Byla jsem na mateřské dovolené, času bylo poměrně dost a tak jsem se pustila do jarního úklidu našeho RD. Rozvhla jsem si, co vše chci udělat. Mimo umytí jedenácti oken a terasových dveří mě čekalo vaření, praní, utřít prach, převléknout postele a mezi tím se postarat o naší tenkrát rok a půl letou dceru, která byla jako žihadlo.
Využila jsem toho, že dlouho spala a vrhla jsem se na okna a mezi tím jsem dala prát prádlo. Po prvním okně se dcera vzbudila a tak jsem jí dala napapat a nechala jí hrát v obýváku, kam jsem na ní poměrně dobře viděla. Najednou jsem zaslechla smích a šplouchavé dupání. Krásný pohled - přetekla mi pračka a voda byla všude. V klidu jsem to uklidila, vyčistila jsem u pračky filtr a pokračovala jsem v započaté práci, tentokrát už za asistence své dcery, která mi 2x za sebou v pokoji vylila kbelík s vodou. "Hlavně klid!", říkala jsem si, když jsem natáčela třetí kbelík. Do toho se začal bytem linout zápach. To jen kocourek jménem "Skřítek" nas... manželovi do postele. Opět jsem přerušila okna a šla převlékat a čistit postel od průjmu. Najednou dcera volá: "Maminko, voda!" Pračka přetekla znovu! to už bylo i na mě moc a tak jsem prádlo vyházela do vany, že ho přeperu v ruce. Vše jsem vytřela a zvládla umít další okno a povléci manželovi postel. Další kalaminu už jsem rozhodně neočekávala a tak jsem odeběhla dát maso na rajskou vařit do papiňáku. Rovnou jsem to dala na málo, abych to nemusela hlídat. V tom se doma objevil syn, že ho pustili ze školy, protože je mu špatně. Šel si udělat akorát do kuchyně čaj, jenže zabral za 25 let starou baterii v kuchyni a ta mu zůstala v ruce. Koupaliště s vařicí vodou z boileru si nikdo nemumí představit. 200l  šedesáti stupňové vody stříkalo až do obýváku - spojeného s kuchyní. V té době jsme neměli ani žádný uzávěr vody, takže nezbylo nic jiného, než koukat na tu zpoušť a shánět rchle instelatéra. To už mi tekly slzy z očí nad tou spouští!




Po odchodu instelatéra jsem si uvařila kafe a psychicky jsem se na terase připravovala na dovaření rajské, s tím, že potom ještě umyji alespoň okna u dětí a něco provedu s tím prádlem ve vaně. Najednou se z kuchyně ozval výbuch. Otevřela jsem dveře a bezradně koukala na tu spoušť. Papiňák bouchl a celou kuchyň včetně již umytého okna ohodil drobnými vlákny masa. Ze sporáku byl kráter a dvoje dvířka od kuchyně se divně vychýlily. O tom, že bylo 3 měsíce po malování ani nemluvím. To už jsem volala manželovi a nesrozumitelně na něj chrlila co se mi stalo, brečela jsem a jeho otásky a oznamování toho, že mi nerozumí jsem sama ani nevnímala. Poklidila jsem, co se dalo a šla dětem dát něco z lednice, když maso bylo v trapu. Ubrečená jsem šla přemáchnout to prádlo ve vaně, kde jsem vodu přisolovala slzama. Nakonec jsem se rozhodla ještě umýt to okno v kuchyní. Ve chvíli kdy jsem ho otevřela na jedné straně začalo celé vypadávat, nebylo divu po tom výbuchu se asi uvolnilo, oni také ty okna moc kvalitně přidělané nebyly. Věděla jsem, že jakmile se pohnu, tak okno sama neudržím, nebyla jsem ani sama schopná to velké okno vyndat na zem a tak jsem tam stála další hodinu, než přijel manžel z práce, aby mi pomohl. Ještě, že byl doma syn a hlídal neposednou dceru.
Na tento den nikdy v životě nezapomenu!!! Od té doby si nikdy nic neplánuji a dělám vše nárazově, když mě to zrovna napadne. Konečně to však manžela donutilo vzít si úvěr a vyměnit okna v celém domě.