Agna´s blbárník

A to jako myslím vážně... hledám chlapa...ale ne na sex, na vztah... potřebuju chlapa, který mi opraví kolo....no a může u toho ještě třeba umýt nádobí, které se mi tu kupí už od neděle...

Tak a bych vám osvětlila situaci... kolo stávkuje u tejden.... jak se to projevuje??? Když jedu, vydává zvuk jako bych za sebou táhla alespoň tři popelnice a to pořádně nahlas... do toho ještě škvrčí, vrže, prostě protestuje.... jehorší je, že ani nejsem schopna určit, která část kola tyto odpudivé zvuky vydává.... fakt strašně příjemné když jedu a všichni se na mě otáčí... a to ne jako že bych třeba dobře vypadala, ale proto, že mám mega hlasité kolo...

Jak jistě sami uznáte, sama s tím nic neudělám..... Veškeré mé opravářské snahy vždy skončili tím, že jsem dotyčmnou věc oblepila izolepou, případně kobercovkou... a jak jistě uznáte, to mi nijak nepomůže...

To, že se mi kupí nádobí je normálka, ale tentokrát mám důvod, tedy nejen to, že se mi prostě nechce nebo lenost... spálila jsem si prst.... Vím, že je to naprostá banalita, ale když vám napíšu, jak debilně se mi to povedlo tak mám jistotu, že ti z vás, kteří si o mě ještě nikdy nepomysleli, že jsem naprosto debilní (tzn. mě neznají nebo aspoň nečtou můj blog), si to zaručeně pomyslí...

No prostě... sobotní idylka - sama v HK, na koleji nikdo, kdo by nějak toužil po mé přítomnosti (nikoho takového jsem snad tady ještě nenašla), pokusy o učeníčko nějak nevycházejí... papíry z imuny sice leží přímo přede mnou, ale nějak na to není čas, sleduju hovadiny na netu, zvlášť nejmenovaný stupidní seriál na tv-nova... (tím nemyslím ordinačku a ni takovej ten never ending story, nebojte)... no a jelikož jsem už zežrala vše, co jsem tu měla tak jsem si uvařila čaj... a jako obvykle jsem ten hrnek naila úplně plný a trochu jsem přelila.... Jasně že jsem to chtěla utřít.... a já blbka místo abych se na to vysrala jsem hrdě uchopila hrnek, že ho posunu, čehož jsem v zápětí litovala...jasan že jsem si tu zkurveně horkou vodu vylila na ruku!!! A hlavně než mi došlo, že se mi paří ruka.... no dement hadra, celej večer jsme ruku máčela ve skleničce.... a já jako vždy málo hysterka, udělal se mi puch´ýř a já z toho v prdeli.... no však mě znáte... no a chcete vědět, co to má společného s tím nádobím???? Na ten puchýř (který samozřejmě hned druhý den praskl) mám mega drahé spešl náplasti, tak je přece nebudu zbytečně močit! Dobrej důvod, ne?

PS. Jestli ve mě potkáne s mým hlučným kolem, prosím neotáčejte se a odpusťte se jakékoli poznámky...

PPS.A jestli potkáte nějakého ušlechtilého muže, pošlete ho za mnou, díky...

Máte občas pocit, že vás již ustavičné chlastání nudí, unavuje, zatěžuje játra či peněženku? (v mém případě jde zejména o zátěž té peněženky)

Nehulíte, nešňupete koks ani nepožíváte jiné návykové látky, případně je ani nechcete zkusit???

Tak... (teď asi čekáte, že na vás vybalim něco ve stylu vyližte si prdel nebo tak nějak, však mě znáte - ale OMYL...).... si prostě nechte píchnout vakcinu proti hepatitidě B (taková včeličkaaaaa....na mě to asi působí jako nějaké antidepkum nebo tak něco) a pak si najděte dvě mega ulítlé a správné kámošky(třeba na nejmenovaném pokoji na nejmenovaném bloku, kde nás už od loňska nemůžou ani cítit) a uvařte véču... (recept již brzo najdete v sekci Kolejní kuchařka, o to vás fakt nemůžu ochudit) a pobavte se nad hovadinama... vhod příjde cokoli, čemu se zasmějete (fotky z kaleb) i co vás mega znechutí (třeba Hvězdářka s poslintanou ofinkou)... sice záhy zjistíte, že je již hodně hodin, ale zato můžete prodiskutovat ruský realismus a další nemalé hovna...

Tak doufám, že jsem vás přesvědčila (zvlášť ty, co si mě pamatují z úseku mého života s názvem Sportovn kurz Poříčí 2008), že zas nejsem až takovej notor a že občas přece jen vydržím i bez alkáče...

Pro dnešní večer střízlivosti zdar (to už zas asi nebudu dlouho opakovat) a zž se těším, až se ráno probudím s čistou hlavou.... no ale znáte to, nic se nemá přehánět...

Podle nadpisu asi soudíte, že mám nervy v kýblu... omyl, nemám, ale za chvíli je tam hodim. Ovšem ne ty svoje, ale ty, co mám na papíře. Nechápete? Tak to ste asi nezažili druhák na farmačce a k němu morfologii... a hlavně písemečky na začátku praktik - pokaždé se učíme nějaké pitomé anatomické názvy, které zapomenu okamžitě, co je vyklopim na papír. taky nám nosí orgány (lidské, staré asi 20 let - zajímalo by mě, kolik lidí na ně za tu dobu sáhlo) a my na nich ukazujem všecky ty sulcusy, marga a facies (to je snad jediné, co si pamatuju). Výdycky je to tak na 6 stránek, člověk to za dvě hoďky pomalu umí i pozpátku... pohoda to byla až do chvíle, kdy mi mamka donesla vytisknuté matroše na nervový systém... koukám na ten štos papírů a říkám: Mami, kolikrát jsi to vytiskla? (mamka má totiž ve zvyku tisknout vše víckrát, co kdybych to náhodou ztratila. Taky papíry na občanku si na úřadě bere vždy aspoň po deseti, co kdyby to náhodou zkazila. Třeba moji přihlášku na střední vyplňovala tak napopáté.)

Mamča mi ale vyrazila dech: Jednou. Jako pardon, ale 19 stránek o nervech a jako bonus k tomu ještě nějakých 8 o smyslech... to vážně nemá cenu se učit... no jo, kdybych začla dříve...ale kdyby byly... znáte to, ne? Takže jsem to s vypětím všech sil přečetla cosi o sympatiku a podobně a s čistým svědomím (snaha byla) se na to vykašlu. A až mi zítra dají do ruky mozek tak jim prostě řeknu, k čemu i je vědět, kde na něm co je když ho sama nemám...

Všem, kdo mají tohle za sebou tiše závidím, těm, s těmi, co to mají před sebou soucítím a těm, kterých se to vůbec, ále vůbec netýká závidím klidně i nahlas.... A všem přeju hezký večer.

Ve středu jako obvykle - vyřvávání na chodbě v obvyklém složení... Kašky, Adéla, Bára, já a nina...pak se přidal Slavíček přinesl nám papů ze zabijačky... no já s Bárou a Adél jsme spokojeně splácaly dvě jelítka a jitrnici, ještě jsme se s Adél málem porvaly o tu šlupku, k tomu okurčičky... No vypadali jsme jak  houmlesáci, jak jsme seděli na schodech a žraly:-)))

Pak přesun na Saunu, kde zas zevlil Pepek ve svých super mrkváčích a erotičném svetru (tipla bych rok výroby tak 1980), zas neměl  svoji nechuťáckou vestičku, čímž zklamal všecky mé erotické sny... no tak doufám že jste pochopili, že teď to byl pokus o džouk, o Pepka fakt jako nestojim... No radši jsme se pak s Bárou odebraly na kuťe, abychom ráno zvládly vstát na volejbal... jako jen tak bt, podařil se mi mega smeč, fakt jsem se cítila jak největší borka, akorát jsem si trošku pochroumala kotník...

Doma zas další kalba - Míša slavila osmnáctiny, takže po dlouhé době kalba v klubovně u koní...fakt masakr, zas stará parta... no jo, trošku vzpomínka na staré časy... jako obvykle jsme vyzungla dva Urby a bylo mi fakt fajn....

Tahle storka je z minulého týdne, ale přijde mi jako opravdová perla, takže vám to tady prostě musim napsat. Asi si řeknete, že jsem úplně blbá... no a možná jsem, ale co na tom.

Život mi nachystal nemalá šokující překvapení. Ve svých 16-ti letech jsem třeba zjistila, že Václav a Vašek je to samé... Různých mýtů se mým životem táhlo dost, ale tenhle je jeden z těch nej. Víte, jak je v puse takový ten boxovací pytlík? Jestli ne, poproste něoho, ať otevře pusu a kukněte se... Jmenuje se to odborně Ulvula linguae - čípek... no a já jsem si ještě minulý týden myslela, že jsou to mandle!!! Bylo mi sice divné, že tam ten boxovací pytlík má i moje ex-spolužačka Nela, která má mandle vytrhnuté, ale i tak mě mega překvapilo když jsem v Čihákovi našla,. že je to čípek...

Jestli jste si mysleli to samé co já, tak vítejte v realitě.. Jestli si teď o mě myslíte, že jsem total blbá, že vy už to víte dávno tak mi věřte, že každej něco neví.. a taky o ty iluze jednou přijdete.

Takže hezký večer a nenechte si brát iluze...

Včera byla středa. Středa, je ho tam třeba (no ale to se mě tady v HK vůbec netýká, páč Luky je doma a navíc, na farmačce a v blízkém okolí se nic takového, co by stálo za ojetí, nevyskytuje).... No a my to aspoň zapíjíme. Scénář opět klasika: zahřátí ledvin u pivky - entokrát ale poněkud netradiční složení a Mácou, Štědrou a spol., pak přesun do Eventu - nechápu jak jsme šli (pro nehradečáky - je to asi 200 m od vchodu koleje a vede am jedinej chodník), páč do Sauny nás dorazila s bídou polovina. Pak zas přesunovačka do Eventu, kde to není nic pro mě, zvlášť když mám takovou tu vysedávací a vykecávací náladu (a tu já mám skoro vždy, jelikož vím, jak nechutně vypadám při jakémkoli pokusu o nějaké to poskakování v rytmu hudby - dá li se to tak ještě nazvat )... No ale jinak to bylo fajn, pak jsem se vrátila na kolej k pivce, ale organismus začínal protestovat, žë dlouho nespal, tak jsem šla hajat...

Ráno těláček, zbatkáč jak prase, klasika... Ale dneska mi to náhodou šlo... ti z vás, kdo mě znají při jakémkoli sportu ví, že jsme mega gramlavá, nejde mi to, ve vybíjené mě vždycky vybili přímo do hlavy, při floorbalu zakopávám o vlastní hokejku (pokud  s ní teda namlátím Báru po noze) a na volejbale přehodím síť při podání při cca 2 podáních z miliardy... no a dneska jsem všem vytřela zrak - když se mi to poprvé podařilo podat, tak všici byli tak v šoku, že se nikdo ani nehnul:-) No jo, první dlóóóuhé podání by Agáta:-)

Odpoledne jsem vyrazila na koně, hafo času, těšila jsem se až provětrám ségru... a ono začlo chcát!!! eště ke všemu mi Sesa zdrhla z boxu... Domů jsem jela v nejvíc nechuťácké průhledné pláštěnce... takže jestli jste otkali ve čtvrtek obří kondom na kole - tak to jsem byla já ;-)

Druhá kalba se odehrála týden po první.... klasický scénář neporušen - zevling před pivkou a pak jsme vyrazili na Gaudeamus, kde jsme se s Ninou pořádně vyblbly (musely jsme přece nějak vypotiti tu bagetu, c jsme předtím zdlábly)... A pak klasika, zakotvili jsme před Eventem... opět jsem měla náladu být mega vtipná, naštěstí mě nikdo asi neposlouchal:-)

Přišel se tam podívat i Pepek (Denisa posraná mi to oznamovala snad půl hoďky dopředu´v pětiminutových intervalech), tak jsem mu místo pozdravu řekla, že mi má donést vodku a redbul... a on mi ji fakt přinesl!!! Takhle kdyby to fungovalo všude...;-)

Pak se všici rozrchli pařit a jelikož nejsem nějak zvlášť příznivec poskakování mezi namol lidma tak ¨jsem se rozhodla, že to zabalim. Narazila jsem zrovna na odcházejícího Nečase (jo, ten se taky dostal do druháku na tom jejich posraném pajdáku), tak jsem mu řekla, ať na mě počká.... a nějak se k tomu přichomítla Bára a nastaly dohady, kdo z téhle trojky děl těm zbylejm křena... no jasan že Nečas!!! 

Tak jsme teda došli těch pár metrů na kolej, kde si naše žaludky nějak vzpoměly, že mají hlad... tak jse šly poctít svou přítomností bábu na recepci... a bagety nebyly!!! jeliko já i Bára uvažujem stejně (blbě) tak jsme se rozhodly, že zajdem na palachárny, že tam určo budou (pro mé nehradecké čtenáře - je to prostě mrtě daleko) ... tak jsem teda šli... a tam samozřejmě bagety taky neměli! Dokonce to oznamovali cedulí... takže jsme si připadali jako totální blbci... Nakonec jsme zakotvili v Tescu, kde jsme koupili housky a pomazánky a cajk:-) a zapoměli jsem koupit mouku na palčinky:-(

Takže druhou kalbu jsem přežila možná i o něco důstojněji.... a až zas s Bárou něco vymyslíme, zabte nás...

Hned prvnho října, tedy v den, kdy jsme zas museli zpátky do školy (a hned od 3/4 na 8 do pěti) sešlo kalit... klasicý scénář: sraz před pivkou, dohady, zda jít poctít bábu pivniční či nikoli a pak Sauna a Event.

Dohodli jsme se, že bábu poctíme naší přítomností, teda moc nadšeně nevypadala, určitě si pamatuje na naše chlastačky v prváku - Holubcovo vyhrožování, že jestli nám už nenaleje a zavře, tak na ní bafne z koše na odpadky, vařvávání a vypuzování slušných hostů (my přicházíme, ostatní radši mizí), nevracení skleniček... Podařilo se nám zničit cca dva ubrusy a šli jsme saunit... Měla jsem zas takovou tu náladu, kdy mám strašnou potřebu být vtipná a bavit lidi kolem sebe - obvykle se k tomu ještě projevuje nadměrná konzumace alkoholu - a taky že se projevila... červené a bílé víno jsem zapila tequilou, vodkou s redbulem, berentzenem a já už nevím čím dál... tak vám teda povim, že jsem byla pěkně na káry...

Probuzení opravdu luxus... 13.35, takže první přednášku z imuny jsem fakt nestihla... Tak jsem teda dospěla k rozhodnutí, že tam teda chodit nebudu:-)

PS. Tímto se omlouvám všem, kteří museli trpět mé rádoby vtipné džouky...

Jak už asi víte, postoupila jsem bez újmy na zdraví (no, jak se to veme, nervy v kýblu) do dalšího levelu. A taky postoupili i moji staří známí: Kašky, Sparta, Andrejka, Bára... no prostě lidi, s kterýma jsem ten první level prožila. Jsme zpět - takže očekávete další a další naše zážitky, prožitky, trapasy a rádoby vtipné storky.

Second level se na naší škole (spíš bych to teda nazvala mučírnou či ústavem) vyznačuje neustálým saním testíků, testů, písemek a jiných kokoťáren. Na konci prváku jsem se radovala, že už nebudu trávit půlku týdne nad mkroskopem - chyba lávky, oči už mám od mikroskopu mega otlačené. Taky na kreslení jsem už úplně zapoměla - zrovna včera jsme kreslili cévní soustavu... no jako sorry, ale to jsem fakt radši měla jít na umprum. Chcou po nás samé kraviny...asi jako loni, no:-)

Taky se nám změnil "kalební plán" - z kalebních čtvrtků je nyní kalební středa.... Jako novinek je mnohem víc, ale o všem se dovíte, až přijde ten pravý čas...

Teda, prázdniny mi ještě neskončily, ale konečně jsem se odhodlala vám zase něco napsat... Čekáte nějakou vtipnou story??? Tak to pardon, ale tentokrát se mi nic vtipného nestalo, teda kromě toho, že jseem hodila držku na chatě na schodech, když jsem šla ke studni pro vodu a tak jsem se tomu řezala, že jsem si připadala jako idiot...

Udělala jsem zkoušku z farmakobotány... no, udělala... jak se to veme, myslím, že mi ji dal Opletal spíš z milosti, protože někoho tak dutého jako jsem já ještě nepotkal... No, ale hlavně že to je, no ne???

Jinak teď se jen tak poflakuju, každý den jezdím Galettku a taky koně od Kročky, takže si konečně užívám prázdniny...

Jak říkám, nic zajímavého se mi neděje, ale jakmile se něco přihodí, slibuju, že o tom dám vědět...

Takže užívejte si dokud můžete...od října bude hůř:-(