Saigon, konec 20. let. Patnáctiletá francouzská školačka se vrací z prázdninového pobytu na venkově u matky. Na přívozu přes Mekong upoutá pozornost bohatého mladého Číňana a ten jí nabídne odvoz do Saigonu. Již během společné cesty do města mezi nimi vzniká výrazné napětí, jež záhy přerůstá v intenzivní vztah - spíše erotický, než citový. Nezkušená dívka, pocházející z nemajetných poměrů, začíná prostřednictvím svého sedmadvacetiletého přítele objevovat svět fyzické lásky i svět peněz. Zatímco Číňan zcela propadá jejímu kouzlu a zamiluje se, dívka stále dává najevo, že ji k němu váží jen sex a peníze. Styky mladičké bílé dívky se světáckým Číňanem ale nemohou zůstat dlouho utajeny. Mladík je podle tradice zaslíben čínské nevěstě z nejlepších kruhů, jiný sňatek by ho vyloučil z otcovy závěti. Dívka se stává terčem útoků matky a staršího bratra, kteří ovšem přes svůj odpor a opovržení neváhají těžit z Číňanovy štědrosti. Vztah francouzské dívky a jejího čínského milence je předem určen k zániku, ale když se dívka po mladíkově svatbě vrací s rodinou do Francie, nahlížíme poprvé za masku její zdrženlivosti - přese všechno ji k milenci poutal i silný cit.

Mých pár slov k filmu:
Kdo v tomhle filmu hledá romantiku, tak se plete. Milenec se dosti v mnoha věcech podobá Lolitě, i když ta byla učiněná mrcha a hlavně obě hrdinky nelze srovnávat. Tahle mladá dívka zpočátku mladého Číňana jen zneužívala a těšila se z touhy po sexuálním uspokojení, i když věděla, že on ji miluje, což ho ničí. Teprve až úplně na konci ji došlo, že svoji lásku k němu přehlížela. Teprve až bylo pozdě, začala všeho litovat.
Ano, musím přiznat, že patnáctileté dívky jsou hodně naivní a myslí si, že můžou mít všechno, co si zamanou. Film je typickou ukázkou jejich psychiky. Ale na druhou stranu je tu neobětovaná láska mladíka, který by byl ochoten se vzdát všeho (rodiny, bohatství, pověsti), jen kdyby ho ona milovala. Taká sladká ironie.