Tabu ženské masturbace už bylo dávno překonáno, proč byste tedy i vy nemohla mít svůj vibrátor. Když se s ním skamarádíte, užijete si sexy zábavu i bez přítele.

Orgasmus pro všechny!

Mnoho žen má problémy s dosažením orgasmu, vibrátor je jejich dobrým pomocníkem. Je také skvělým »kamarádem«, když není partner zrovna po ruce, nebo když žena stálého sexuálního partnera nemá. Neexistuje totiž žádný důvod k tomu, aby se ženská vzdala potěšení z vyvrcholení!

Víc hlav víc ví

Pokud budete tento »nástroj lásky« používat ve dvou, není od věci se s partnerem poradit. Dárek v podobě vibrátoru není špatný nápad, ale pokud jde o první kousek do sbírky, je dobré vědět, co od něj oba partneři čekají. V kamenných obchodech nebo na internetu je totiž obrovský výběr, a tak je dobré si nejdřív vše důkladně promyslet.

Klasika nebo něco navíc?

Je několik druhů vibrátorů. Asi tím nejzákladnějším je klasický vaginální robertek, který může být hladký (třeba s kovovým povrchem), vroubkovaný nebo může napodobovat tvar mužského penisu. Poslední jmenované jsou většinou pružné a pro mnoho žen »pohodlnější«. Dále existují vibrátory, které stimulují nejen pochvu, ale i klitoris. Ty jsou vhodné pro ženy, které dosahují spíš klitoridálního než vaginálního orgasmu. Poštěváček je stimulován minivibrátorem, který je umístěn po straně samotného robertka. Do třetice se prodávají vibrátory různých tvarů nebo s výběžkem, který rozjásá váš G-bod.

Míň je někdy víc

Při koupi vašeho postelového pomocníka je důležitá také jeho šířka a délka. Šířka je vlastně průměr vibrátoru. Vyrábějí se přístroje od 3 cm v průměru. Pokud jste v této oblasti začátečníci, je lepší si příliš nefandit a koupit vibrátor o průměru 3,5 nebo 4 cm. I když proti gustu žádný dišputát. Podobné je to i s délkou. Ty nejmenší začínají okolo 15 cm, ale pořádný »macek« může mít i přes třicet »cenťáků«. S délkou je to podobné jako se šířkou, musíte si určit sami, co vám bude nejlépe vyhovovat. Ale lepší asi je začít s menšími rozměry.

Důležitý je také materiál, ze kterého je vibrátor vyroben. Může být kovový nebo silikonový nebo i jiný. Není tedy od věci, zeptat se ženy, jestli není na nějaký materiál alergická. Cena hraje také významnou roli – i tady je pravidlem, že za kvalitu se platí. Kupte si raději kvalitní značkový přístroj, u kterého máte větší jistotu, že vydrží. Nezapomeňte si ale schovat účtenku, může se stát cokoliv.

Postelová zábava (a nejen ta postelová) nemusí být jen vzrušující, někdy je to pořádná sranda nebo bohužel i pořádný trapas.

Honza, 25 let

„Jeden krásný letní večer jsme šli s mojí holkou z kina. Sedli jsme si na opuštěnou lavičku v parku a povídali si o filmu. Potom jsme se začali líbat a dotýkat všude možně. Oba dva jsme najednou věděli, že TO chceme. Přesunuli jsme se za lavičku do nízkého křoví a pěkně jsme si to užívali. Když jsme byli v nejlepším, ozvalo se zašustění a potom vykoukla z jedné strany křoví hlava a za ní hned druhá – vzbudili jsme dva bezdomovce, kteří se pro změnu v křoví oddávali spánku. Přítelkyně děsně zakřičela, vzala věci, které zrovna měla po ruce, a utíkala pryč. Já udělal to samé. Běželi jsme asi sto padesát metrů oba dva nazí! Když jsme se potkali na autobusové zastávce, měla ona moji bundu, já její tričko a každému nám chyběla jedna bota.“

Katka, 30 let

„Je to už pár let, když jsem se rozhodla, že se se svým přítelem poprvé pomiluju. Uvařila jsem večeři, zapálila pár svíček a pustila romantickou hudbu. Mazlili jsme se a já byla už úplně vzrušená. On mě pomalu svlékal a dotýkal se mě na těch nejbáječnějších místech. Jeho ruka vklouzla do mých kalhotek a … najednou se zarazil. Zašmátral víc a udiveně něco vytáhl. Byl to pořádný kus toaletního papíru, po večeři jsem totiž byla na WC. Ještě, že bylo v pokoji šero, byla jsem totiž rudá až po kořínky vlasů. Hrobové ticho ale najednou přerušil jeho smích. Nejdřív jsem myslela, že už se mu nebudu moct nikdy podívat do očí, ale když mě obejmul a políbil na čelo, začala jsem se smát taky. Z milování ten večer už nic nebylo, protože pokaždé, když jsme se o něco pokusili, vybuchli jsme oba smíchy.“

Klára, 23 let

„S přítelem rádi v sexu experimentujeme. Proto, když objevil u rodičů doma stará pouta, nadšeně mi je přinesl ukázat a rozhodl se, že je ihned použijeme. Losovali jsme, kdo bude spoutaný a »vyhrála« jsem já. Připoutal mě ke kovové pelesti postele a hrál si se mnou, potom jsme se chtěli milovat. Poprosila jsem ho, aby mě už pustil, že ho chci při sexu hladit a tak. Jenže on najednou zbledl, posadil se a položil si hlavu do dlaní. Došlo mi to. Ten blbec si vůbec nevzpomněl na to, že k poutům patří i klíček. Začal hledat něco, čím by mi z pout pomohl. Najednou jsem slyšela, jak s někým telefonuje. Za pár minut se objevil ve dveřích s ručníkem. Prý volal kamarádovi, aby přivezl pilku na železo a tím ručníkem mě přikryje, abych nebyla úplně nahá. Jistě je vám jasné, jak se kamarád za břicho popadal, když mě tam viděl ležet zabalenou v ručníku. Dodnes nám známí říkají bondage duo.“ 

Svého souseda znáte jako umazané děcko, které vždy strašně řvalo a bralo vám na pískovišti kyblíček. Najednou jste ho ale uviděla v jiném světle – jako urostlého, sexy a vtipného chlapa, se kterým vás nebaví jen chodit na brusle… Jenže co dělat, když on vás má pořád za kámošku?

Na plovárně: "Co ta ryska na břiše - slepé střevo?" - "Ne, to mi jen máma udělala fixkou čárku, pokaď jen smím do vody!"

"Vcera jsme se s manzelkou pohadali, ale stejne jsem mel posledni slovo ja.""A cos ji rek?" "Tak si to teda kup!"

Na misto u policie se hlasi tri uchazeci. U pohovoru se zeptaji prvniho:
- Kolik je 2+2?
- Eee..pet?
- Spatne, je to ctyri, ale jen jste se trochu zmylil, tak vas jeste vezmeme. Pak prijde druhy a zeptaji se ho:
- Kolik je 2+2?
- No, to bude asi tri, ne?
- Kdepak, jsou to ctyri, ale jen jste se trochu zmylil, tak my vas jeste vezmeme. Pak prijde treti a toho se zeptaji:
- Kolik je 2+2?
- Ctyri.
- No, je to sice spravne, ale je nam lito, vsechna mista jsou obsazena.

Jde pytlak po lese a na rameni nese zastreleneho jelena. Zastavi ho myslivec a pta se ho:"Pytlaku, co to mas na rameni?", pytlak rika: "Nic.", myslivec na to:"A na tom druhem?", pytlak krikne "Aaa, fuuj, jelen".

Kterej živočich má během dne nejvěší úbytek na váze? Ženská - ráno je to kráva, odpoledne slepice a večer brouček.

Optimista je člověk, který nechá běžet motor svého auta, zatímco jeho žena nakupuje v obchodním domě.

Řidič volá mobilem svému zaměstnavateli: "Pane řediteli, mám problém. Ulomilo se mi levé zrcátko." - "Do čerta, člověče, to jste řidič dálkového kamionu, když mi hlásíte takové pitomosti! Tak zrcátko vyměňte!" - "To nemohu, pane řediteli. Ve dvoumetrové škarpě na něm leží celý kamion!"

Nevíte, proč jsou pokaždé herečky v televizi tak dokonale nalíčené? Myslíte si, že fotky v časopisech jsou jen dílem retuše? Částečně možná, ale do velké míry je perfektní výsledek také dílem šikovných rukou profesionálních vizážistů. Poptali jsme se a zjistili pro vás pár triků přímo od profesionálů.

Hydratační make-up

I ta nejmastnější pleť potřebuje hydrataci, a to platí i o make-upu. Aby vám příliš tuhý a hustý make-up nedělal na tváři hrudky a měl naopak příjemnou a přirozenou texturu, doporučují maskéři smíchat ho rovnou s jemným a nemastným hydratačním krémem namísto použití hydratační péče jako podkladového krému. Pokročilejší mohou vyzkoušet i jinou mixérskou alchymii – vizážisté si rozhodně nevystačí s jedinou tubičkou, ale umí šikovně zvýraznit nebo naopak utlumit některé partie obličeje volbou různých odstínů make-upu. Make-up také raději nanášejte prsty místo houbičky, která může vytvářet nerovnosti.

Přirozené řasy

Chodit s umělými řasy během dne je přece jen silná káva a vězte, že i ta nejlepší řasenka vytváří na řasách dříve či později hrudky. Pročesávat si je pokaždé kartáčkem zabere mnoho času, a tak raději jednejte předem. Před každým použitím jednoduše řasenku jemně otřete do papírového kapesníčku a pak můžete aplikovat rovnou i několik vrstev bez zbytečných nánosů.

Hezké zčervenání

Vizážisté hodně dají i na tvářenky, které jsou prakticky alfou a omegou celého líčení – mohou výsledný dojem o sto procent zlepšit, ale i zhoršit. Dnes se preferuje spíše přirozený styl líčení, takže na pruhy od ucha k nosu ve stylu osmdesátých let raději zapomeňte. Tvářenku si vybírejte v tónech vaší pleti tak, aby s ní nekontrastovala, ale naopak jen přirozený odstín líček zvýraznila.. Maskéři doporučují tvářenky pěnové či krémové v barvě melounu – ty prý sedí ke každé barvě pleti a přitom působí velice přirozeně. Velký pozor si dejte na množství – než aby z vás růž padala jako omítka, noste tvářenku s sebou a pravidelně si ji obnovujte.

Stíny, které vydrží

Pokud vám vadí, že si stíny musíte nanášet v několika vrstvách a pak stejně nejsou dost syté, zkuste následující postup, který si vizážisté nemohou vynachválit. Vezměte jednoduše vatovou tyčinku, navlhčete ji a poté jí opatrně naberte malé množství stínů. Takto vytvoříte mnohem sytější odstín, který navíc dost dlouho vydrží. Pro vylepšení vzhledu můžete na konci aplikace přetřít víčko suchým aplikátorem bez barvy, aby se vyrovnaly případné nerovnosti.

Slovenská výtvarnice a módní návrhářka, která září i na českém módním nebi. Nenavrhuje »jen« oblečení, svými šaty chce říct světu něco nového.

Bratislava, Vídeň, Praha

Své výtvarné vidění světa poprvé předvedla v roce 1988 na Slovensku a protože to je do Vídně co by kamenem dohodil, jednu z jejích prvních módních přehlídek mohli spatřit i tam. Je spoluzakladatelkou pravidelných módních přehlídek Móda Bratislava. V roce 1996 se představila českému publiku na veletrhu STYL v Brně a pokračovala přehlídkou na pražském Žofíně. Rok poté se stala držitelkou výroční ceny české mutace časopisu ELLE a otevřela vlastní galerii v Bratislavě. Několik sezón také spolupracovala se soutěží Elite Model Look.

Film jí nevadí

Lea Fekete ale netvoří pouze pro své módní přehlídky, je také filmovou a divadelní kostýmní návrhářkou. Spolupracovala na filmech režisérky Evy Borušovičové  Modré z nebe (1997) a Vadí nevadí (2001). Divadelní kostýmy navrhovala pro Slovenské národní divadlo i pro Státní operu v Banské Bystrici. Dále vytváří i kostýmy pro reklamní spoty. Také je členkou Akademie módy.

Umí oblečením vyjádřit svůj názor

Na oblečení navrženém Leou Fekete je vidět, že autorka je hlavně výtvarnicí. Neláme si příliš hlavu s nositelností, je jednou ze skupiny návrhářů, které víc než praktičnost zajímá nějaký postoj. A postoj Lea Fekete určitě má. Hodně se soustředí na střih a materiál se kterým pracuje. Asi nejvíc ji na začátku 90. let proslavily barokní krinolíny, které pojala po svém – konstrukce byla klasická, ale látka sukně byla průhledná.

Jistě znáte ty okamžiky, kdy se dozvíte, že za hodinu a půl musíte být na důležité schůzce. Je jedno, jestli pracovní nebo osobní, ale chcete být krásná. I za hodinu to jde!

Nejdřív boty, potom oči

Základní jsou tři věci – musíte příjemně vonět, mít hezké ruce (protože ty jsou pořád na očích) a mít čisté boty. To s botami vám možná přijde směšné, ale je mnoho lidí, kteří se nejdříve dívají druhému na boty a potom až do očí. Pokud má člověk čisté boty, je vidět, že o sebe pečuje neustále a ne že se vyparádil jen pro tuto příležitost.

Přirozenost vítězí!

Takže první je rychlá sprcha a po ní pár kapek parfému na ta správná místa. Potom následuje domácí manikúra. Přirozená krása stále vede, takže nehty opilujte do tvaru mandle a přetřete je perleťovým nebo tělovým lakem. Vaše ruce budou působit čistě a upraveně, stejně jako kdybyste měla francouzskou manikúru, ale bude to za nesrovnatelně kratší dobu.

Ať první pohled stojí zato!

A jaký make-up? Znovu přirozený! Zdůrazněte tu věc, kterou máte na sobě nejraději a která se vám nejvíc líbí. S retušováním nedostatků si nedělejte hlavu, stejně je většinou nikdo jiný kromě vás nevidí. Nezapomeňte ale na oči. Jestli normálně nepoužíváte řasenku, tentokrát to zkuste. Váš pohled se projasní a bude působit otevřeněji a upřímněji. Místo tmavých očních stínů zkuste světlé. S líčením to ale moc nepřehánějte, nejdete přece na maškarní! Jedinou výjimkou je večer, to může být vaše líčení výraznější.

Spolehněte se na doplňky

Poslední věcí je oblečení. Nestůjte před skříní a nezoufejte, že nemáte co na sebe. Použijte osvědčený trik hereček a modelek. Oblékněte se co nejjednodušeji, stačí jen džíny a černé tričko, použijte ale výrazné doplňky. Nebojte se dlouhých náušnic, punkového pásku nebo kanárkově žluté kabelky. Budete vypadat zajímavě ale ne bláznivě přeplácaná. Stačí dva tři zajímavé doplňky a je z vás královna!

Už stovky let se muži dělí na »horňáky« a »dolňáky«. Zeptali jsme se několika chlapů, čemu dávají přednost a na jaké ženské partie a křivky zaměřují své chlípné zraky.

Milan, 30 let

„Na ženě si jako první všimnu prsou, tedy samozřejmě až poté, co ji okouknu od hlavy až k patě. Co mě dokáže absolutně »vyrajcovat« jsou hezky rostlé pevné trojky. Menšíma taky nepohrdnu, ale pro mě tam ženská prostě musí něco mít.“

Petr, 27 let

„Pokud vidím holku zezadu a má pěkný, malý, pevný a kulatý zadeček, jsem schopný za ní jít a požádat ji o číslo. Vůbec se mi ale nelíbí holky s placatým zadkem nebo s takovým tím klučičím. O prsa mi ani tolik nejde, hlavně aby nebyly moc velký, nechci se při milování udusit.“

Karel, 31 let

„Mně se líbí ženský jako Jennifer Lopez. Pěknej macatej zadek – ať je za co chytnout, a užší pas, aby prdelka pěkně vynikla. Prsa radši menší, tak akorát do ruky. Ženská prostě musí mít hezký plný boky, aby se mi líbila.“

Dan, 17 let

„Nezkoumám ani prsa ani zadek. Moje holka musí mít postavu akorát, klidně ať má malinko vystouplé bříško, to je lepší než nějaká anorektička. Musí se mi líbit celkově. Hlavně děsně nerad holkám koukám na zadek nebo na prsa, přijde mi to trapný. Pořádně si ji prohlídnu, až když jsme spolu sami.“

Jarda, 45 let

„Se svojí ženou jsem přes dvacet let a pořád se mi líbí. Sice nemá už takovou postavu jako zamlada, ale protože nesedí celý den na zadku, není z ní velryba. Je fakt, že když jsem se s ní seznámil, na první pohled mě zaujala její prsa. Pěkný čtyřky to byl vždycky můj sen! Dodnes jsem typický horňák. Když se mě kamarád zeptá – Viděl jsi jaký měla zadek? – bohužel nemůžu sloužit, já se koukal na prsa.“