Ve sladkém opojení
si uvědomuji
jak jsi milý
šarmantní
a především
laskavý a ohleduplný.
Tvoje oči září chtivým leskem
láskou
rozkoší.
Úsměv ti prozařuje tvář
i koutky úst.
Odlesk modrých očí
jako by se zrcadlil na nebi
mezi zlatými hvězdami.
Miluji pohled
do tvých očí.
Pocit,
když se mi prsty zachytáváš
jako vítr ve vlasech.
Okamžiky,
kdy mnou projede teplé zachvění
a já se ztrácím v čase,
který je vždycky krátký,
když se stane něco hezkého.
Byl krásný večer
slunce zapadlo za kopec
na setmělé obloze se rozvinula
hra barev
objevily se první hvězdy.
Bylo to dokonalé blaho
kdy tělem projíždí
vlna štěstí,
která rozpouští strach a obavy.
Proč nám osud nedá žádný pokyn,
aby nás varoval
vedl správnou cestou .
Život je dobrodružství
nádech
opojení
a čas je tak krátký.
Dal jsi mi křídla,
abych mohla létat.
Žít pro smyslnost
pro vzdechy rozkoše
šeptané do ucha.
Nikdy nezapomenu
na tvůj příjemný hlas
v telefonu
zářivý úsměv
v mých představách
světlé vlasy
protkané sluncem
a tvář ...
ani andělé na nebesích
nemají tak nádherné rysy.
Byl jsi mým sluncem
deštěm
vzduchem, který dýchám.
A teď jsi pryč.
I po rozchodu s milovanou osobou
přestaň se bránit nové lásce
stopni emoce v krevním oběhu
neutíkej
nemysli na zlostný
ledově prázdný pohled,
ale zvol si těžší cestu
odpuštění,
působí jako antidepresiva, která
obrušuje ostré hrany bolesti.
Najednou ucítíš v duši
takový zvláštní mír.
Tělo se přestane trápit,
produkovat slzy,
kombinovat časy, zážitky, situace.
Nastává skutečná přítomnost
zvedáš hlavu k obloze
a děkuješ za nové
sluncem zalité zítřky .
Láska
je hluboký a intenzivní cit,
kdy si uvědomuješ,
že miluješ den ode dne víc.
Chvěješ se při té myšlence
oči ti září stejně
jako slunce na letní obloze.
I ve tmě ji cítíš
jak tě obklopuje
v podobě mlhy,
která se s tebou mazlí.
Cítíš chlad
vlhko
pavučinu
jako lehounké dotyky
milencových prstů.
Opravdová láska trvá celý život
a končí až rozplynutím
v mlze času.
Nikdy nepodceňuj sílu okamžiku,
protože jediným gestem
špatným rozhodnutím
můžeš změnit život člověka.
Ať už k lepšímu
nebo k horšímu.
Bůh nás vložil
do života toho druhého,
abychom někdy zasáhli
pomohli
malinko se usmáli
i v tom nejslabším životním momentu,
protože největším dárkem
je být někomu přítelem.
Civíš do noci
zíráš na oheň
snažíš se upokojit divoce tlukoucí srdce.
Vší silou se ovládáš,
abys nezačal ječet,
avšak praskající plameny
jako by se ti vysmívaly.
Upíráš na ně zrak
obdivuješ jejich barevný tanec
jsi rozechvělý a neklidný
a přece něco září v tichu.
Zasníš se
vnímáš šumění větru v obilí
nádherné teplé počasí
nemluvíš
slova odumřela na rtech.
Hledíš do prázdna
umělým pohledem
a nastavuješ srdce,
protože co je důležité
je očím neviditelné.
Někdy v životě potkáš člověka,
kdo ti změní život jenom tím,
že je jeho součástí .
Někoho, kdo tě vždy rozesměje
pohladí očima
a přesvědčí, že existují dveře,
které čekají,
abys je otevřel.
To je opravdový přítel.
Ó, jak se stíny zdají hrozivé
bušení srdce nakrátko polevuje,
ale vzápětí se vrací s novou silou.
Stín se nebezpečně přibližuje
v očích mu planou ohníčky
dlaně podivně hřejí
sklání se k pootevřeným rtům
a přímo je drtí.
Obličej zalévá horoucím dechem
horko se přelévá
a zasahuje srdce i klín.
Snad všude jsou cítit jeho doteky
na ňadrech, bříšku i na bocích.
Zvědavé prsty kloužou po stehnech
a noří se do údolí klína.
Tichem se rozléhá sténání
oheň v krbu vesele jiskří
tělo se chvěje
a přichází milosrdné vyvrcholení.
