Pepa přijde v noci společensky poněkud unavený domů. Svalí se do postele vedle manželky a usne. Najednou se ocitne před nebeskou bránou. Svatý Petr mu říká:

“Tak vidíš, Pepo, umřel jsi ve spánku”. Pepa zalamentuje: “Ale proč, svatý Petře?

Vždyť já toho mám ještě tolik v živote udělat? Nešlo  by to nějak, abych se vrátil?”

Svatý Petr se poškrábe za uchem a říká:”No,šlo, ale mohl by ses vrátit jedině jako slepice. Chceš??”

“To víš, že chci”. Pepa se ocitne zpátky na zemi v hejnu slepic, porostlý peřím, s ostatními

slepicemi se popelí v prachu a zobe zrní. V tom si ho všimne kohout,a ptá se:

Á, ty jsi tu nová. Jak se ti vede?” No, šlo by to, ale mám takový divný pocit tam dole”.

“To jsou vajíčka, to je v pořádku. Zatlač a sneseš je  a pak to přestane.”

Za chvilku Pepa snese první vajíčko. Štěstím je celý bez sebe, a brzy následuje druhé a třetí vajíčko. Najednou ním někdo třese a manželka křičí:

“Sereš do postele, ty Vožralý prase”!!!