Ručičky hodin

Hodiny na věži odbíjí půlnoc,
stojíš u okna a okoukáš do ticha,
láska opojná, nepij ji na noc,
brzy zklamán je, kdo s pitím pospíchá.
Snídani na střeše, rána vyčkávat,
spolu s tím, kdo tvé srdce hýčká,
sledovat slunce zář a tiše rozjímat,
v objetí se slastí zavírat víčka.
Posnídat důvěru, oporu a sílu,
velký pes v nitru je hlídá,
jít hrdě dál a neztrácet víru,
občas i mazlíčkem rozmilým bývá.
Vstoupit do prázdna v okenním rámu,
už stěží, strach tě zžírá,
pár metrů nad zemí necítíš vinu,
horko pak lehko s pietou střídá...

pa Der