Agna´s blbárník

Dneska je asi nějaká špatná konstalace hvězd. Byla jsem provětrat Galettku, tentokrát mě nenechala na žádné větvi a ani mi neukázala, jak rychle umí běhat, takže jsem přežila ve zdraví. Přijela jsem domů a napadlo mě, že se budu učit!!! Nevím, jak se to mohlo stát, ale opravdu se v mé mysli oběvil záblesk, že bych se učila... no, pak jsem si uvědomila, že mikra se píše ve čtvrtek (to je daleko) a zápich z latiny je až příští pondělí, takže se není učit co (teda kdybych jako byla šprt, tak už to mám minimálně 100x přečtené, ale šprt fakt nejsem), takže jsem šla na bazén, abych se ujistila, že voda je stále mokrá, studená a dáse výboirně vdechovat nosem. Taky jsem zjistila, že kraula fakt neumím, málem jsem se utopila... no nic.

Dneska mám ale fakt po srandě - jsem moudrá a to je fakt... konečně se na světlo světa vydrala moje poslední osmička, která už nevím jak dlouho bolí jako čert (vlastně mám pocit, že mě ty pitomé osmy bolí už celý život)... Takže zvažuju, zda se naládovat Brufenem nebo Panadolem a čím to zapít... Vám, co tohle čtete přeju krásné Velikonoce (já je jako svátky neuznávám, neboť onu sadomasochistickou tradici vymyslel zjevně nějaký duševně zaostalý chlap), dámy, nenechte se ztřískat a radši ty svoje chlapy dneska pořádně nalejte vodkou a oni se zítra sotva na něco zmůžou... a pánové, vy si nás važte... jsme prostě ta hezčí, chytřejší a dokonalejší část lidstva, tak si nás radši hýčkejte... parchanti!!!

PS. Nejsem feministka, fakt ne....

Dneska je krásný den. Je volno. Ovšem to je asi tak vše, co je na tomto dni krásné. Včera jsem nějak přežila labtecha s Pepanem, kupodivu jsem do testu napsala vše (no ale zjevně ne správně, ale co...), práce nám včera šla pěkně od ruky, sice mám ještě teď hezoučké "pihy" na rukou od jodu, ale to se časem smyje. Luca pak mě a Andrejku hodila na nádr do Pardubic, kde jsme zjistily, že nám právě teď ujel vlak (který jel až ke mě domů!!!!), takže jsme se musely nějak zabavit na pardubickém mega nechutném nádru (srovnatelné s našima Vítkovicema). Andrejce měl jet vlak přesně ve čtyři, mi dvacet minut na to... no, vzhledem k tomu, že my jsme odjížděli přesně a Andrejka pořád stála na peroně a čekala na trošičku zpožděný vlak (podle ČD 15 minut), se obávám, žetam Andrejka stojí doteď...
Takže dneska si užívám volna, které mi nějak leze na mozek, protože jsem si sama od sebe uklidila ve skříni... fuj... a taky jsem se stihla pohádat s Lukynem a navštívit gynekologa... jak říkám, to že je dneska děkanské volno je jediné pozitivüm dne:-(

Dneska by byl vlastně fajn den. Sice středička znamená vstávání na 8 (což je dost blbé, zvlášť po "poradě" v pivnici, na kterou kupodivu přišel dost slušný počet lidí), úkol se opsal před hodinou a pak jsem si hodinu četla, neboť nám Murray (mimochodem zase si nějak nechává narůst vousy a dělá tak čest kanadským dřevorubcům) pouštěl nějaký film, bohužel v angličtině... Latinu jsem tiše přetrpěla, já na tenhle předmět nemám ani nervy a už vůbec ne žaludek... a když už jsem u toho žaludku, ten se začal taky pěkně ozývat, zjevně ho neuspokojila má super snídaně (voda se šťávou a tatranka, jsem fakt nestíhala), takže jsem si musela uvařit těstoviny, no teda nic moc...

Odpoledne nekonečná botána, čučení do mikroskopu, kreslení, další preparát, čumění, kreslení, čumění, kreslení a tak pořád...

Teď se snažim učit labtech. Nevím jak se mi to podařilo jednou přečíst (půlku jsem vynechala) a teď už se asi 2 hodiny dokopávám k tomu, abych to ještě jednou letem světem projela, leč povinností je tolik...stáhnout fotky z foťáku, hodit je na rajče, potěžovat si pár lidem na ICQ jak je život těžký, válečná porada s Kašky, Martou a Denčou (Andrejka se od nás v poslední době dost distancuje), no a pak plný komp Simpsonů, takže co je důležitější???

PS. Tenhle díl, co sleduju, už je fakt poslední a pak se valim učit.... teda aspoň doufám...

Dneska jsem s radostí shledala, že svítí sluníčko... Supééééér... takže jsem vytasila krátkou sukni (co na tom, že mám křivé nohy, třeba si toho nikdo nevšimne), místo bundy jsem si vzala svetr a sáčko a ještě sluneční brýle a hurá do školy (teda ne že bych se tam nějak těšila)... Na slunčko sice bylo teplo, leč foukal neuvěřitelný vítr (což je v Hradci naprosto běžné, jelikož ti, co založili tohle město vybrali super mega velkou placku s jediným kopečkem, na kterém postavili hezké náměstí, leč bohužel tato maličká vyvýšeninka nedokáže před větrem ochránit celé městoa  už vůbec ne tu část, kde se nachází naše skola a koleje), prostě počasí, za které by se nestyděli strůjci počasí na Sibiři... no ale OK, slunko svítí.... po chvíli se všsk ztratilo za mraky... no co, bude i hůř... no a fakt bylo!!!

Během botány se kolem oken začaly promenádovat maličké bílé vločky!!! Vždyť je už březen, kvetou sněženky (teda aspoň myslim, že se tak ty bílé kytičky nazývají, zkouška z botány je až v červnu, času dost, do té doby to snad zjistim), ptáci vřískaj, vše se zelená a najednou sníh!!!! Pohroma... Na kolej zpět jsem málem dobíhala, jaká mi byla kosa.

A jaké poučení z toho plyne??? Noste s sebou neustále zimní boty a sněhule, ono takhle sněžit nebude... A neberte si sluneční brýle... to slunko se jich bojí...

Čtvrteční večer byl ve znamení Jirkových narozenin, alkáček ani nálada nechyběla...teda, kolem půlnoci se mi nálada sama od sebe zkazila, když mi Kašky vytkla, že mě vůbec nezajímá její vztah s Kubou, že já nevím, jaké to je... vim, ale snažím se to nerozpitvávat, protože to je pak ještě horší...

No ale hádka s Kašky byla zažehnána, ráno jsem kupodivu vstala plná energie, nějak jsem přežila tělák a hurá dom, s Martou jsme po cestě sežraly na co jsme přišly, chtěly jsme vyhodit z vlaku dítě, co mělo mobil, který chce Marta... cesta mi super rychle uběhla... a popravdě to byla jediná část víkendu, která stála za to... jinak hádky s Lukášem, umyla jsem okno!!! a vytřela chodbu!!!!!, pak zase hádky, večer jsm akorát zašli hrát do Koruny biliárd, super, mega mooooc nechutných šamponů, odporná hudba, leč nás nenapadlo, kam jinam jít hrát...

Neděle opět ve víru hádek a tak jsem nedobrovolně jela na nádr busem,stála jsem jak pako před předníma dveřma (potřebovala jsem u řidiče koupit lístek), ten děda na mě mával, jako že musím zmáčknout nějaký čudlík (měl průměr asi 10 cm, leč já jsme ho nějak nezaregistrovala), takže jsem to nakonec vzdala  avlezla jinýma  aten řidič se mi pak říká, že na mě jako gestikuloval, ať zmáčknu ten čudlik... no klasika, jako vždy za totální pako...

Ve vlaku mi nějaký moooc hodný pán hodil bágl nahoru, bohužel vystoupil dřív než já, takže jsem se málem zlomila, jak jsem tu pitomou krosnu táhla dolů, zbylí přítomní "gentlemani"se jen uculovali a dělali, že mě nevidí... Kam ten svět spěje?!

Ne, nezbláznila jsem se. Vím, že je čtvrtek a ne pátek... ale mi právě začal veget! Mikračka za mnou (sorry, ale netuším, jak se dá zvětšit optickým mikroskopem), v preparátu jsme viděli kulové a nějaké nitky (což Doris nazvala pseudohyfama - aspoň teda myslím - nějakých kvasinek, po kterých tam nebylo ani stopy...), super mega vtipné AVT (aneb ztráta času s Wordem 2007) jsem taky nějak odseděla, o latině nemluvě, bylo nás tam pět a půl a tak nás co chvíli vytahovala, ať překládáme věty, které měly smysl asi jako mytí zubů před jídlem... no ale je to za mnou, celej týden je za mnou!!! Přežila jsem všechny ty nechuťárny a teď zas tři dny sladkého nicnedělání (nepočítám-li zítřejší tělák, ale pokud nás zas nevyfasujem Holubce, kterému není blbé nás nahánět jak nadmuté kozy, i když je na nás dost vidět, že ke střízlivosti či bezopičného stavu máme kilometry daleko)...

Ne že byh se domů těšila, ale konečně se najím (v HK na to nejsou finance), prospím ve vlastní voňavé posteli (ta kolejní již není nic moc, to bych nesměla být líná jak vepř a převléct si peřinu) a budu seflákat a flákat a flákat a flákat.... a ještě flákat!!!

PS.Pořádek je pro blbce, inteligent zvládne chaos. - to jen kdyby po mě někdo chtěl, ať doma uklízím....

Středu jsem měla ještě v minulém semestru fakt dost ráda. Měli jsme na 10 ajinu a jednou za 2 týdny latinu a pak lážo plážo a hurá na koně... zato teď nám to univerzita Karlova vrací... na 8 labiny z fyzikály, fakt chuťovečka, připravování miliardy roztoků a různých koncentracích, neustálé čekání až se cosi ustálí... idylka, fakt, hlavně jak pak nevychází jakýsi pitomý graf, to je na mašlu. Ale vše spravila přímečka od oka, nějaká hodnota z toho vylezla a adios, tady bych už nejradši nepáchla, ještě ke všemu jsme vylila do výlevky magnetické míchadlo, hlavně že ve všech umyvadlech kromě našeho bylo sítko... a ne že by se mi to stalo poprvé, to bývala moje specialitka už na střední.... no a pak že chybama se člověk učí... pche!

Mikra s Doris taky stojí zato, zvlášť když můj vlastnoručně připravený preparát se jevil v mikroskopu jako koberec, zato po nějaké bakterii ani stopy... no tak jsem si aspoň nějaké lítající zelené kuličky prohlídla v mikroskopu od Pagy a Kuřete, sice se mi Odnřej snažil namlvit, že nejsou zelené, ale zjevně to nejsem já, kdo je barvoslepý...

Vše se dá přežít - kromě pitomé hnusné debilní nudné a nepotřebné orgány, poznám methan, ethan, propan a butan, pak nějakého morfína, THC a diazepan, ale fakt sorry, nějaké bicykly, spirocykly, heterocykly (teda aspoň si myslim, že se to tak jmenuje) a podobné hnusy fakt neuznávám, odmaturovala jsem přece i bez nich a už vidím, jak se mě na to ptaj důchodci v lékárně...

Orgána fakt dokáže zkazit den, i počasí se nad tím rozplakalo... zítřejší písemka z mikry mě nějak nevzrušuje, takže se s klidným svědomím můžu koukat na Simpsony, psát hovna na blog... Ces´t la vie!!! Ať už je weekend!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

No, to zas přeháním... i přes předsevzetí, že dnes vydržím na všech přednáškách (plán A), jsem se opět zdejchla hned po první, která byla n prd... samé kecíky o kořínku a nějaké obrázečky...fakt sorry, ale na tohle nemám žaludek...stále akorát přemýšlím, na co mi v lékárně bude znalost pokožky kořene a toho, jaký škrob jak vypadá...

Pak mě jako napadlo, že bych se mohla učit (plán B), ale tento plán taky nějak padl, prostě strašně moc jiných starostí (dát fotky na rajče, tunit blog, poslouchat music, číst Irvinga...). takže jsme se akorát dokopala k napsání závěru protokolu z mikry (měla jsme chuť tam napsat: úloha se mi nelíbila, už tu ani nepáchnu - a to je mikra ještě asi nejlepší praktikum - ne že bych ji měla ráda - ani náhodou - ale jsou i horší...) a předepsání protokolu na fyzikálu, obávám se, že i bez toho, abych to musela psát na praktiku tam strávím o tři dny dýl, než bych měla...

No prostě život je stále stejný... do školy, ze školy, za Sahibem, opít se, do školy, ze školy...

Včerejší proflákaný den jsem úspěšně završila jak jinak než v hospodě. Opět jsme se naučila pít pivo (u biliardu se nic jiného pít nedá a nějak mi to od čtvrtka zůstalo, i když už jsem se poučila, že mi kombinace pivka a vína nedělá zrovna dobře (zvlášť po ránu....)... Takže jsem jako svého společníka zvolila tekutý chleba a vyrazila jsem s Klárkou a spol. pít... v plánu bylo pivko a ve dvanáct jít spát... no, nepovedlo se, zato se nafotilo spoustu super fotek, vyřvávačky, no klasika... prostě moje druhá kalba v roudničkovské režii, naštěstí nemrzlo, takže nehrozila držka na náledí před kolejí. Aspoň že tak.

Ráno jsme vyrazili všici do Kladub na drezurní sostředění v počtu devíti lidí a dvou koní (mírná přesilovka), všichni mírně dehydratovaní, ale jinak fakt pohodička. Cestou domů jsme se jeli podívat na Eviččina Saxíka (btw http://www.saxik.estranky.cz/), byl zrovna ve výběhu s ostatními hřebci a s ním Kája (nemůžu si vzpomenout jeho přesné jméno), nádherný tříletý hřebec po holštýnském Carolovi, perfektně stavěný, super prostorné chody a ten pohyb... no, jestli máte někdo navíc něco přes 100 000, nechcete mi ho koupit???

Po návštěve Saxíka jsme se nadlábli u Dvora a teď už hodlám do konce dnešního dne jen hnípat u kompu, koukat na Simpsony a spááááát (to potřebuju fakt jak sůl). Jo a učení se nechává na někdy jindy, do zkouškového času dost.

PS. Všem šprtům radím - nedávejte si na ICQ ten pitomý status s tou ještě nechutnější čepičkou... jinak si mě nepřejte potkat (strašně mi to kazí náladu)...

Fotečky ze soustředění na http://pracantky.rajce.idnes.cz/fotky_8-9.3_08/, http://pracantky.rajce.idnes.cz/Vikend_s_Danny_8.-9.3._od_E./, http://pracantky.rajce.idnes.cz/VIKEND_U_PRACANTECH_V_HK...8.-9.3.2008/ a http://pracantky.rajce.idnes.cz/Danny_v_HK_od_K./.

Mé včerejší starosti jsou v čudu, s Kašky se zas normálně bavíme (kdyby ne, tak se jdu bodnout rovnou, bez ní by se mi tady žilo jen velmi těžko)... Zato mám další problém - dokážete snad pochopit, jak je možné se spálit od slunka začátkem března??? Mám super červené fley po obličeji (strašně sexy...), úplné bílý krk (ale fakt jak tvaroh) a dokonce jsem si spálila i klouby na ruce a prsty!!! Chápete to sakra??? No nic, jsou dvě možnosti - skočit koupit opalovací krém (nebo si někde zapůjčit, ale pochybuju, že tato pro mě životně dúležitá věc patří do výbavy většiny obyvatelů našich kolejí, to kdybych radši potřebovala vývrtku...) a nebo se začnu oblíkat jak takové ty islámské ženské (teda teď doufám, že jsem zas nevypotila nějaký nesmysl, což by mě vlastně vůbec nepřekvapilo) a budu si zahalovat celý obličej (což by bylo příjemné zjevněi pro mé okolí:-)))...

PS. Asi se vydám do Tesca pro opalovák a když už u toho budu, koupim si nějaké jídlo, jinak tady umřu hlady...:-(