13.Únor 2008

Klesá mi sebevědomí... | My diary

Včera jsem vzala provětrat Lukyho Galettku. Jak už jsem jednou podotkla, sice je to již starší dáma, ale i tak si umí vyhodit z kopýtka. Vzala jsem ji ven na louku, ale jelikož na ní byla vrstva ledu a Gali je dost gramlavá i bez něj, nenechala jsem ji venku cválat a šla jsem na jízdárnu. Galetta vydržela celou cestu statečně klusat (aby mě potrestala) a i na jízdárně jsem měla co dělat, abych ji udržela... po pěti minutách vydatného cvalu se uklidnila a já jsem ji nechala cválat na volné otěži, spokojenbě jsem si vozila prdel a pak se to stalo... Kolem projel nějaký dědula na nějakém prskoletu (existuje li nějaká starší, horší a pomalejší motorka než fichtl tak to bylo ono)a Gali se "strašně lekla" (přesně na to zjevně čekala), vyskočila všema čtyřma do vzduchu a vyhodila... a já jsem jako hruška dopadla na zem (teď mě napadá, proč se říká že padá jako hruška??? Já znám Hrušky dva a ani jednoho jsem nikdy padat neviděla:-))). Takže nejen že jsem již dávno ztratila sebevědomí co se týče učení a jakýchkoli jiných aktivit, ale já už ani neumím jezdit!!!!
PS. Uklidňuju se tím, že se říká, že ten kdo nepadá není jezdec.

Komentáře (0):

Přidej komentář

<< Domů