09.Květen 2007, napsal Picchiatello_Micaela w 15:21
Kolik je 16? Je to hodně nebo málo? Jo, taky si myslim, že záleží na okolnostech... Mít 16 wlasů na hlawě asi nebude moc, ale nadruhou stranu mít 16 melounů na kontě není zas tam málo, že? A co třeba 16 let? Je tohle hodně? To je doba za kterou lidé zapomenou co jste jim řekli, co jste udělali... A když je někomu přímo 16 let? Je to dítě nebo už dopělý jedinec?? Opět okolnosti, že? Je třeba 13tka, která se umí chowat jako ciwilizovanej, dospělej a rozumnej člowěk a taky je třeba 50letej chlap, který se už nezbawí svý dětinskosti... Za 16 let se dá stihnout tolik wěcí, ale málokterý 16letý teenager už něco dokázal... Nepočítejme pochwalu na základní škole ani prwní zoubek... Je to hold strašně diwnej wěk... Wěk, kdy 16tiletý jebou swoje rodiče a rodiče jebou swoje 16tiletý děti... Ale proč? Wždyť rodičům taky bylo tolik kolik nám... Nechápou nás? Ale w čem nás nechápou? (neřikám, že je to můj případ, beru to obecně)... Kolikrát si říkám, že w dospělosti nikdy nebudu zapšklej suchar, co swýmu dítěti nic nedowolí. Ale co rok, tim přestáwám ty mladší chápat. Jako třeba teď. Berme w potaz věk mezi 11-13 lety. Nechápu, proč wětšina takowýhle dětí hledají zalíbení ve smrti a přitom jenom kopírují swoje wrstewníky, kteří třeba tenhle styl mají. Proč se snažej být úplně stejný jako jiní? Mít wzor neni nijak špatný, ale tak přece ICH BIN ICH a tim to hasne ne? Každej je jinej a s tim nějaký stejně podmalowaný oči a stejná sukně nic nenadělá. Nedělá to z wás nic lepšího, nic jinýho... Dělá to z wás akorát neoriginální prasata bez názoru..
.
Tenhle článek, koukám, je jedna welká otázka.... Zlatejch 16..... 
05.Květen 2007, napsal Picchiatello_Micaela w 18:00
Skutečné jméno Billa Gatese je William Henry Gates III. Nyní je znám jako
Bill Gates (III), kde "III" znamená pořadí. Pokud konvertujeme písmena jeho aktuálního
jména do ASCII-kódu a přičteme jeho "III", obdržíte následující:
B 66
I 73
L 76
L 76
G 71
A 65
T 84
E 69
S 83
+ 3
----
+666
Někdo se může ptát, "Jak mohl Bill Gates získat takovou moc?" Je to jen náhoda? Nebo jen začátek konečného a totálního zotročení lidí? Než se rozhodnete, uvažte následující:
M S - D O S 6.21
77+83+45+68+79+83+32+54+46+50+49 = 666
W I N D O W S 95
87+73+78+68+79+87+83+57+53+1 = 666
TAK TADY JEŠTĚ NĚCO PODOBNÝHO!!!
Úmysl nebo náhoda
New York City má 11 písmen.
Afghanistan má 11 písmen.
Ramsin Yuseb (terorista, který už roku 1993 hrozil zničením "dvojčat" WTC) má 11 písmen
George W Bush má rovněž 11 písmen.
Mohla by to být dobrá náhoda. Ale bude to ještě lepší:
1. New York je jedenáctý stát USA
2. první letadlo, které vlétlo do dvojčat, mělo číslo letu 11
3. v tomto letu bylo 92 pasažérů. 9+2=11
4. Let číslo 77, druhé letadlo, které vlétlo do dvojčat, měl 65 pasažérů 6+5=11
5. tragédie se stala 11 září. Neboli jak se nyní označuje 9/11 9+1+1=11
6. toto datum odpovídá telefonímu číslu amerických záchranných jednotek 911. opět 9+1+1=11 to nebude náhoda.?!
Čti dál a více přemýšlej:
7. v letadlech bylo dohromady 254 obětí. 2+5+4=11
8. 11. září je 254 den v kalendáři. opět 2+5+4=11
9. bombový atentát v Madridu se stal 3.11.2004. 3+1+1+2+4=11
10. tato tragédie se stala přesně 911 dní po atentátu na dvojčata WTC a zase 911, zase 9/11, zase 9+1+1=11
Teď to ale začne bejt pořádně strašidelný:
otevři si Word a udělej následující:
- napiš velkými písmeny Q33 NY (což je číslo letadla, které jako první vlétlo do dvojčat)
- označ tyto písmena, změň velikost písma na 48 a typ písma na Wingdings(1)
nebude tomu dlouho a židé zničí svět. Za pomocí zbraní, kterým vdechne život génius Bill gates. Jde vám mráz po zádech?
{CoPy.... Web&blog by Padler}
04.Květen 2007, napsal Picchiatello_Micaela w 14:37
Já doufám, že odpustíš mi můj hřích.
Já doufám, že ti prozáří oči zas smích.
Já žádám, ať ke mě zas důwěru máš.
Nehádám, jen čekám, co mi najewo dáš.
I přes tohle jsme si blíž,
i přes to mezi námi nestojí mříž.
Já wím 'promiň' nestačí.
Řekni mi, co postačí ti říct,
sklonit hlawu ještě wíc.
Zapálit znowu naši swíc
důwěry...
Newěř wšemu, mohou to být
powěry...
Když newěříš mi, podíwej se mi do očí.
Wše kolem nás se zatočí.
A bude to zas jako dříw.
Zas oči rozswítí nám smích,
bude to zas jako dříw....
napsal Picchiatello_Micaela w 14:26
Usínám s pocitem, že už spíš.
Odcházím a wím, že jsi mi blíž.
Procitám žalem hořkých dní,
snad se mi trochu ulewí.
Doufám, že máš na wědomí
a taky wíš to, co já wím.
Otwírám oči bolawý,
snad se to všechno odwalí...odwalí...
Co když mě zraděj přátelé?
Twoří se mi wráska na čele.
Když ztratím wše, co mám,
za to zpět Ti swůj žiwot dám.
Zhaslo tu swětlo, já newím jak.
Přestáwá mi být k čemu zrak.
Bloumám tu slepě po sítích,
doufám, že někdo rozswítí.
Hoří tu pro mě celej swět,
w pokoji uwadá mi můj kwět.
Kdyby šlo wšechno wrátit zpět...
Wrátit zpět... 
napsal Picchiatello_Micaela w 14:18
Otewřu oči, snažím se něco spatřit,
ale bílé swětlo mi chce do očí patřit.
Už newím jak, už newím proč
tu ležím.
Nesnesu tu bolest, už nechci trpět
v naději už newěřím.
Jak se mi to mohlo stát,
udělala jsem chyby.
Nemám už kam utíkat.
Zatímco noc upadá, já se ztácím.
Nechci už co mi žiwot dá,
chce se mi řwát a ptát,
jak se mi tohle mohlo stát.
Wšichni křičí, chci taky,
ale nikdo mě neslyší.
Swlékám ostří a můj žiwot se ostří.
Chci začít znowu a nawarátit dobu,
kdy na ničem nezáleželo.
Nemůžu wyswětlit, co se stalo.
Nejde smazat to, co by se dalo:
Mé činy, které mi způsobují
tenhle pocit winy...
napsal Picchiatello_Micaela w 14:09
Jo je tak, wšichni je známe,
na ulici je běžně potkáwáme,
Xicht jak 'bárbí', tělo ošacený kopí.
Vše co sežerou rychle wyklopí.
Sukně krátká, že jí z ní lezou půlky,
prsa žádný, nohy jako hůlky.
Tři čenťáky 'mejkapu', kolagen w držce.
Den přežijou jen wo jedný hrušce.
Růžowá barwa wod hlawy až k patě,
málokdy si na sebe wemou gatě.
Vyzíwawý kecy a w 'hedce' nic.
Jak od takowýhle holky můžeš chtít wíc?
napsal Picchiatello_Micaela w 14:02
Zawolej na mě, neodpovím.
Omluwu skládej, newnímám.
Udělej cokoli, wšak stále wím,
že nakonec stejně zůstaneš sám.
Smazal jsi minulost a mě i s ní,
zapomněls, byla jsem s tebou.
Uběhlo spoustu zasranejch dní,
ale nezájem jde s tebou we dwou.
Z duše mi stoupají oblaka kouře,
konečně už jsi mi fuk.
Konečně odplula z nitra mi bouře,
konečně utichl w mé hlawě hluk.
Konečně poznáwám powahu twou,
konečně nechci tě wídat.
Konečně otwírám duši swou bolawou
a swé city nemusím hlídat.
Konečně odešel's z hlouby mé hlawy,
nechal jsi prázdné mé dlaně.
I kdybys zkusil zpět otočit twáře,
nezkoušej, pliwnu ti na ně!
Konečně neštwe mě to, že jsi šel,
že přátele nechal jsi wzadu.
Konečně můžu ti do očí říct
swůj názor a udělit radu:
Wšichni nejsou tu pro tebe,
nejsi ten hlawní.
Snes zpátky se na zem,
lidi nemaj' bejt chladní.
Přemejšlej nad tím k čemu přátelé jsou.
Proč lidi se nawzájem potřebujou!
napsal Picchiatello_Micaela w 13:57
Přichází neslyšně, neočekáwána.
Přichází, přestože není zwána.
Mrazí mě w zádech, když kolem se mihne,
pod jejími kroky všechno hned zjihne.
Otwírá náruč, z které mám strach.
Pod její rukou měním se w prach.
Jako černý anděl koná svou wůli,
chce wždy wše, nespokojí se s půlí.
Když chce jen tebe, už není cesty zpět.
Smíš říct pouze posledních pár wět.
Zatouží, wykoná, už je to tu.
Najednou widíš wšude jen tmu.
Neboj se černého anděla,
nic špatného on nedělá.
Neuplácej ho slzami,
polož mu twáře do rukou.
Dá ti křídla, budeš mít moc
proletět s ním skrz temnou noc.
03.Květen 2007, napsal Picchiatello_Micaela w 17:24
Kdo to jede tak pozdě wětrem a tmou?
To otec a jeho synáček jsou;
w swém náručí otec tak pewně ho má,
tak teple, tak wroucně ho objímá.
"Můj hochu, proč twář jsi do dlaní dal?"-
"Což newidíš, tatínku, wždyť je tu král!
Má korunu, wlečku, král duchů to je!"
"Jen pruh je to mlhy, ty dítě mé."
"Můj hochu, pojď se mnou, my budem si hrát,
my krásně si žít budem napořád;
tam na břehu pestré kwětinky mám,
má matka šat ze zlata nosíwá tam."
"Můj otče, můj tatíčku, neslyšíš?
Král duchů mi šeptá a slibuje, slyš!"-
"Buď klidný, můj chlapče, klidný buď jen:
to we wětru swiští bezlistý kmen."
"Chceš, chlapečku pěkný, se mnou jít?
Mé dcerky tě budou za bratra mít:
mé dcerky se za nocí proplétají
a zpěwy tě, tanci zkolébají."
"Můj otče, můj tatíčku, hleď do té tmy!
Král duchů tam má swoje princezny."-
"Můj synu, můj synáčku, díwám se tmou,
to šediwé wrby jen w soumraku jsou."
"Můj miláčku, wznícen jsem půwabem twým;
buď po dobrém půjdeš, buď násilím."
"Ach, otče, můj otče, teď sáh na mě král!
Král duchů bolest mi udělal!"-
Je otec jat hrůzou, w trysk se dá,
w swém náručí chroptící dítě má.
Jen s námahou dworce dojížděl:
w swém náručí wšak už mrtwé dítě měl.
napsal Picchiatello_Micaela w 16:29
Kámen tak twrdý a chladný,
jeho úmysly nebyly kladný.
Je na místě, kde se mu daří,
wšak můj žiwot pomalu maří.
Snažím se ho odehnat pryč,
wšak on na mě wytáhl bič.
Den ode dne stáwal se těžším,
až odejte, na to se těším.
Rostl a rostl furt wíc,
zamrazil i moji líc.
Týral mě, mučil, byl blázen.
Pak obrátilo se to rázem.
Sebrala jsem wšechnu swou sílu,
wyužila swou lásku a wíru.
Kopla jsem do něj a pak
nade mnou už nebyl mrak.
Odletěl daleko, tam,
kde doufám, že zůstane sám.
Pak wzlétla jsem a letěla wýš.
Co chwíli jsem byla Slunci blíž.
To má duše se zbawila pout,
konečně můžu z místa se hnout!
< Nowější články
|
Starší články >
