Martina, tak jmse kecali, přijel rozjezd a hrozně jsme se řezali, některé historky jsou nepublikovatelné na internetu. Vlezeme do pusu, sedíme a čumí na nás nějakej teploš. Taková výzva je jendou za týden v rozjezdu..sednemen za něj  a ty promile v nás dělají svoje.. toho buzíka před náma škádlíme a ten teda předvádí svým teplem úplný kamínka:D U školy nastoupí kamarádi, ale my jsme je fakt chtěli pobavit..tak sjem se činili a ten borec dělal i slona, tak jsme zjistili že je teplej slon..prdel zkončila, když jsme vystoupili. Loučíme se s Martinem, ostatní lidi si spletli moje datum narození a přejou mi... A píše ta super slečna, že se asi pobavila.. Tak já myslím, že dneska je pohádky šmitec a zítra máme závody, tak přejte štastnou nohu na plynu....
 
vložil: MartinekZajicek ¤ 0 komentáře
25.Květen 2007,15:14
Když píši tyto věty, tak to nejsou jen slova, ale je to fakt velkej příběh.. Nikdy to nebylo ideální, a často jsme se hádali do krve, v duchu jsme si vyškrabávali oči a navzájem se vařili a oleji, ale dneska je už konec všeho. Životní etapa, která trvala od září roku 2003 je za námi, někteří námořníci vyskočili z lodi během té dlouhé plavby, jiní se utopili již na počátku plavby. Na začátku jsme byli banda nesmělých dětí, které si hrály na víc, než jsou, možná si na to hrajeme do ted, na to si nemohu odpovědět sám. Pamatuji si ten první den na škole, to hrozné zklamání, kdy pocit: "Jsem na gymplu" vystřídal názor: "4 léta žaláře". Ale i tento postoj vykrystalizoval v něco nového, mám na mysli to, že jsme zvládli hroznou školu, potýkali se s ředitelkou-matematikem a zástupkyní ředitele, taktéž matematikem. Nelíbilo se nám často vůbec nic, jak jsme byli rozmazlení z domova a z různých škol, kdy nás ostatní hýčkali, jako hvězdy první velikosti, i když k tomu neměli většinou důvod...na střední bylo mnoho věcí úplně jiných a to je sakra dobře. Naučili jsme se pracovat s lidmi, kteří nám nejsou sympatičtí a nechápaví a často arogantní, ale přebolelo to a každý z nás se změnil. Nejen vzhledově, ale i ze vnitř, neříkám, že by se do někoho metamorfovala Matka Tereza, to rozhodně ne, ale i v té naší třdě byli lidíé, kteří pomohli a dokázali být milí, na to se nezapomíná, ale byla tady většina těch, které zajímalo jen svoje korýtko ale to se stává všude. Říká se, že roky na střední jsou nejlepší...at posoudí každý sám.. Střední přinesla neuvěřitelné známosti z deního, ale zejména z nočního života a s tím související osudy různých postaviček z putyk, školy, klubů, družstev, sekt a čeho ještě. Když se mě budou ptát, co bylo nejlepší, tak mi nezbude nic jiného, než hovořit o našich výletech, které jsme spolu zažili. Třída rozdělená na dvě velké party-šprty, co nepijou a alkoholiky co se neučí, jak to zní vtipně, tak se to vážně stalo zkutečností a postupem času jsme se dělili na menší a ještě měnší skupinky a jedna se nebavila s druhou, protože se první nebaví se třetí, ale baví se čtvrtou. Takhle trapně "intelektuálně" jsme se nechovali ani ve školce, kde jsme se naopak všichni váleli společně na pískovišti. Ale vrátím se k těm výletům. První hromadná a velkolepá událost byl nechvalně proslavený lyžařský výcvik v prvním ročníku. Pořádně jsme se neznali, ale každý se chtěl předvést v tom nejlepším světle před těmi dalšími, a tak vznikaly první fámy ve stylu: "Kontrolujou se bágly" a následná reakce byla, že většina z nás so nakoupila co největší balení šamponů a prostě jsme to vylili do vany a místo toho nalili rmy, vodky, abinthy...já se tomu ted směju, jak jsme byli vynalézaví, ale nikdo z nás si neuvědomil, že jsme děti a že dlouho pařit nevydržíme. Už jen cesta vedle Dana a Karla byla nezapomenutelnou přehlídkou výbavy mladého horala-každý z nás měl minimálně 2 "placky" s whisky a ládovali jsme se tím jako děti sunarem. Lituju profesorky, že s bandou takových prdlochů vůbec jely.. a kdyby věděly, co je čeká.. Naše polární znalosti byli na bodě mrazu a množství alkoholu v krvi rychle stoupalo k vrcholu se stejnou intenzitou jako Edmund Hillary na Mt. Everest, možná rychleji. První noc jsme spali všichni v naší klučičí chatě, holky  znás nemohli, protože někteří jedinci byli už úplně mimo a neovládali se, já jsem koukal, co všechno se dá také zažít... Pokračování příště..:) Nemám time..:(
 
vložil: MartinekZajicek ¤ 0 komentáře
21.Květen 2007,10:54

Ze všeho nejdříve msím poděkovat jednomu andílkovi, ona ví, díky ní jsem dnes konečeně usnul a spal. Znamenáš pro mě opravdu moc..a děkuji moc.

Včera když jsem si četl ještě nějaký maturitní otázky tak jsem se šel projít, měl jsem trochu odvařenej mozek a chtěl jsem si užít to perfektní teplo a sluníčko..a zamyslet se.. Bylo tak kolem šesté večer, vzal jsem si běžecký tričko, běžecký niky a dal jsem si teda pořádnej zápřah na nohy, byly to asi tak čtyři kiláky, na konci jsem už viděl i pána boha, jak jsem byl vyřízenej..ale běhal jsem v lese, tak jsem se cítil dobře, ten vzduch mi dělal uplně dobře..ale byl jsem celkem vyřízenej, tak jsem si sedl k rybníku a koukal jak se kolem mě točí milostné páry, manželé, kamarádi, minuty  a ten čas, co nám byl dán.. Celkem dost lidí si stěžuje a já ještě určitě víc na všechno kolem, jak je to blbý, nic nejde, ale to říkám ejen díky tomu, že máme všechno a že chceme ještě víc.. to mi připomnělo kamaráda ze základky, co se vyboural v roce 2006 v říjnu u Nového města.. Ten kluk byl pohodář, vždycky bojoval s holkama, které teda zbožnoval, ale nikdy nenašel tu pravou, školu neřešil a měl nás skvělé kamarády, jestli s emůžu považovat za skvělýho kamaráda. Na základce jsme zažili se všema spolužákama a spolužačkama společně krásný chvilky, u vody, na svazích a prostě všude to bylo fakt krásný. Ale pak jsme byli v devítce a věděli jsme že každej půjde vlastní cestou a že už se nebudeme vídat tak moc, bylo mi do breku. Na těch lidech mi záleželo, byly tam i slečny které jsem si od základky zamiloval..:) Odstěhoval jsem se do brna, do našeho krásného oranžového domečku a život plynul, někdy pomalu v klidných vodách, jindy přišla bouře, ale zvládl jsem to relativně dobře. Jak dospíváme, tka si každý chceme dokázat, jak moc jsme dospělí a třeba "drsní"..někdo pije jak duha, další chodí s o hlavu staršíma slečnama, nebo kouří green jak mu plíce stačí. Ani jedna z možností mi nepřišla jako suveréní k tomu abych si dokazoval, i když to pítí jsme taky často bezdůvodně přeháněl..a to není fakt dobře.. Ten kamarád se jmenuje Petr a jak jsme říkal v úvodu, tak se vyboural v autě, jel opilej fakt dost, nepřipoutanej a s plynem na podlaze..to je neodpustitelný..představte si, kdyby prostě třeba někdo šel se svým pokladem ven, a takovej blázen vám vezme to nejkrásnější..svého partnera..mě to přišlo hrozný, že do tohoa auta sedl..kdyby ležel na stole tak by udělal líp. Vyletěl u silnice když tam měl hodně přes 100 a auto se asi 6 krát převrátilo..to muselo být něco..prostě 6 krát letěl přes střechu a nebyl připoutanej a s tím autem lítal tak různě ve vnitř, když se to zastavilo, tak to auto na něm leželo, byl tam uvězněnej, řval a litoval sebe i svých blízkých. I tak tvrdej kluk jako Petr brečel, věděl, že je to všechno špatný. Našli ho tak za 4 hodiny a on byl stále na živu, otázka je jestli to pro něj bylo lepší..Odvezli ho vrtulníkem do Prahy, fakt v hrozným stavu, když mi to říkala kamarádka tak se rozplakala do telefonu a já jsme se taky neubránil.. Když ho operovali, tak mu nedávali šanci že přežije, on to věděl. Pojištovna podle právních podmínek nehradí ošetření pokud jedinec pil, takže všechny ty operace zaplatil jeho strejda, bylo to fakt šílená částka.. Postupem času se ze stabilizovaného stavu stala noční můra, byl v komatu-spal a byl možná štastný, že nevnímá bolest a tíhu osudu. Všichi čekali, že se neprobudí, věděli to. Ale Petr je silnej a dali ho do kupy, nebyl na tom ale psychicky dobře. Mě potěšilo, že za ním jezdily holky a třeba s ním vykládaly a krájely mu jablíčko a to pro něj udělaly moc. Nedlouho potom mu řekl doktor, že bude mrzák, nohy, ruce a tělo nebude ovládat. Byla to velká rána. Já bych v té chvíli chtěl umřít, jak jsem slabej. Petr nemluvil, jen pošeptal, že uvnitř umřel. Prosil jsem, aby k němu byl ten nahoře milosrdný a netrpěl, aby ho zbavil bolesti, protože to si nezaslouží ani ten nejhorší z nás. Nikdo se s tou hrůzou nesmířil, Petr v nic nedoufal, a lidi kolem čekali, že to nebue dlouho trvat. Ale on je stále tady, po Vánocích se mu dostala nějaká hloupá infekce do nohy a museli mu ji amputovat, po tomhle, když jsem se to dozvěděl, tak jsem prostě doma přestal mluvit, uvědomil jsem si že život je křehčí, než vajíčko a je tak blízko.. Silnou vůlí se Petrovi povedl husarský kousek, začal pomalu hýbat prsty na ruce..ted prostě se skláním nad chirirgy a lékaři...co dokázali..dali mu naději, ne malou, ale dali..Petr je ted v lázních, rehabilitace, je tam sám a lituje. Tímto chci říci, že až budete někdy smutní a neštastní, tak budte rádi, že jste zdraví, to je to nejdůležitější, je to předpoklad k tomu abysme byli štastní..i když budeme chudí a to je přece mnohem lepší, než mít soukromý ostrov, kde budeme ležet sami a sami, i když to je individuální. Ještě bych chtěl jenom apelovat na ty, co to dotáhli až sem a pohybují se autem, motorkou, nebo čím..aby jste nejezdili pod vlivem..prosím. Nejde o to, že ublížíte sobě-ale ublížíte těm lidem kolem vás. Já vím, že jezdit rychle je super, ale vybírejte si místo kde budete závodit..vstante si v sobotu ve 4 hodiny a běžte na dálnici, ale proč jezdit jak čuně u přechodů, kde chodí ti nejmenší z nás? Vždyt to ničemu nepomůže..a budte předvídaví, co když ta avie před vámi má špatná světla a pak budete mít zbytečně trable..a budte ohleduplní k sobě, netrubte na mladou holku, když jí chcípl na křožovatce motor-bude vyděšená ještě víc.. a jestli chcete na někoho udělat dojem, tak ho vemte radši nezahrádku a dejte si nějakej dobrej drink a potom běžte s přáteli na film..když budete jezdit jako rozumu zbavení, tak ukážete jen, jak jste simply..a jak jsem říkal, život je křehkej a i když je všude kolem nás, tak se může stát cokoliv a nebude te.

 
vložil: MartinekZajicek ¤ 0 komentáře