...Léto jak si ho pamatuji..... | Články
Léto jak si ho pamatuji…. .
Tak ten den utekl jako každý jiný? Možná snad,ale kdo ví…Pracoval jsem ai odpočíval podle možností a co mi dovolilo moje tělo.Tělo co mě moc nechceposlouchat,ale to je jiná kapitola co nepatří do dnešního obyčejného večera…
Nebudu popisovat co a jak mi dneska zkrátilapráce ten den.Den kdy musím jít zase něco dělat.Odpoledne jsem vytáhl žehlícíprkno a u filmu ten plný sušák prádla co uschlo ráno před očima zase uklidilvzorně do komínků ve skříni.
Ta vůně,co mipřipomněla minulost,tu dobu,ten čas kdy jsem byl šťastný.Ty okamžiky co mipřipomínaly mládí,dotek horké a vlhké dlaně.Dlaně,která na duši dokáže přivodit pocityštěstí,naplnění života,dosažení pomyslné mety……
Snad jen tyjizvy co jsou teď na duši se hojí pomalu a hodně dlouho bolí…..
Káva co voní nastole,kde sedí někdo naproti a dokáže s Tebou strávit večer zrovna přitakovémhle podobném filmu na který koukám byť teď jen jedením okem.Jen taksedět vedle mne a vnímat to že člověk není na světě sám.Vnímat to teplo a obyčejnostvečera i když je jen obyčejným večerem…..
Ano je to tak zase zítra se probudím o rok starší, ale kdo je si jistý že budu moudřejší?
Sedím teď večer před černou klávesnicí,sčernou kávou a mám puštěnou telku ve které běží film.Celkem pěkný film a mámrád takovýhle žánr,jen dneska večer je mi nějak úzko,smutek a rozpolcení semísí se strachem.Strachem z budoucnosti,právě která mě čeká a na kteroujsem jen a jen sám.
Moje práce mi dává nejen prostor a čas sezamyslet ,vrátit se do minulosti do doby kdy v předvečer svátku Svaté Annyse děli věci kterých jsem si pro jiné povinnosti neměl čas jindy všímat.
Mám před očimazápad slunce ,potemnělou a z těžkými mraky pokrytou oblohu.Právě předsvými myšlenkami co jsem se vrátil o několik okamžiků,těch svátků Svaté Annyzpátky…
Vrátil jsem a mohlsi připomenout svoje šťastné i nešťastné chvíle,chvíle samoty arozjímání,chvíle veselé i smutné…
Mám otázku,nebo vlastně spoustu otázek nakterou ani jeden z nás nezná odpovědi.Proč jsem teď v ten večer sám? Je totrest?.... Je to záměr?...Skutečnost a proč???
Mám před očima cestu kde sestřídají stromy,kde je propleten ve stromořadí nepravidelně kaštan a jasně rudýplod jeřábu.Mám před očima veliký lán obilí,co voní po mléku a jeho koberec sevlní ve větru jak vlasy mladé blondýnky.
Mám před očima ten zlatavý lán obilí kde stojí samotně vysoká a určitěhodně stará lípa.Mám před očima hodně obrazů ze svého okolí,života a zkušenosti….
Vnímámsoučasnost,která se již nikdy nevrátí ten neopakovatelný lehký poryv tepléhovětru.Slunce co se nezadržitelně řítí po obloze a stejně jako čas námnemilosrdně měří na tomhle světě…
Ukradl jsem si Tě ve své fantazii,
aby iTy jsi měla hezký den a někdo si Tě všímal o trochu víc než na co jsi zvyklá. Asnad oproti Tvojí vůli opečovával a bavil tu maličkost co je schovanáv malé dušičce kterou mi i ráda někdy půjčuješ……
Není toho moc co potřebujik životu,není toho moc co si beru z Tvojí přítomnosti jen a jen prosebe……..
Není to ode mnesobecké,protože vím že jsi svojí částí pořád v mé přítomnosti.Těší mě tapředstava že na mě někdo myslí a je se mnou právě v takových chvílích ikdyž fyzická vzdálenost je mezi námi tak veliká….
Právě tak,jak je západ slunce před svátkem Svaté Anny do tmavých,těžkýcha hrozivých oblak…..
Podskalák
