Přečíst Nečase... a umřít... | My diary
Už odmala se považuju za dobrého čtenáře... čtu skoro všechno... od Dětí z Bulerbynu a Honzíkově cestě jsem postupovala přes povinné Lovce mamutů a Jiráska (to bylo ještě na základce), přes Mauppassanta, Francise, Hemingwaye, Remarqua a mnoho dalších až ke Wildovi, Viewegovi... čtu všude... v autobuse čtu přepravní řád, na záchodě etikety čistících prostředků... v 8. třídě jsem přečetla Annu Kareninovou (popravdě jsem přečetla 750 stránek z 800 a zbytek jsem dočetla v čítance)... Jsou jediné dvě knihy, přes které se nepřekoušu snad nikdy... Vojna a mír (ne že bych o to stála) a Obecná biologie od Oldy Nečase!!! Neznalost Vojny a míru mi snad bude odpuštěna (pochybuju že byste našli někoho, kdo to četl, to nečetla ani moje mamka), ale vzhledem k tomu že dělám příští týden zkoušku z biologie...
No nic, jdu číst...
PS. Dobrou noc, po pěti minutách vždy usnu...


Dneska jsem musela stát na těláček, k,terý měl být od 9... Asi půl hodiny jsem se přemlouvala ať otevřu oko, pak druhé... Jedna noha z postele, druhá... Taktak jsem si stihla umýt zuby a vzít jabko, nic jiného tu ani na snídai nemám a letěla jsem na tělák.... Tentokrát jsme se kupodivu sešli v hojném počtu (minule nás bylo jen 6 a fakt jsme si mákly), ovšem bez tělocvikáře Křoustka... Ten dorazil ve 3/4 na 10, chudák na to zapomněl... Tak nás hodinu proháněl po hřišti při basketu.... fakt super zahájení víkendu,který hodlám (ne že bych chtěla, ale je to už fakt nutnost) zasvětit učení... Tak nic, jdem s Jančou vařit čóču, tak doufám, že nějak nevyhodíme do povětří celé koleje...
Přežila jsem vánoční svátky, přežila jsem i Silvestra.... Toho jsem netradičně slavila na horách, takže odpoledne jsem vytáhla sáně z roku 1960 (či možná starší), pokochala jsem se pohledem na padající Renu na boardu a pak jsem se radši opila... ne, bylo to fakt fajn, s Majdou jsme vypily 4 Urbíky (2 růžové, bílého a červeného) a já jsem pak tak nějak dorazila šampáňo, do toho nějaký ten panáček.... ráno pěkná bolest hlavy, ale vyspala jsem sez toho, zkoukla jsem v televizi Bajaju, pak nějaký film s Hugem Grantem, Luky mě odvezl domů a šla jsem spát... prostě jak na nový rok, tak po celý rok...
Obávala jsem se, že tyto vánoční prázdniny strávím nad učebnicemi, jelikož v lednu budou zápočtya zkoušky....ale ouha, nějak se mi nechce... vždy u toho sedím, koukám na to, ale v mé šedé kůře mozkové nezůstala jediná brázda vědomostí... a semta si nad tím zdřímnu. Takže letošní první rok na FaF vidím jako ten poslední...
Období Vánoc mě dokáže spolehlivě dostat do deprese... Ne že bych nerada dostávala dárky, to ne (klidně mi nějaký dodatečně pošlete, zlobit se nebudu), nesnáším shánění dárků (ne že bych je ráda nedávala, ale nebaví mě je kupovat), vánoční úklid (Ježíšek se narodil v chlívku, tak co), kupy cukroví (mám ráda sladké, ale mojí postavě to fakt moc nesvědčí), rybí kosti (proto nejím kapra, nýbrž pangasiuse - já ho teda nazývám pankreas- ten kosti nemá) a prostě komerčnost těhle svátků.... Všichni se honí za nákupy těch nejdražších dárků, tlačí se v hypermarketech... Hrůza....