Dnes bych se chtěl zaměřit na pojem ,,Hranic lásky´´. Ano, na jednu stranu si řeknete, že to zní pěkně, na druhou zase, co to tom asi můžu psát, že? Základním faktorem je názor lidstva. Těžko bych asi rozděloval lidi s temi dvema jinymi nazory na procenta, ale rozdělím si je na skupiny. Jedna skupina si myslí, že hranice existují, druhá zase ne. Ano, zní to primitivně, ale málokdo se to snaží odůvodnit. Já si myslím, že oba názory jsou správné. Zaměřme se teď na každý zvlášť. Hranice lásky mohou existovat, pokud tento názor, respektive teorii, zaměříme na člověka jako jednotlivce. U člověka jako jednotlivce může být láska ohraničena už jeho smotným narozením a smrtí, vzato v časvém smyslu. Ale to není jediná hranice. Druhá může být ta, že člověk se snaží pro svého milovaného udělat všechno, bez jakýchkoli hranic, ovšem většinou to není reálné, jelikož mu mohou dojít nápady, případně mohou dojít nápady partnerovi, atd. A je tu ještě třtí hranice, o které se můžeme dohdovat, jestli to vůbec hranice je. Je totiž jen z jedné strany. Jedná se o začátek lásky. Pravda, začátek lásky je asi totéž, co její zrození, což nás také přivádí k logickému závěru, že v případě, že byste milovali již od narození, se tato jednostranná hranice rovná hranici narození. Ovšem pozor! Naše jednosměrná hranice má spojitost i s druhou stranou ,,hraničního přechodu´´ narození-smrt, totiž se smrtí. Pokud totiž milujeme danou osobu až do smrti ( a teď záleží na vás, jestli od narození nebo ne) navazuje naše jednosměrná hranice na smrt, čímž vzniká ztrojený hraniční přechod narození-začátek lásky-smrt. První dva ,,checkpointy´´ na hranici se samozřejmě mohou rovnat. Myslím tedy, že k názoru č.1, tedy, že hranice lásky existují, jsem již řekl dost, takže se pojďme zaměřit na názor opačný. U teorie, že hranice lásky neexistují, je nutno aplikovat ji na lidstvo jako celek. z předcházejících poznámek k teorii č.1 totiž logicky vyplývá, že aplikována na člověka jako jednotlivce, nemůže být pravdivá. V teorii č.2 nejde o nápaditost lidí, ani jejich počet, ale pouze o časoprostor. Láska, jak všichni víte, tu je již nesčetně tisíc let, a stále pokračuje dál. Už chápete, o co jde? Láska se ,,předává´´ s generace na generaci, a tak to půjde pořád dál, protože láska nikdy úplně nevymizí. Ovšem pozor! Jestli je tato teorie pravdivá, nemůžeme také ve skutečnosti říct, jelikož nemůžeme vědět, jestli bude svět zničen, jestli jakýkoli život vymizí, atd. Ovšem za předpokladu, že lidstvo tu bude věčně, je tato teorie samozřejmě pravdivá.

Tak já myslím, že jsem toho řekl dost, takže případné otázky pište do komentářů.