Teskno
Můra noční v šeru lampy létá,
křídla blanitá smutek netíží.
Cesta životem mnoho pastí skýtá.
Malé nezdary snad se přehlíží.
A co ty velké? Komu se vina dává?
Jak do duše tiše se nahlíží?
Bledé přízraky, dítka neduživá,
život na vlásku, stížený obtíží...
Zoufalství roste, jako dítě v lůně matky.
Jako velký kámen svědomí zatíží.
A pak srdce ve tmách sama bloudí,
chyba za chybou, vzad se ohlíží.
Zatím ahojky Der:)