ČD - čekejte dlouho aneb moje cesta domů... | My diary
Včera jsem jela konečně domů... na botáně nás zbytečně nezdržovali, byli asi moc rádi, že se nás zbaví.... no a tak jsem dala adié praktikám z botány, už jsem měla pokrk všech těch kytiček, cévních svazečků a kdoví čeho ještě... no, teď už jen nějak zmáknout nějaký ten zbytek zápichu a zkoušku.... no to je ale daleko...
Lucka mě a Andrejku hodila do Pardubek na nádr, takže jsem si ušetřila cestu na nechuťácký hradecký nádr... no a komu by se nelíbilo stihnout o hodinku dřívější vlak??? Dobrá nálada nás přešla, když jsme asi 10 minut stáli v nějakém prdelově, okolo jen koleje a tuny písku... no a bába průvodčí jen proběhla, zacvrlikala, že tady budem stát 40 minut, že prý máme nějakou technickou závadu a že nemáme vystupovat, že stojíme v kolejišti. Tak každý vejral z okna, jestli tam někde neleží nějaký sebevrah, naštěstí nikde nic... po málem nekonečné době jsme se konečně rozjeli, ale jen asi na minuty a pak jsme se zase zastavili a čekali jsme, až projedou nějaké dva vlaky a pitomé protekční Pendolino. Pak jsme teda konečně vyjeli... musela jsem přestupovat v Hranicích, ale bohužel na náš o 75 minut zpožděný vlak nic nečekalo, takže jsem zůstala sama a opuštěná na nádru, kde byl akorát jeden bufet a na kilometry daleko pusto, prázdno a prd... no tak jsem vypila půl litru koly, snědla pytlíček mega mastných brambůrků, které byly málo slané... no a pak jsem akorát nasedla na vlak, kterým jsem měla jet původně (ten měl taky nějakých 40 minut zpoždění). No a jen co jsem se usadila na místo jsem si uvědomila, že tenhle vlak na Svinov nejede. No tak jsem zavolala Lukymu, že mám dvě možnosti - buď vystoupit ve Studénce a doufat, že pojede něco na Svinov, nebo dojet na hnusné Vítkovice, kde mě možná zamorduje tlupa bezďáků nebo feťáků... Odmítla jsem riskovat, že zkysnu navždy někde ve Studénce, tak jsem teda jela na Vítkovice. Ještě přilezla mega slizká průvodčí a ještě mě zprdla, že mám jízdenku na Svinov, že jsem jako měla přestoupit... udržela jsem se jen taktak, abych ji neposlala někam hodně daleko...
Nakonec jsem živá a zdraví dojela na nádr, kde mě naštěstí už čekal Luky, takže žádný mord se nekonal. Domů jsem dojela o 2 hoďky později než jsem měla, ale vlastně můžu být ráda, že jsem vůbec dojela...
PS. Už teď odhaduju, jak dlouho mi bude trvat cesta do HK...:-)
Komentáře (0):
Přidej komentář
<< Domů