Agna´s blbárník

Dneska jsem po dvou týdnech konečně byla za Sabíkem, nožička se mu uzdravuje (stačilo zavolat jiného veterináře a ...) a už se nemůžu dočkat, až ho vemu zítra na procházku.

Taky je ve stáji nový horsík, vypadá jak klon Denisina Pepře (to je jméno pro koně:-))).

Nejhorší na konec - Carda měl nehodu se svou novou jezdkyní v lese, naštěstí oba žijou, Carda naštěstí nemá nic zlomeného, je celý potlučený, má bolavé očičko...bobek. Tak mu ( a majitelce Andrejce) držím pěstičky ať se bobek rychle uzdraví...

Včerejší den patřil mezi opravdové perly... a myslím to vážně...Přežít 8 hodin s Pepou a Nivou v laboratoři je fakt o život a o nervy, nikdo neví co dělat, tak tam radši po sobě hulákáme a nakonec řvem i po Pepovi.... idylka... a pak nám Niva vynadala, že nám chybí ve stole kádinka, tragédie století, fakt...

Ještě ke všemu Marta Sparta se dvěmi promilíčky alkoholu, dechem zápachu čisté vodky a neustálým kňouráním, jak jí je špatně, no hrůza... ale zas na druhou stranu bylo super se pak s Kašky a Lucou vyvalit v pokoji a koukat na Shreka 3, zajít nakoupit (koupila jsem si super krásné botičky, páč se mi rozpadá gladyna) a hlavně - jít pít.....

Sešli jsme se v hojném počtu v pivnici (ale ne celá grupa), po chvíli nebylo slyšet nikoho jiného než nás, neustále jsme se přeřvávali, fakt mě překvapilo jak se dokážeme bavit... A pak pokračovačka (vytřídily se zrna od plev - zrna - já, Kašky, Martina, Barča, Terka, Alča a Lukáš jsme pokračovali, plevy šly spát), původně jsme šli do ACčka, ale tam nás nechtěli, ak jsme zakotvili v Eventu, super jsem se vyblbla, hrála jsem dokonce fotbálek (šlo mi to jak hladnému sraní), prostě klídeček...

Zato dneska je mi pod psa - uzliny napuchlé (uzlina na mém krku připomíná golfový míček), nachcípaná a unavená... a ještě ke všemu ráno výpočty z fyzykály, paní Lázníčková je sice v klidu, ale sorry, nepochopil to asi nikdo... no a pak tělocvik, který se rozrostl z původní hodiny na hodinu a půl (naštěstí v jiné, bližší tělocvičně, všem ještě s horšími záchody), do svého repertoáru jsem kromě plácání rukama nohama přidala i odrážení míče okem, fakt frajeřina...

PS. Až v HK pokáte někoho s golfovým balonem na krku a slušivým modro-fialovo-červeno-žluto-zeleným stínem na levém oku, tak to jsem já...

Dneska je přesně takový den, které nesnáším... vstávaníčko na 8 na angličtinu, kde naše skupinka (silné složení Luca, Andrejka, Kašky, já a Ondra) strašně rozuměla tomu, jaké cvičeníčko dělat, takže jsme dělali to, co jsme dělat neměli, jediné, co jsme pořád vyřvávali bylo, že skořice je afrodiziakum, což nám Murray (btw, je to kanaďan) vůbec nerozuměl, teda nevím, jestli nepochopil co to je afrodiziakum, nebo co je skořice, nic jiného na tom není...

Pak následovala nše milovaná latinečka, naštěstí jsme se tam extra dlouho nezdrželi, zato jsme zjistili, že ji máme jen 7 týdnu a pak zápočtíček a zkouška, jak to nedáme do 15. května tak půjdeme k bábě a to fakt nehrozí, že bysme to následně udělali... prostě samé pozitiva...

S heslem "Udělějme dnešek dnem zdravé výživy" jsme s Kašky a Lůcou vyrobily smažené brambory se smaženou cíbou a smaženým salámem, což jsme doplnily sáčkem kysaného zelí, takže vlastně ještě jedna pozitivní věc - neposraly jsme se.

A přežily jsme první cičení z farmakobotaniky, nebylo to nejhorší, ale mikroskop je můj opravdový nepřítel...

Zítra ale bude hůř... nejen že náš čekají laborky, což by mi, chemikovi (neříkám, že bez chemie nemůžu žít, pouze jsem ji studovala) nemělo vadit, ale my tam strávíme celý den!!! Od OSMI (druhý den po sobě vstávat na 8 = mision imposible) do půl čtvrté!!!Zabitý den...

PS. Pozitivum zítřka: Sraz 19:00 v pivnice...ať to nějak zapijem...

Dneska neuvěřitelně klikařský den... ráno jsem přes to, že jsem včera kalila vstala ráno bez problémů (sice o 2 hoďky dřív, než bylo v plánu, ale aspoň jsem si udělala na snídani toasty), na přednášce jsem ani neusla, strašně mě nadchla orgána, určo to bude můj nejoblíbenější předmět (ach, ta ironie), bude to snad jediná přednáška, na kterou budu chodit, fakt mě nebaví předčítání ze skriptíček a podobně, to se radši vyspim.

Nejlepší na dnešku je to, že nejen že se mi vrátil notebook z opravny (kde zevlil měsíc, naštěstí zadax, ať žijou reklamačky), ale už jede i net, což je fakt úspěch. Takže ces´t la vie!!!!

Včera jsem nevštívila nejmenovanou velkopolomskou akci, které se v hojném počtu zůčastnili členové JK Velká Polom, což je velká banda alkoholiků (něco jako já a Kašky v Hradci). Jako každý rok jsem se sťala pod obraz, bodejď by ne, když zlatá tequilka za 15 Kč a podobné ceny a navíc, co chvíli někdo přišel a tak jsem s nim musela na půlku... No a objevila se tam i Gali (jako ne Galetta, ale Pavlínka Gali), takže další panáček, pak se Somi, s Evičkou, s Majdou, Alicí, Míšou a já už nevím s kým, nejvíc mě napájela Evička... No klasika, moooooc děkuju příteli od Evči, že mě pak odvezl k Lukymu, protože už vidim jak mě chudák Luk tahá do kopce a já na každém rohu bliju...

PS.Ale těší mě, že nejsem jediná, komu je dneska blbě.. Peťan nevypadal po ránu taky nic moc a Somi se mnou držela krok a už včera ji bylo špatně. No nic, jdu si lehnout, dneska musim do Hradce a zítra začíná semestr... no, myslím že kocovina mě dlooooouho neopustí....:-)))

Dny volna ubíhají příliš rychle...:-(

Každý den spim do 10, dám si snídani, zajdu se psem, pak hnipu u telky nebo čtu, dám si oběd a jedu na koně, obden  střídám Radusu a Galettu, prostě idylka... No jo, ale týden v háji, víkend propiju a prospim (se znám) a pak zas do Hradce...:-(((

Včera jsem vzala provětrat Lukyho Galettku. Jak už jsem jednou podotkla, sice je to již starší dáma, ale i tak si umí vyhodit z kopýtka. Vzala jsem ji ven na louku, ale jelikož na ní byla vrstva ledu a Gali je dost gramlavá i bez něj, nenechala jsem ji venku cválat a šla jsem na jízdárnu. Galetta vydržela celou cestu statečně klusat (aby mě potrestala) a i na jízdárně jsem měla co dělat, abych ji udržela... po pěti minutách vydatného cvalu se uklidnila a já jsem ji nechala cválat na volné otěži, spokojenbě jsem si vozila prdel a pak se to stalo... Kolem projel nějaký dědula na nějakém prskoletu (existuje li nějaká starší, horší a pomalejší motorka než fichtl tak to bylo ono)a Gali se "strašně lekla" (přesně na to zjevně čekala), vyskočila všema čtyřma do vzduchu a vyhodila... a já jsem jako hruška dopadla na zem (teď mě napadá, proč se říká že padá jako hruška??? Já znám Hrušky dva a ani jednoho jsem nikdy padat neviděla:-))). Takže nejen že jsem již dávno ztratila sebevědomí co se týče učení a jakýchkoli jiných aktivit, ale já už ani neumím jezdit!!!!
PS. Uklidňuju se tím, že se říká, že ten kdo nepadá není jezdec.

Po dlouhé době jsem se pořádně vyspala..... probudila jsem se v 8, zašla jsem se vyvenčit a pak jsem zase spala až do půl 11. V posteli jsem setrvala až do poledne, pak jsem šla provětrat Galettu, pak hezky domů na oběd.

Celé odpoledne jsem spokojeně proválela a to samé hodlám dělat dneska večer... Je to fakt super pocit, že teď nemusím vlastně vůbec nic.

Asi to bude zniít hodně překvapivě (zvlášť když si pročtete jak trávíme většinu semestru:-))), ale mám hotové všechny zkoušky!!! A dokonce i zápich z latiny... No prostě zázraky se dějí...

I když některé zkoušky byly dost o nervy, třeba biola, testem jsem nějakým zázrakem prošla, ale smích mě přešel jakmile jsem si na ústním vytáhla otázky - první jesm nevěděla vůbec (říká vám něco DNA knihovna??? Mi fakt ne...), druhá už mi byla úplně lhostejná, neboť stresíček zapracoval, potila jsem ze sebe něco, o čem jsem si myslela, že je membránový transport, pak jsem se snažila něco o klonování a o těch knihovnách a pak dlouho ticho, snažila jsem se předstírat přemýšlení, ale zjevně jsem se tvářila jako při největším soustředění na záchodě, takže se nade mnou nejmenovaná paní doktorka smilovala a napsala dobře, za což ji budu do konce života (nebo než to nezapomenu) vděčna. Vystřelila jsem od tama jak Gagarin do vesmíru a byla jsem ráda že jsem ráda...

Taky už jsem o rok starší, prostě už je mi 20 a vzhledem k tomu, že se většina rodinných příslušníků dožívá okolo 60 let, tak mám vlastě 1/3 života za sebou.... no ale nekoukejme na svět černě, vždyť je pěkné žít, ne???

Dneska jsem absolvovala poslední zkoušku zimního semestru, upodivu jsem si vytáhla to, co jsem chtěla a pěkně jsem zaválela, takže jsem domů přitáhla jako hrdina, génius a inteligent rodiny...

I přes to, že jsem udělala (zázrakem) zimní semestr, nemám pocit, že bych zde vydržela víc než rok, neboť v nadcházejícím semestru mě čeká farmaceutická botána a kytičky fakt nejsou moje hobby... tak uvažuju jakou školu zkusím tentokrát, Janča už má jasno, půjde na fyzioterapii a bude pak dělat fyzioterapeutku fotbalovému týmu... no, myslím že pokladna v Kaufu to jistí...

PS. Celý týden se budu flákat, válet a dělat jen to, co se mi bude chtít.... nezáviďte, teď si to opravdu zasloužím:-)))

Mám bižule až po krk.... Mám se z toho zcvoknout??? Já jsem řekla NE!!! Takže se ráno učím (ráno pro mě začíná okolo 10), pak chodím provětrat Galettku a ak se zas učím... idylka, no, ale jak si jdu zajezdit tak se mi super pročistí hlava... ve středu a ve čtvrtek jsem jela ven s Evikem a se Syďou, Galetta se snažila všem dokázat, že i přes to, že jí je 16, má elánu jako mladice a tak si párkrát pěkně vyhodila, takže byl málem i letecký den....

A aby toiho nebylo málo, jdu si dneska trošku pročistit hlavu alkoholem...na jezdecký ples... doufám že přežiju, že nikoho nepobliju, že neudělám žádnou ostudu (jsem zvědavá, kdo mě zas bude sundávat ze stolu)... ale fakt se těším. Vzhledem k tomu, že je pořád zkouškové a tudíž všichni mí přátelé (včetně mě) se konečně učíme, tak na kalení není čas... no tak doufám, že to mé játra nějak přežijou...

PS. Pivnice na kolejích je zas otevřená!!!