15.Listopad 2009,01:38



Dědeček měl zase svůj žárlivej den. Babička ho měla plné zuby, protože běhala celej den kolem postižené dcery Růženky na vozíčku a nejmladší Karličky (Eva už byla v té době skoro dospělá, ale zase byla přes den v práci v dílně u dědečka). Tenkrát byl dřez na nádobí v podobě nábytku, kdy se vytáhlo veliké šuple s nohama, kdy byly 1 nebo 2 kulaté dřezy. Babička naštvaně položila na stůl polévku. Všichni až na dědu už se chystaly zabořit lžíci, když se přihnal ke stolu dědeček se slovy: "Snad na mě holky počkáte?" Babička šla mezi tím umýt nádobí, jenže jí po celém dnu bolely nohy a tak si vzala židli, která byla nejblíže. Do dnes nikdo neví, zda to udělal schválně, nebo ne, ale vzala židli dědovi přímo pod zadkem, než si stačil sednout. On se toho nevšiml a tak se zkácel na zem, strhl na sebe ubrus i s  polévkou. Holky se mohly potrhat smíchy, když se vynořil z podstolu a na své prořídle kštici měl háro z nudlí a zeleniny.
 
kategorie: vyprávění o dědečkovi
vložil: 1Ivetta
Permalink ¤


0 Komentáře: