Agna´s blbárník

Opět jsme sama sobě potvrdila, že jsem absolutně technický antitalent. Už tři týdny hniju bez netu v Radimovicích a ono stačilo zmáčknout jeden jediný čudlik!!! Což jsme teda odhalila, až jsem si v návodu zjistila, kde se nachází (celou dobu mi byl na očích) a že jsem ho nějak omylem vypla, takže mi nešlo wi-fi!!! Takže konečně jsem alespoň trošku v kontaktu se světem!!! Alelujá!!!

Omlouvám se všem, co moje stránbečky jsou, že jsem dlouho nepsala.... abych to shrnula, když byl čas, nebylo kde, když bylo kde, nebyl čas, případně když bylo kde a i ten čas byl, nebyla nálada a prostě nešla napsat ta správná slova...

Špatnou náladu jsem si zpravila na sportovním kurzu, kterým jsem se jak jinak než úspěšně prochlastala... prostě masakr týden, spousta srandy, spousta vypitého chlastu, pivní štafeta, nezapomenutelné hlášky... prostě kdo tam byl, tak ví, kdo tam nebyl z vyprávění stejně nezachápe, takže to tu nebudu nijak pitvat, prostě to bylo mega fajn... po návratu domů jsem spala 16 hodin v kuse, páč na kurzu jsem měla denní průměr spánku 3,5 hodiny... ale fakt to stálo ze to...

Prázdniny trávím pracovně v Radimovicích, nahrazuju si celoroční nedostatek koní:-) Teď mám koní občas plné zuby:-) kecám, sice je to fakt mega makačka, ale koníci jsou v Radimovicích fajn.... byly sice chvíle, kdy jsem byla rozhodnuta se vším praštit - např. ve chvíli, kdy jsem už asi hodinu marně honila po výběhu ryzáka Leandra, který mi stačil upláchnout i s vodítkem, nebo když jsem po areálu naháněla Last Lorda, ten ovšem vodítko neměl a bohužel pro mě ani ohlávku... Ale jinak se mi tam fakt měga líbí, sice si každé ráno v 6, když jdu do stáje říkám, proč to vlastně dělám??? No, skvěle to čistí mozek a navíc super motivuje k dalšímu studiu! Ale abyste nemysleli, že tam jen makám - i na pivko se najde čas - a to se pak člověk dozví věcí:-)

No nic, užívejte si prázdnin!!!

Když mozek vypoví službu, stane se to zásadně v tu nejméně vhodnou chvíli... No a to se mi stalo právě včera...

Hned po ránu jsme s Pagy narazily na Hvězdářku, z čehož jsme obě měly velkou radost... Hm, ať žije ironie... noa  musely jsme s ní přežít cestu do vykurvené botanické zahrady... Jasně že pršelo... no tak jsme se teda štráchal až do zahrady, kde už čekaly kytičky, takže jsem dvacet minut osahávala, očuchávala a snažila jsem se nějak poznat, co který kus plevele je. Až jsem se sama divila, kolik jsem jich poznala.... Všichni potom tvrdili, že to bylo mega těžké, no trochu jsem z toho nechápala, ale fakt jsme to dala... Preparátky byly poněkud horší, jakési pletivo jsem poznala hned, ale řez nějakým sračkoidním stonkem či co to bylo mi dal pěkně zabrat... No ale probojovala jsem se až do kanclíku Mr. Jahodáře, vytáhla jsme si otázečku, sedla jsem si, podívala jsme se na seznam, co to je... a pak to přišlo....

Otázečka deset, meristémy... ty jsou... a tma... kurva... apikální, jo super... a ??? No a jsem v piči... no nic, další otázka... malvales... nezní to špatně... ze 4 čeledí jsem zala dvě, u každé 2 zástupce.... co vím o lípě??? Národní strom... no tak to mi dneska bude k hovnu... co se sbírá ze slézu???, No další hovno.... co vím dál.... V hlavě pusto prázdno, jediné, co se mi z celé posrané knížky vybavilo byla fotka dědka s jakýmsi rákosem (prý cukrovník lékařský), se strašně erotickou ledvinkou kolem pasu na ostrově Oahu... no  a vzhledem k tomu, že i tohle mi bylo taky na prd a už vůbec se to netýkalo mé otázky, byla jsem takřka v prdeli.... no a na to, aby mě vystřelil jak lajku do vesmíru se slovy, že neznám an základní zástupce (doprdele, ani jsme netušila, co následující dvě čeledi vůbec znamenají, natož co k nim patří a co to obsahuje), jsem neměla žaludek... prostě tma přede mnou, tma za mnou, řekla jsem, že vzdávám... Myslím, že se mu ulevilo, že nemusí z dalšího blba tahat rozumy jak z chlupaté deky , no a že taky bude moct dřív na dlabanec a tak mě propustil... Poznávačku ani prepoše mi stejně neuznaj, protože mě ohodnotili známkama 2 a 3, takže pokus v hajzlu, prográmek na večery v Radimovicích taky (stejně tam chcíp pes, tak já tam aspoň můžu chcípnout nad učením)...  No co... zítra hurá na kurzič, jediné, co jsme zatím  byla schopna nachystat byla flaška s rumem a kola... hezký, co????

Tak si všici užívejte práznin a já vám sem semtam dám vědět jak a jestli teda vůbec žiju....

PS. Odteď nejím jahody...

Já vim, dlouho jsem nepsala, ale nějak nezbývá čas a popravdě na to nemám ani náladu. Schází mi poslední a ke vemu nejhorší zkouška, jakýsi pokus o naučení všech těch kravin tady byl, ale na to, abych si zapamatovala, jaké obsahuje čeleď zimostrázovité (chtěla jsem teď zamachrovat a napsat něco latinsky, ale jaksi mě nic nenapadlo) alkaloidy a jiné krávoviny... Co je mi sakra po tom????

Taky mi určo bude v lékárně na prd poznat chvojník a jemu odobné odporné plevele. Párkrát jsem byla v botanické zahradě, snažila jsem se mezi těma humusama najít rozdíl, pečlivě jsem je ohmatala (jak úchylné, ohmatávat kytky) a taky očichala... jediný výsledek je to, že z toho vždy ještě tak 2 hodiny smrkám a necítím list... taky si píšu chytré poznámky, ale vždy si zapoměnu něco na podložení, takže jak píšu na koleně, škrábu ještě víc a vím z toho hovno...

Jinak žádné novinky, pořád mě serou české dráhy a farmaceutická fakulta... Jo, mám brigádu na léto... makačka jak prase, ale za to ve společnosti účastníka olympiády v Athénách a budoucí účastnice OH v Pekingu... jasan, jde o koníky... to se hned líp maká ve stáji, když se vám o rameno otírá olympijský účastník Berry (btw, na fotkách vypadá větší, ale je to fakt milý koník) a když nesete seno vás řehtáním popohání budoucí účastnice OH v Pekingu Karla... Takže mám to spočítané, léto trávím ve společnosti koní a taky botány:-(

Jinak už vám nemám co napsat... V mém okolí se děje prd a když už se něco děje, tak to prostě nechci publikovat... Tak mi držte pěsti v pondělí na botánu (i když mi asi nepomůže ani svěcená voda) a já zas někdy něco napíšu....

Prostě nějak nebyl čas a a ni ta správná nálada.... Zkoušku z fyzikály jsem nakonec udělala, sice jsem si vytáhla přesně tu kombinaci otázek, kterou jsem nechtěla, ale nakonec jsme nechala bábu povídat, semtam jsem kývla, nějak jsem si vymyslela,jak jako fachá nějaký diagram, dala mi za 2 a ještě mě pochválila, že jsem ten diagram pochopila...

Druhý den jsem šla na práva, chtěla jsem si ty matroše aspoň přečíst, na to jsme se vystrala... tak jsem si řekla, že si aspoň projedu testy... taky kašlex, nakonec jsem akorát udělala taháček s variantama z loňska. Sedla jsem si nějak blbě a  jak nás šibovali tak jsem skončila ve předu, před náma akorát hvězdářka.... tak jsem to teda otipovala selským rozumem, pak jsem to opravila podle taháku (nutno říct, že kdybych to neudělala, tak bych byla však víte kde, že?)... no a mám za 2.... dvoječky kamarádky mě teď nějak pronásledujou (a díky za ně, o jedniny vlastně ani nestojim), tak doufám, že by i ta poslední mohla vyjít...

Po právech jsem sbalila saky paky z pokoje (jeden kufr, jedna krosna, tři sporovní tašky a bágl s matrošema na botánu) a hurá dom, cestou sice asi třiceti kilometrová zajížďka, protože Luky mapu nepotřebuje a ví kam jede... nakonec hádka, vracečka zpátky a druhým směrem..... nakonec jsem se ujala mapy a dojeli jsme přesně tam, kam jsme měli. Taky jsem půlku cesty řídila, kupodivu žádná škoda na hmotném majetkua  ani na životech.

Taky jsme doprovodila maminku na párty z firmy, výsledkem byla opilá maminka, namol ségra a taky velká bitka, které jsme seuž bohužel nezúčastnili, škoda - šéf dostal nakládačku:-)

No a to je tak jediná kulturní vložka mého nynějšího života, jinak se snažim učit botánu, ale copak se dá, sedět furt nad tou sračkou pojebanou??? Včera jsem sbalila papíry a že se půjdu učit někam ven... tak jsem vzala kolo a vyjela jsem na loděnici. Než jsme dojela, začlo chcát. Tak že jako počkám tam a pak pojedu domů.... na chvíli to ustalo, tak jsem vyrazila zpět.... fakt super cesta plná šutrů, za prdelí bouřka.... no a jasně že jsem zhruba půl kiláku před domovem zmokla... klasika, no...

A jak se máte vy??? Já teda závidim všem, co mají tu pitomou botánu za sebou, jako já se dám asi na modlení, jinak to fakt nevidím.... to by muselo být joooo štěstí... no tak mi držte 23. palečky (už jsem to aspoň podesáté přesunula) a já se o něco pokusim...

PS. Když to nevyjde - kdo půjde se mnou vyrýt botanickou zahradu???

Čím se víc blíží zkouška z fyziky, tím mám větší pocit, že nic nevim. Akorát se nejedná o přímou úměru... můj pocit debility stoupá přímo exponenciálně...

Jako shrnu to takto: snaha byla... už od sřední mě pronásleduje polarografie (naše škola nesla název akademika Heyrovského - pro ty neznalé, on polarografii vymyslel a taky za ni dostal nobelovku, v hale byl vystaven polarograf - pro jistotu za vitrínou, abychom na něj nelepili žvýkačky a snad v každém předmětě nám tloukli do hlavy, jak ta metoda fachá.... ptáte se na pointu?).... ačkoli jsem onu otázku přečetla snad 100x, stále mi není jasné, o co tam go.... no tak se právem obávám, že si ji vytáhnu. Jako jestli jo, tak se asi fakt rozbrečím, prásknu dveřmi a na příště si vezmu výstřih do pasu a nepůjdu k bábě, ale k dědouškovi a asi ho tam znásilním, prostě jinak to nevidím...

Mozek mi začíná stávkovat... Začlo to už asi před 20 lety, ale nyní je to fakt akutní... Třeba na mikře to bylo ve stylu:

Bába se ptá: Co vyvolává břišní tyfus???

já: (v duchu, abyste mě neměli za debila) Mozku, kamaráde.... no tak pracuj....

Mozek na to: Hm???????????????

Já: Mozku, kamaráde....

Mozek: Hm............................

Bába po mě hodí pronikavý pohled....

Já: Mozku, no tak.... za odměnu se budem koukat na Simpsny (můj mozek miluje Homera Simpsona)

Mozek: Ricketsie????? Néééééééééééééé.... chlamydie..... ještě větší hovadina...

Nakonec mi pomůžou střeva... jaksi protestně ve mě zahučí a mozek na to: po té angíně bych třeba mohla chytit salmonellu...

Konečně po neknečných chvílích ticha vyhrknu: Salmonella typhi!!!!

Bába pronesla něco ve stylu: no konečně.... a zapsala mi velmi dobře...

No jako asi jste čekali nějakou pointu, že??? No prostě mozek mě neposlouchá....

Píšu dneska kraviny, co??? No já za to ale fakt nemůžu, může za to ta debilní škola... mám ja ty nervy vůbec zapotřebí???? Stejně, když mě nevyrazí letos tak to udělají příští rok.... Má to vůbec cenu??? No abych si začla hledat místo.... třeba jako uklízečka...

Po týdením lehárku doma se mi do HK fakt nechtělo, ale vůbec... nějak jsem si zvykla na to, že abych se najedla nemusím chodit nakupovat, že lednička se plní sama (ten zázrak se jmenuje mamka), že kdykoli po mě někdo něco chce se stačí pouze vymluvit na to, že se musím učit, což mi zajistí, že mi je poskytnut klid a mamka se mě ještě semtam přijde zeptat, jestli náhodou neumírám žízní  a hladema jestli mi nemám něco připravit. Onu idylu doma kazí jen fakt, že se fakt musím učit...

Včera jsem se tutíž do Hradce vypravila vlakem v 6, s tím že dojedu, poupravím tahák a půjdu spát. Mé plány mi ale jako vždy poněkud narušily české dráhy!!! Zpoždění 90 minut (hodinu a půl navíc jsem ukrojila ze svého života pro cestování do školy, to je mrhání mým mládím!!!) a pak ještě půl hodinová čekačka na vlak v Pardubicích... Na kolej jsem se pak dostala jen díky tomu, že pro mě dojel Nečas, jinak bych asi fakt nocovala někde na nástupišti (nádražní halu na noc zamykají) nebo já nevím kde, páč v Hradci v noci jezdí prd. A i tak to bylo krátce před půlnocí...

Co z toho plyne? Že jestli se nudíte a nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami...

No a dnešek mě vlastně dorazil total... písemná z fyzikály.... taháček v kalkulačce to jistí, pohodka... ješte ke všemu čumím, že holka přede mnou má stejnou variantu... super!!! První příklad - koncentrace jakéhosi dekahydrátu v roztoku, to se počítá snad ve školce, super.... a pak mi zmrzl úsměv.... Jako sorry, ale zadání příkladu: dány 2 hodnoty EMN a pH a určete rovnici závislosti EMN na pH a načrtněte graf... tak jako to je na bacení po hlavě (nebo spíš zabití, pomalé, dlouhé a bolestné) toho, kdo to vymyslel... no a další pitomá ebulioskopie, která sice není nijak těžká, ale na taháčku jsem ji neměla, páč prostě ve skriptech z výpočtama nebyla... oni si ty příklady snad cucají z prstu, nebo co.... nakonec jsem si vymyslela nějakou vlastní teorii a tipla jsem dobře vzorec, takže mi to nakonec přece jen prošlo... no, nevyhodili mě na písemné, vyvylí mě ve čtvrtek na ústní, tak co....

PS. Jestli se nudíte, učte se za mě botánu.... do toho se mi fakt nechce.

Studenský život se mi líbil. Chlastačky, nechození spát, vyřvávačky, nechození na přednášky, zaspávačky na praktika a semináře, pořvávání na Pepka, pomlouvání šprtu, spaní po obědě, společné vaření špaget, návštěvy pivnice, školní akce... pohodka... až do doby než přišlo moje první zkouškové, kterým jsem prošla jen omylem a to ještě se zavřenýma očima a zacpanýma ušima nejmenovných zkoušejících...
Zimní zkouškové jsem teda přežila a pak zas chlastačky atd. atd., tentokrát by se dala návštěva přednášek spočítat na prstech u rukou... no a je to zase tady... šprti samozřejmě najeli už na předtermíny z botány (bože chraň), já jsme teda začla až ve zkouškovém, zato kupodivu úspěšně.... mikru jsem zvládla, testík byl pohodka, akorát jsem to pak posrala na ústní, měla jsem základní skupiny antibiotik, s notnou dávkou fantazie jsem uměla 4, bába na mě vychrlila: aminoglykosidy... no tak jako sorry, možná jsem o nich někdy něco četla, ale na zástupce si fakt nevzpomenu.... Působí na anaeroby? Ne? tak na aeroby.... no tak nějak to vypadalo, takže jsem nakonec odcházela s pocitem, že jsem sice mega trotl, ale že to mám za sebou a mikru už nikdy neotevřu....
Co se týče ségřiných koťat,  které jsem tak trefně pojmenovala.... no chytli nějakou infekci a dvě zemřely a další se musely utratit... fakt jsem to obrečela (ještě do minulého týdne jsem kočky nenáviděla, ale když je pak celý víkend krmíte stříkačkou, tak je fakt nakonec mít rádi začnete)... no a teď uvažuju, jak se třeba projevuje nějaký kočičí mor, teda jestli něco takového existuje, že by to třeba mohl chytit pes a morče a ségra.... no to snad ne:-) ale Tina (to je náš pes) se tváří, že je stále traumatizovaná z těch koťat a tak že bych jí měla věnovat zvýšenou pozornost, zvlášť co se týče krmení.... a pak že jsou zvířata blbé... he, náš pes je tak vypočítavý, že to mohl pochytit jedině od mé macechy...
No nic, měla bych se jít učit... čakají mě další 3 zkoušky, jedna lepší jak druhá... včera jsem otevřela skripta z fyzikály, rozuměla jsem tak akorát první půlce první stránky... tak já se valim učit... anebo se nejdřív napápám, kouknu na simpsny a jestli zbyde čas...
mějte se pokud možno nezkouškově... a pamatujte - zkouška je od slova zkusit.... a není boha, aby alespoň jeden ze tří pokusů nevyšel:-)

Včerejší den patřil k oněm nechutným dnům, kam se nakupí všechny možné i nemožné zápočty, no prostě humus day...
Ve středu jsem fakt měla snahu učit se orgánu, ale po hodině usilovného snažení (navíc prokládáné nadáváním na ICQ...) měl můj mozek už poněkud přečerpanou kapacitu, takže nějak nezbylo místo na takové ty židličkové konformery atd...
Ráno vstávání na 8 (humus, poněkud jsem si zvykla vstávat nejdříve v půl 10:-)) a hned zápočtíček z výpočetky, naštěstí si vše pamatuju ze střední, kde nás mučily dvě nechutné fúrie (už si nepamatuju jména, ale ta jedna neuměla říkat ř)... takže jsem se dokonce zmohla jednou poradit Marti, pak jsem stihla pochytit ještě něco s nějakýma chybovýma úsečkama (to je slovní spojení, co?) od Pagy no a zápočtíček v kapse!!!
Pak ajina s Murrayem, nějak moc to hrotil, mi zabavil papírek, co jsem poslala Lucce a ještě ke všemu, mě poslal do první lavice, taktéž nevyšla snaha prohodit si test s Andrejkou... ale i přes to jsem nějak uspěla!!!
No a do třetice... humus největší... ještě ke všemu jsem zjistila, že ve svých 20-ti letech mám poněkud problémy poznávat hodiny, páč nám měla orgána začínat v půl 2... já jsem hezky v klidu dorazila na pokoj, koukám na mobil a 12.15... no jasan, že jsem si myslela, že je to čtvrt na 2, takře jsem kosmickou rychlostí pobalila věci, nahodila na záda krosnu, notebook pod paži a akorát jsem zařvala pozdrav na Ladu a už jsem mizela... dole seděly holky, jako bylo mi divné, že nikam nespěchaj, ale řekly, že čekají na Andrejku, tak jsem teda šla napřed sama... na přechodě jsme potkala Kubu a desetileté, tak jsme nějak došli k tomu, že je to pohodka a máme ještě hodinu čas... tak jsem si teda uvědomila, že jako není čtvrt na 2, ale na jednu... klasika no, zas jsem vypadala jak debil, i když dalo by se to svést i na psychické vypětí po zápočtech, že???
nakonec to bylo Ok, bylo nás 30 v posluchárně pro asi 200 lidí, takže jsme sice byli mega daleko od sebe (některým fakt dost dlouho trvalo, než přišli na to, co to znamená ob jednu řadu), ale bába se zachovala jako charakter, za celou dobu jedinkrát nezvedla hlavu od svých papírů, zakže se v klidu dalo používat taháčky.. takže celkové skóre: 3 ze 3 zápočtů jsou v cajku!!!!!

Domů jsem jela s Andrejkou a Martou, ono se to hned lépe cestuje, když nás jede víc... samozřejmě jsme si řekly, že dopředu přece nepůjde tolik lidí... no a samozřejmě, že šlo...tak jsme se o pak polovinu cesty prodíraly do zadní části vlaku, která byla takřka poloprázdná... řeknu vám fakt chuťovka, jak se o vás ve vlaku otírají ti největší oplzláci pod záminkou, že ulička je úzká a oni musí na záchod... bléééé...
Ještě ke všemu jsme ve vlaku narazily na mého bývalého spolužáka Milana, jel ze školy, zkouškové jim začlo v pondělí a on už má hotovo... humus, co??? Tak jsem se aspoň zasmála při vzpomínce, jak jsem mu na afterparty po maturiťáku (už to je rok) dělala někdy v ranních hodinách kakao a na jeho teorie (po notné  dávce alkoholu) o tom, jaké má která holka ze třídy kozy, jestli zimní (tzn. v zimě pod svetrem jich má dost, ale jak se v létě vyslíkne do tílka tak tam má kulové) anebo celoroční... to je jen taková vsuvka, ale zdálo se mi to vcelku vtipný, páč jsme si o Milánkovi vždy mysleli, že je zcela impotentní a jediné, co ho snad dokáže vzrušit, jsou chemické vzorečky...
No aspoň mi cesta rychle utekla, musela jsem se z nádru táhnout busem (musela jsem si od Marty půjčit peníze na lístek protože jsem u sebe měla v hotovsti přesně 3 koruny a 50 haléřů)... no a dojedu domů a jediné co si přeju, je klid... no a doma vše na nohou... ségra dotáhla z veteriny 4 koťata (už jsem je pojmenovala - nejmenší je Toxoplazmóza, alias toxič, mourek Tyfus, mourovatá čičina Malárie a černý je Mor, ale pochybuju, že to projde...ale toxič se fakt uchytilo)... mezi koťaty se procházela naše Tina, očividně mega nasraná a pro sebe si semtam zavrčela, hlavně když jsme se ségrou ty koťata fotily a nutily jsme jí, ať u nich sedí). Ani Bublina (to je naše morče) z nich není moc unesené, zatím se jich ale nebojí a odhání je od svého bydliště... no a kanár už je z toho na prášky, mám pocit, že začíná mít jakési tiky... no, myslím, že naše domácí zvířata jsou z toho na psychinu... mamka místo aby obskakovala svou geniální dcerušku dělala chůvu kočkám... super, fakt...

Chtěla jsem se fakt vyspat, ale copak se to dá, když od rána vřískaj kočky a navíc venku sekají trávu???
tak se mějte fajn, já se jdu pokoušet zase spát, kočky teď spí a sekačky utichly...
jak krásné je dneska žít...

Jak víte, jsem marod. A jelikož hniju mezi čtyřma stěnama o rozměrech zhruba 3x4 metry (no, možná víc, abych nekřivdila) a k tomu ještě ne sama, a navíc, učení je esně to poslední, co se mi chce dělat (dneska jsem seděla nad orgánou a snažila jsem se pochopit ortho-kondenzované sloučenin, patrně však zůstalo pouze uté snahy, no..), tak tlemim kdo je na ICQ, kdo má jaký status... a je to humus, každý takovou tu nechutnou studijní čepičku a statusy typu: učím s botaniku, pitomé kytky... no a prostě vše,co si vzpomenete... což mě naprosto vytáčí a zároveň deptá, páč vím, že všichni (už cca 2 měsíce) poctivě šprtají a já jsme se zmohla akorát tak přečíst mikru, z čehož mám akorát tak deprese (viz. moje sobotní sledování, zda mi náhodou neraší petechie a já neumírám na meningokoka), protože jsem pochopila, že co nejde nějak záhadným způsobem odvodit, se prostě nenaučím, protože na to prostě nemám hlavu... Ona by mi šla možná i ta orgána , pánové Hantzs a Widman vymysleli opravdu skvostný systém pojmenování heterocyklických sloučenin (Nečas mi včera tvrdil, že heterocykl je kupříkladu benzen, pitomec jeden), má to však háček - zaprvé bych si musela zapamatovat koncovky (což je u mě dost problém) a zadruhé existuje celá řada riviálních názvů, které mají (zjevně aby se nepletly) strašně podobné názvy... nebo vy snad vidíte rozdíl mezi pyridinem, piperidinem, pyrazinem, pyridazinem, piperazinem a pyrimidinem??? tak vidíte...

Jinak si říkám, že jak tady nedám ty letní zkoušky (s pravděpodobností 99,9% je jisté, že nedám botánu, fyzikálu a zápich z orgány), tak na to seru a jdu na UHK, páč Nečas teď psal zápich z orgány a sorry, ale otázky typu: napiště 2 heterocyklické sloučeniny jejich názvy (libovolné!!!) musí zvládnout každý vůl... no ni?

No tak nic, splnila jsem si svůj denní úkol napsat tady, ať máte všici co číst a vypadá to, že se chtě nechtě budu muset vrhnout na ostatní úkoly dne (a popravdě ty už tak příjemné nejsou)...

Mějte se hezky, nehroťte zkoušky (nebo aspoň přede mnou o nich nemluvte), užívejte si každou hovadinu... víte proč? Páč lépe už fakt nebude...