...Kaleidoskop a sova | Články

   Dneska dopoledne jsem hledal starej mobil,tamoje nová karta mi blbne a pořád se mi maže a ztrácí se mi telefonní čísla iadresy.

  Asi si kladeš otázku co má kaleidoskopspolečného se sovou.Jenže já to zažil vše v jednom dnu a chci ses Tebou podělit o to co mi všechno vyvstalo před očima.

   Všechny skříně v obýváku,jídelně iv kuchyni jsem prohledal,našel spoustu jiných věcí které teďnepotřebuji,ale ten starej mobil nikde.

   Na schodech do podkroví stojí skříňka a tamtaky nebylo nic.Normálně do podkroví nechodím,mám z toho vždyckyvýčitky.Vlastníma rukama jsem ho dal dohromady a připomíná mi děti,tu spoustupráce,času,peněz a potu co na to padlo. Připomíná mi mládí,děti a dobu kdy jsembyl šťastný z rodiny a všeho kolem. Hledal jsem všude ve stolech,lavici av jednom zastrčený  šuplíku sevykulil za jednou krabičkou papírovém kaleidoskop.Hodně dlouho jsem honeviděl,dávno jsem na něj zapomněl.Jenže to jak mi spadl pod nohy se mi hnedvšechno vrátilo.

  Vrátilo do doby poslední prázdninové nedělekdy je v Rozsochách poslední pouť roku tady v okolí.

  Znova se mi vybavilo jak naše ještě tenkrátmalé děti jezdili na malém kolotoči.autíčkách a jak byli šťastni.Vybavila se mitaky ta střelnice ve které vzduchovkou pro děti ten kaleidoskop vystřelil.

  Seděl jsem v tom podkroví kde neníuklizeno a kde je spousta prachu.Nikdo tam neuklízí,všechno zůstalo tak jaknaši odešli a nechali tam jen věci co jím překáželi a v novém bytě byubírali jen kyslíku.

  Seděl jsem na židli proti světlu koukal akroutil tím kaleidoskopem,sledoval ty průhledné kamínky a kousky barevnýchsklíček.Představa těch obrazců a vzpomínek na dobu jistoty zázemí kde na životčlověk nebyl sám byla hodně silná.Ty emoce co mnou procházely se vracely jakobumerang,pro jejich opravdovost a prožitek jsem zapomněl na chvíli proč vlastněsedím v podkroví na koberci a co hledám.Ta doba strávená ve vzpomínkáchutekla tak rychle a pojem o čase byl relativní a neměřitelný.

  Vrátil jsem se zase do minulosti a na chvílizapomněl na současnost a hlavně budoucnost co není vůbec teď růžová.

Dneska mámtakovou rozpolcenou náladu,sice kluk řidičák udělal a holka písemnou maturitutaky.Mám z toho radost,ale můžu se s ní podělit jen s Tebou cojsi ale ode mne fyzicky tak daleko.

    Začal zase jeden pozdní večer,chtělo se mispát avšak v hlavě se mi honily myšlenky všeho druhu i zážitek skaleidoskopem. Oblečen do teplého svetru a čepice se vydal na krátkou nočnívycházku.Svého  psa, baterku a mobilmusím mít po ruce,světla sice svítí ale jeden na dědině neví.

Pěkně skoromrzne a fouká studený vítr.Obloha je jasná a spousta hvězdiček co na mě z hůrykoukají jako lampy co jsou taky v plné pohotovosti.

  Šel jsem hodně pomalu okolo chlévů aposlouchal zvuky noci.Sem  tam byloslyšet jak v tom kravíně zafuněla kráva,nebo jiná zařinčela řetězem zakterý je vázaná.

   Někde na druhém konci dědiny štěkal pes jakpominutý,možná na kočku nebo i ježka kupodivu už jsou po zimně probuzení av noci slídí po okolí všech plotů co jsou okolo baráků nastavěny.

 Došel jsem až nahoru na středisko družstva achvíli seděl na balíku slámy.

Pes lítalokolo hodně zběsile,má radost večerní vycházky.Skáče mezi slámou a vrčíblahobytem.

  Najednou něco okolo zašustilo a tak trochutajemně bylo slyšet pod tím přístřeškem proletět.Docela jsem se lekl,alevzápětí přišlo uvolnění.Někde tam na těch balících seděla sova.Pes jak blbnul ařádil ve slámě,,vypíchl‘‘toho krásného nočního ptáka.Dík jasné večerní oblozebyla vidět silueta tohoto nočního dravce s rozpětím křídel určitě víc jakmetr.

  Sledoval a vychutnával ten skoro neslyšný lettohohle nočního opeřence,sledoval a tiše záviděl.Záviděl tuvolnost,samostatnost a neviditelnost právě v takových nocích jako je tato.

  Pomalu a lenivě jsem vstal z toho posezu veslámě.Nohu za nohou se šoural k domovu a přemýšlel nad zážitkem sesetkáním se sovím přízrakem.Vlastně tak jak se rychle objevila tak taky rychlezmizela.Vlezl jsem pod peřinu a ještě dlouho mi šustot těch křídel znělv uších před spaním.

  Mám ještě nějakou domácí práci,proto končímse psaním a jdu pracovat.Odcházím,zavři oči,odcházím abych se zase mohlvrátit.Vrátit do Tvé náruče,přítomnosti i myšlenek.Budeš se mnou aspoňv těchto řádcích,budu na Tebe mluvit jako by jsi byla opravdu se mnou apomáhala mi při tom co mi moc nejde.

Podskalák

O autorovi

  • Jméno smolicek.v
  • Bydliště Ždár nad Sázavou
  • ..hledám děvče nejlépe ze Zdáru n. S. která by mě mohla mít ráda a pro kterou bych chtěl nejen grilovat maso u mě na terase...ICQ:460542149
Můj profil

Poslední návštěvy