Klesá mi sebevědomí... | My diary
Včera jsem vzala provětrat Lukyho Galettku. Jak už jsem jednou podotkla, sice je to již starší dáma, ale i tak si umí vyhodit z kopýtka. Vzala jsem ji ven na louku, ale jelikož na ní byla vrstva ledu a Gali je dost gramlavá i bez něj, nenechala jsem ji venku cválat a šla jsem na jízdárnu. Galetta vydržela celou cestu statečně klusat (aby mě potrestala) a i na jízdárně jsem měla co dělat, abych ji udržela... po pěti minutách vydatného cvalu se uklidnila a já jsem ji nechala cválat na volné otěži, spokojenbě jsem si vozila prdel a pak se to stalo... Kolem projel nějaký dědula na nějakém prskoletu (existuje li nějaká starší, horší a pomalejší motorka než fichtl tak to bylo ono)a Gali se "strašně lekla" (přesně na to zjevně čekala), vyskočila všema čtyřma do vzduchu a vyhodila... a já jsem jako hruška dopadla na zem (teď mě napadá, proč se říká že padá jako hruška??? Já znám Hrušky dva a ani jednoho jsem nikdy padat neviděla:-))). Takže nejen že jsem již dávno ztratila sebevědomí co se týče učení a jakýchkoli jiných aktivit, ale já už ani neumím jezdit!!!!
PS. Uklidňuju se tím, že se říká, že ten kdo nepadá není jezdec.
PS. Uklidňuju se tím, že se říká, že ten kdo nepadá není jezdec.
Komentáře (0):
Přidej komentář
<< Domů