11.Březen 2009,11:57

Před 500 lety na Zemi vypukla nukleární válka, díky které se otevřely brány do pekla a z něho na svět přišli upíři. Temné bytosti oplývající různými nadlidskými schopnostmi, sající lidskou krev. Do této doby lidi soupeřili s nepřítelem, kterého dobře znali, ovšem to se mělo změnit. Nyní lidé bojují o vlastní přežití na planetě, na které byli kdysi dominantním druhem. 500 let po nukleární katastrofě je Země rozdělena na několik částí.

Část, ve které mají nadvládu lidé, má hlavní sídlo ve Vatikánu. Z toho je patrné, že v jeho čele nemůže stát nikdo jiný, než samotný papež. Kdo si ale myslí, že je to nějaký moudrý, postarší muž, tak ten se velmi plete. Papež je totiž mladý muž, kterého vyděsí už jenom trochu zvýšený hlas. Naštěstí má dva velmi schopné rádce. Jedním je kardinál a druhým je kardinála Caterina. Kardinál nechce s upíry vůbec vyjednávat, stará se jenom o to, jak upíry vyhubit. Díky tomu taky vede organizaci zvanou Inkvizice. Oproti tomu Caterina je přístupnější. Ta vede organizaci vedenou pod zkratkou AX. Do této organizace patří také hlavní hrdinové seriálu: otec Abel Nightroad a Esther Blanchet.

Další část se nazývá Impérium. Zde je převážná většina obyvatel upíři. Vede je moudrá císařovna, která dokázala ve své zemi nastolit mír a pořádek mezi lidmi i upíry. Na Zemi však existuje jedna frakce upírů, která si nemyslí, že lidé nemají právo žít na Zemi. Ta se jmenuje Rosenkreuz Orden. Odsud pochází také hlavní záporná postava. Je jí Cain Nightroad. Již to vám asi napoví, že Abel nebude tak úplně člověk. Abel a Cain jsou bratři, nejsou to ani upíři ani lidé. Jejich rasa se jmenuje Crusnik. Je to experimentálně vytvořená rasa, která přišla na Zemi. Abel a Cain mají smrtící schopnosti, ale dokud je neaktivují, tak vypadají jako normální lidé. Po jejich aktivaci se z nich stává zcela někdo jiný. Asi je dobré říci, že jak Abel, tak i Cain se živí krví upírů.

Abel sice stojí na straně lidstva, ale žádný svatoušek to taky není. Nejvíce ho tíží jeho hříchy, které spáchal v dávné minulosti. Tomu napovídá i fakt, kdy se oba bratři přemění. Abel vypadá jako anděl zkázy, kdežto Cain je jako anděl celý bílý. Upíři zde nejsou vykresleni jen jako krvelačné monstra, ale jsou zde podáni jako bytosti, které dokáží milovat i nenávidět. Mají stejné city jako lidé a proto se tak do jisté míry i chovají. 

 
kategorie: Filmová kartotéka
vložil: _Lizzie_
Permalink ¤ 0 komentářů
07.Březen 2009,23:12
Obrázky mluví za vše...















 
kategorie: Filmová kartotéka
vložil: _Lizzie_
Permalink ¤ 0 komentářů
23:09

Pokračování předešlé série Vampire Knight se blíží ke svému zdárnému konci. Zero se stal něčím, co sám nenávidí - upírem. Jak se bude vyvíjet jeho zášť proti upírům a co pro něj znamená Yuuki Cross? To se dozvíte v pokračování Vampire Knight Guilty.
 
kategorie: Filmová kartotéka
vložil: _Lizzie_
Permalink ¤ 0 komentářů
23:03

Akademie Cross není jentak obyčejnou školou. Zdější střídání Denní a Noční třídy vede k nespočet záhadám. Všichni žáci z Noční třídy jsou potomky urozených upírů. To ale nikdo jiný, kromě prefektů Yuuki a Kiryuu a ředitele Crosse, to neví, takže se stávají chloubou pro Denní třídu, která je jejich krásou přímo posedlá. Úkolem prefektů je chránit identitu této Noční třídy, aby nevyšlo najevo, že upíři i v dnešním světě existují. Ale ani člověk zde není tím, čím se na první pohled zdá...
 
kategorie: Filmová kartotéka
vložil: _Lizzie_
Permalink ¤ 0 komentářů
23.Červenec 2008,17:11

Saigon, konec 20. let. Patnáctiletá francouzská školačka se vrací z prázdninového pobytu na venkově u matky. Na přívozu přes Mekong upoutá pozornost bohatého mladého Číňana a ten jí nabídne odvoz do Saigonu. Již během společné cesty do města mezi nimi vzniká výrazné napětí, jež záhy přerůstá v intenzivní vztah - spíše erotický, než citový. Nezkušená dívka, pocházející z nemajetných poměrů, začíná prostřednictvím svého sedmadvacetiletého přítele objevovat svět fyzické lásky i svět peněz. Zatímco Číňan zcela propadá jejímu kouzlu a zamiluje se, dívka stále dává najevo, že ji k němu váží jen sex a peníze. Styky mladičké bílé dívky se světáckým Číňanem ale nemohou zůstat dlouho utajeny. Mladík je podle tradice zaslíben čínské nevěstě z nejlepších kruhů, jiný sňatek by ho vyloučil z otcovy závěti. Dívka se stává terčem útoků matky a staršího bratra, kteří ovšem přes svůj odpor a opovržení neváhají těžit z Číňanovy štědrosti. Vztah francouzské dívky a jejího čínského milence je předem určen k zániku, ale když se dívka po mladíkově svatbě vrací s rodinou do Francie, nahlížíme poprvé za masku její zdrženlivosti - přese všechno ji k milenci poutal i silný cit.

Mých pár slov k filmu:
Kdo v tomhle filmu hledá romantiku, tak se plete. Milenec se dosti v mnoha věcech podobá Lolitě, i když ta byla učiněná mrcha a hlavně obě hrdinky nelze srovnávat. Tahle mladá dívka zpočátku mladého Číňana jen zneužívala a těšila se z touhy po sexuálním uspokojení, i když věděla, že on ji miluje, což ho ničí. Teprve až úplně na konci ji došlo, že svoji lásku k němu přehlížela. Teprve až bylo pozdě, začala všeho litovat.
Ano, musím přiznat, že patnáctileté dívky jsou hodně naivní a myslí si, že můžou mít všechno, co si zamanou. Film je typickou ukázkou jejich psychiky. Ale na druhou stranu je tu neobětovaná láska mladíka, který by byl ochoten se vzdát všeho (rodiny, bohatství, pověsti), jen kdyby ho ona milovala. Taká sladká ironie.
 
kategorie: Filmová kartotéka
vložil: _Lizzie_
Permalink ¤ 0 komentářů
20.Červenec 2008,20:42

Natalie Portman se jako jediné dítě rodičů Avnera (lékař, odborník na léčbu neplodnosti) a Shelley (výtvarnice) narodila 9. června 1981 v Jeruzalémě v Izraeli. V této zemi se však příliš dlouho neohřála, poněvadž v jejích třech letech se celá rodina přestěhovala do Marylandu v Americe. Po dalších šesti letech se ovšem přestěhovali znovu, tentokrát na Long Island v NewYorku, kde Natalie žije společně se svým pejskem Charliem dodnes. Když jí bylo jedenáct let, vyhlédla si ji módní agentura a Natalie Portman se vrhla do světa modelingu, díky kterému se později dostala ke svému filmovému debutu ve filmu Leon.

Leona natočila, když jí bylo pouhých dvanáct let. Psal se rok 1994. V té době si své rodné příjmení Hershlag změnila na Portman, což bylo dívčí jméno její babičky. Film Leon byl velice kladně ohodnocen filmovými kritiky a Natalie díky svému nespornému hereckému talentu a přesvědčivém výkonu za roli Mathildy získala ocenění \'Young star awards\' jako nejlepší herečka v dramatu. Tato role ji vynesla mezi nejzářivější hvězdy její věkové kategorie a nabídky se jen hrnuly.

V roce 1995 si Natalie Portman zahrála ve dvou filmech - \'Ve vývoji\' a \'Nelítostný souboj\'. V roce 1996 následovaly tři filmy. Prvním z nich byl muzikál \'Všichni říkají miluji Tě\', kde se Natalie Portman objevila po boku skvělých herců jako např. Goldie Hawnové, Alana Aldy a Woodyho Allena.

Následoval film Nádherný holky, ve kterém si podle kritiků zasloužila Oscara. Bohužel se tak nestalo. Po filmu \'Mars útočí\' následovala tříletá pauza, během které se Natalie objevila pouze v divadelní hře na Broadwayi - Deník Anny Frankové, a byla velice kladně ohodnocena filmovými kritiky.

Přišel rok 1999 a v kinech se objevil první díl nové trilogie Hvězdných válek - Star Wars, epizoda I - Skrytá hrozba, ve kterém role královny Padmé Amidaly Natalii katapultovala mezi nejzářivější hvězdy Hollywoodu a mezi nejlepší herečky na světě. (Bylo jí teprve něco přes 16 let ! ). Trilogií Star Wars měla Natalie zajištěnou práci na dalších šest let dopředu. Ovšem Natalie Portman nezahálela a během roku 1999 natočila ještě dva další filmy, Kdekoliv jen ne tady! (Anywhere but here) a Jdi za svým srdcem (Where the heart is).

Během let 2000-2001 opět následovala herecká pauza. Natalie hrála pouze v divadelním představení \'The Seagull\'. Avšak další skvělé filmy na sebe nenechaly dlouho čekat.

V roce 2002 se do kin dostal druhý díl Star Wars - a sice epizoda II - Kloony útočí. Tento film sice kritici \'zdrbli\', ale Natalie jen potvrdila svůj post skvělé herečky a krásné mladé ženy. Už v té době se šuškalo, že Natalie Portman dostane roli ve filmu Návrat do Cold Mountain, a skutečně, o rok později (tedy v roce 2003) se Natalie v tomto filmu skutečně objevila, i když jen ve vedlejší roli.

Roku 2004 se opět setkala na plátně s kolegou z Cold Mountain - Judem Lawem, a sice v cenami ověnčeném filmu Na dotek (Closer). Za svůj skvělý výkon si dokonce vysloužila Zlatý Glób v kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli, jelikož v roli záhadné Alice (Jane) byla prostě skvělá. V témže roce Natalie také natočila skvělou romantickou komedii Garden State.

Roku 2005 se Natalie objevila ve filmu Free Zone a téhož roku měl do kin přijít očekávaný snímek V jako Vendeta (V for Vendetta), který byl ale kvůli teroristickým útokům v Londýně z léta toho roku přesunut až na jaro roku 2006. V květnu 2005 také do kin přichází poslední část trilogie hvězdných válek - Star wars, epizoda III - Pomsta Sithů.

Od té doby jako by se s novými filmy roztrhl pytel :-) V roce 2006 Natalie Portman dokončila film Goyovy přízraky (Goya\'s Ghosts), režírovaný českým režisérem Milošem Formanem. Na jaře 2006 jsme se také konečně dočkali premiéry filmu V jako Vendeta, který měl veliký úspěch a byl to kasovní trhák nejen v USA.

Natalie Portman ohlásila hned několik nových flmů - My blueberry nights a The other Boleyn girl a v roce 2008 možná Natalii uvidíme ve čtvrtém pokračování Indiana Jonese, kde by si měla zahrát dceru Harrisona Forda.


Informace o herečce zkopírované z stránek osobnosti.cz
 
kategorie: Filmová kartotéka
vložil: _Lizzie_
Permalink ¤ 0 komentářů
09:51

Před čtrnácti lety spatřil světlo světa Leon, podle některých vrchol kariéry Luca Bessona, jenž popisuje příběh zabijáka, který se ujme mladé dívky, když ji je zavražděna rodina a ona se rozhodne pomstít smrt svého mladšího bratra. Svému autorovi tento film pootevřel vrátka do Hollywodu a vyvolal nadšení i odpor – a zejména dal filmovému světu Natalii Portmanovou.

Kamera letí nad Atlantským oceánem, vodní hladinu ale záhy vystřídá pobřeží a známé budovy New Yorku... Působivý úvodní záběr filmu Leon symbolizuje nejen Bessonův návrat od podmořských dokumentů Atlantis k městským příběhům, ale také touhu vymanit svůj talent z evropského kontinentu a zaujmout i v Novém světě. Režisérovu odvahu posílilo, že zatímco se potápěl do mořských hlubin, vyplodil Hollywood remake jeho hitu Brutální Nikita a přinesl důkaz, že ve Spojených státech jsou na Bessonovu vlnu naladěni. Leon je tedy sice film francouzský, ale mluví se v něm anglicky, odehrává se v New Yorku, a přestože svým stylem evropský původ nezapře, inspirace americkými akčními filmy z něj vyloženě trčí.

 

Hledá se vrah

Luc Besson si jednou všiml mohutného muže, který byl i v parném létě oblečen do dlouhého kabátu, v ruce držel obrovskou brašnu a vyčkával v temném průchodu. „Šlo evidentně o zabijáka,“ dovtípil se režisér. „A já si hned v duchu začal představovat obsah jeho tašky i osudy lidí, s nimiž měl za úkol skoncovat.“ Z inspirativního ‚setkání‘ vzešla nejdříve epizodní postava čističe Viktora v Brutální Nikitě, jíž se zhostil Jean Reno. Když později Besson tomuto herci a příteli slíbil napsat scénář přímo na tělo, napadlo ho odpíchnout se právě od Viktora – a zrodil se jeho ‚vzdálený italský bratranec‘ Leon.

Besson původně nechtěl film režírovat, když ale scénář dokončil, uvědomil si, že svůj ‚malý klenot‘ nedokáže přenechat nikomu cizímu. V tu chvíli musela jít stranou slabost pro Rena. S těžkým srdcem mu sdělil: „Mám dvě zprávy. Dobrá je, že jsem pro ten film našel režiséra. A ta špatná, že jím budu já, což znamená, že zkusím najít herce, který bude pro roli nejlepší.“ Besson pak sestavil seznam možných představitelů, mezi kterými nechyběli Robert De Niro, Al Pacino nebo Mel Gibson. Když se ale s každým z nich sešel, zjistil, že všechny ty hvězdy sice mají zájem, těžko by se však Leonovi věnovaly na sto procent. Nakonec se tedy k Renovi, který se od té doby objevil ve všech jeho filmech, ještě rád vrátil.

Roli prohnilého policisty Stansfielda přijal Gary Oldman, jenž se na natáčení začal těšit dřív, než si vůbec přečetl scénář. Zbývalo tedy to nejtěžší a zřejmě nejdůležitější – obsadit třetí herecký pilíř filmu, představitelku dvanáctileté Mathildy, která u Leona najde útočiště po smrti své rodiny.

 

Hra o Natalii

Už se zdálo, že je vybráno, ale favorizovaná patnáctiletá herečka Liv Tylerová začala Bessonovi najednou připadat moc dospělá a hlavně vysoká. Hledání tedy začalo nanovo a jen několik týdnů před plánovaným začátkem natáčení se do hry vrátila dívka, kterou při prvním kole konkursu poslali domů dříve, než vůbec stačila cokoli předvést – byla prý moc mladá. Když ale konečně dostala šanci před kamerou, okamžitě všechny přesvědčila. Jmenovala se Natalie Portmanová a bylo jí v té době teprve jedenáct.

Radost filmařům však trvala jen do chvíle, než si Nataliini konzervativní rodiče přečetli scénář, podle nějž by se měla postava jejich dcery zamilovat do postaršího muže a učit se od něj zabíjení. „Dost je šokoval,“ vzpomíná Luc Besson, který už si ale tehdy nedovedl v roli Mathildy představit nikoho jiného. „Nastínil jsem jim, jaké malé změny jsem ochoten udělat, a začala těžká vyjednávání.“ Režisér zvítězil ve chvíli, kdy úzkostné Portmanovy přesvědčil, aby dceru alespoň nechali si scénář přečíst – to se hned nadchla a žadonila u rodičů tak vytrvale, až je zviklala. Uvědomělá Natalie ale měla také jednu výhradu: odmítala vzít do ruky cigaretu. Její nevoli propagovat kouření mladistvích Besson zlomil, když se společně dohodli na výchovné variantě, kdy Mathilda bude v úvodu filmu kouřit jen proto, aby posléze přestala.

 

Trable s New Yorkem

Jak poznamenává Jean Reno, „v Paříži i většině dalších měst by Leona brzy odhalil zvědavý domovník.“ Pro vražedného podivína tedy neexistuje vhodnější město než anonymní New York. Dělat snímek v Americe je ale pro evropské filmaře drahý špás, proto se rozhodli tu točit jen exteriéry (někdy dokonce bez patřičných povolení) a scény na jediné chodbě. Zbytek vznikal v pařížském studiu, kde iluzi pomáhalo ateliérové pozadí o ploše několika set čtverečních metrů, které za okny tvořilo věrohodné newyorské panorama, a také dvě tuny rekvizit včetně telefonů, zásuvek nebo televizorů, jež filmaři v zájmu dokonalé souhry reálií převezli přes oceán. Když tedy Mathilda v New Yorku žadoní, ať ji Leon pustí do bytu, ten reaguje za týmiž dveřmi, ale v Paříži a o půl roku později. „Takový postup je běžný,“ vysvětluje režisér. „My jsme jen ale takhle dělali v podstatě celý film a nároky na hlídání kontinuity byly extrémní.“

Mnohem větší problém spojený s Amerikou však přišel až o pár měsíců později při testovacích projekcích. Reakce losangeleského publika byly často dost pohoršené a hollywodští distributoři naznačili Bessonovi zcela jasně: „V téhle podobě uvedeme Leona nanejvýš ve stovce kopií, ale když vystřihnete pár kontroverzních scén, můžeme se bavit klidně o desetinásobku.“ Režisér se podřídil, a protože nechtěl pokoušet ani domácí publikum, podrobil stejným zásahům raději i evropskou verzi.

A co vlastně Američanům tak vadilo? Proti srsti jim byl zejména vztah dvanáctileté Mathildy k Leonovi; lolitovský motiv a sexuální napětí řadě diváků i kritiků připadaly nechutné a podle některých se Bessonova manipulace s herečkou blížila dětskému pornu. Ten však pedofilní narážky odmítá: „Možná jsem si s tím motivem trochu moc pohrál, ale jenom abych upoutal divákovu pozornost. Pokud ve vás film vyvolává úchylné myšlenky, jste to asi vy, kdo není v pořádku, ne já.“

Natalie Portmanová se nicméně opravdu stala svého druhu sexuální ikonou – a mezi fanoušky se bohužel našli i starší pánové, kteří měli potřebu dát jí své vzrušení najevo. „Jednou se mi do rukou dostal dopis od jednoho z nich,“ vzpomíná. „Od té doby přede mnou rodiče poštu úzkostlivě střežili.“ Ačkoli byla na Leona pyšná, tahle zkušenost ji přece jen poznamenala. Když přišly další filmové nabídky, raději se vyhýbala všem s erotickém nádechem, odmítla tak titulní úlohu v Lolitě i role v Ledové bouři či ve volném pokračování Hříšného tance.

 

Mathilda žije

V den premiéry stály před všemi pařížskými kiny, které Leona promítaly, dlouhé fronty i na dopolední představení. Část Francouzů se však ohradila proti tomu, že Besson proti Hollywodu nebojuje, ale naopak jeho styl zbaběle imituje. Když pak snímek získal sedm nominací na ceno César, ovšem z udílení odešel zcela s prázdnou. Besson tuto ‚nespravedlnost‘ nesl dost těžce a dokonce se neubránil pláči.

Leon se nakonec prodal do 70 zemí a režisér se po čase rozhodl uvést i delší verzi, do níž vrátil 26 minut vystřižených scén. Na některých DVD edicích (ovšem ne na té české) tak máte možnost vidět, jak Mathilda prosí Leona, aby ji připravil o panenství, pije alkohol, hraje s pistolí ruskou ruletu a dokonce zabijákovi pomáhá při jeho akcích. A to si představte, že podle původního scénáře měla dívenka při tréninku používat místo painballových kulek ty skutečné, svléknout se před Leonem do naha, při polibku vyžadovat zapojení jazyka a v závěrečné scéně to byla ona, kdo sebevražedně odpálí granáty připevněné na svém těle.

Ve výsledné verzi ale přežila – a Besson před pár lety sliboval pokračování, v němž by dospělá hrdinka převzala po Leonovi živnost. Sequel podmiňoval účastí Portmanové, a ta chtěla začít natáčet hned, jak skončí její povinnosti spojené se Star Wars. „Scénář je tak skvělý, že kvůli němu oželím plánovanou pauzu,“ nechala se dokonce slyšet. Dnes už ale málokdo věří, že k natáčení kdy dojde – a vzhledem ke klesající kvalitě Bessonových filmů je to nakonec možná lepší než riskovat, že se nebohý Leon bude otáčet v hrobě.


Upravená recenze z časopisu Premiére č. 73, rok 2006



 
kategorie: Filmová kartotéka
vložil: _Lizzie_
Permalink ¤ 0 komentářů
19.Červenec 2008,00:00

Recenze z internetu:

Někdo by si mohl myslet, že Donnie Darko je typický puberťák. Jenže Donnie je zklamaný kluk, trpící vizemi o obrovském králíkovi, který se ho snaží dostat pod svůj zničující vliv.

Aby tomu zabránil, dopustí se činů, které ho přivedou až na psychoterapii. Přežije nesnáze středoškolského života i lásky a unikne bizarní smrti, která mu hrozí při pádu motoru z letadla. Donnie bojuje se svými démony, v přeneseném i skutečném slova smyslu, a prožívá příběhy, související s putováním v čase, s fundamentalistickými guru, osudem i machinacemi s vesmírem. Režii filmu má na svědomí Richard Kelly.


Můj vlastní názor:
Je to jen pár minut, co jsem se právě dodívala na Donnie Darko a musím přiznat, že mě dosti překvapil jak zpracováním a samotným dějem, tak i skvělým vykreslením charakterů hlavních postav a naprosto nečekaným závěr. Opravdu je to jeden z těch málo "psychických" filmů, kdy po jejich skončení člověk stále sedí v křesle a nevěří svým vlastním očím. Sedí, i když už doběhli i titulky a vůbec nedokáže pochopit, co právě viděl. Tak trochu šokující. Myslím si, že opravdu stojí za shlédnutí. Je to příběh plný napětí, fantazie, nadpřirozena, emocí a možná i touhy zachránit svět před možnou zkázou.



 
kategorie: Filmová kartotéka
vložil: _Lizzie_
Permalink ¤ 4 komentářů
17.Červenec 2008,22:22

Biografické drama s originální název Le Scaphandre et le papillon.

Motto: Dojemný, ale i humorný snímek o vůli, touze něco dokázat a sebereflexi muže, který se stal vězněm ve vlastním těle.

Krátký popis
Jean-Dominique Bauby byl úspěšný muž, na vrcholu svých sil. Vedl francouzskou pobočku časopisu Elle, měl dvě děti, peníze, milenky, a obdiv okolí. 8. prosince 1995 ho uvrhla těžká srdeční příhoda do hlubokého kómatu. Když se z kómatu dostal, všechny jeho motorické funkce byly nenávratně poškozeny. Uvězněn ve vlastním těle se nemohl hýbat, mluvit ani dýchat bez cizí pomoci. Jediné, čím mohl na svém bezvládném těle hýbat, bylo jeho levé oko, které se stalo jeho spojením s vnějším světem, s lidmi,se životem... Mrkáním oka upozorňuje na písmenka abecedy, kterou mu stále dokola opakují lidé okolo něj, tvoří slova, věty, celé stránky... Svým okem nakonec píše autobiografickou knihu „Skafandr a motýl“. Zpoza skafandru, ze kterého se nemůže hnout, Jean-Do ve filmu někdy humorně, sarkasticky a s nadhledem, někdy dojatě a s rozčarováním popisuje svůj život před nehodou, život, který může skrze slova prožít znovu a svůj současný život zúžený na vidění jedním okem. Náhradou je mu vysněný imaginární svět, jediné místo, kde se hýbe a ve kterém může dělat, co chce, kde chce a s kým chce, kde létají motýli...


 
kategorie: Filmová kartotéka
vložil: _Lizzie_
Permalink ¤ 0 komentářů
16.Červenec 2008,08:12

... v originále nazván Nae meori sogui jiugae, je působivý příběh mladé dívky z dobré a honosné rodiny, která se bláznivě zamiluje do jednoho ze zaměstnanců svého otce. Přestože je zklamaná ze svého předchozího vztahu, probudí v ní náhodné setkání s mladým tesařem hluboké city. Zprvu nepřístupný mladík podlehne jejímu nevinnému kouzlu a společně překonají společenské rozdíly, vezmou se a odstěhují se na venkov.

Ačkoliv zní tento příběh jako z pohádky, vyústí do kruté reality. Do reality, kterou připravil osud, zcela nečekaně a zcela radikálně. Ale... i když paměť vypíná, hluboký cit zůstává. Tento silný příběh je nejen o lásce, ale také o obrovské síle a víře. A o tom, že zapomenout se nedá, i když tomu osud chce jinak.

 
kategorie: Filmová kartotéka
vložil: _Lizzie_
Permalink ¤ 0 komentářů
15.Červenec 2008,12:09

Dan, Anna, Alice a Larry jsou čtyři obyvatelé Londýna, jejichž osudy se protnou. Jejich milostné životy se vzájemným sbližováním a následnou zradou jednou provždy změní. Neustálé rozchody, nevěry a schopnost ubližovat těm, které ještě nedávno milovali - tak vypadá život mnoha lidí nejen na britských ostrovech. Vzájemné vztahy procházejí intenzivními obdobími zklamání, zrady, ale i neovladatelné vášně, která jejich životy ovlivňuje, ať už se jim to líbí, nebo ne.

Psychologické drama Na dotek vzniklo podle hry Patricka Marbera, jenž se sám ujal také napsání filmového scénáře. Jeho hrdiny jsou spisovatel Dan (Jude Law), který se na první pohled zamiluje do mladičké Američanky Alice (Natalie Portman), již krátce poté, co ji porazí auto, odveze do nemocnice. Zrodí se vztah a Dan napíše knihu, při jejíž tvorbě mu je Alice inspirací. Během focení na přebal knihy se setkává s fotografkou Annou (Julia Roberts), jež se stává jeho posedlostí. Dan, který si rád zahrává, si jedné noci na erotickém chatu píše pod dívčí přezdívkou s lékařem Larrym (Clive Owen) a domluví si s ním schůzku. Larry na ni dorazí a náhodně se seznámí s Annou a vznikne vztah. Přitažlivost mezi Annou a Danem však neustupuje...
 
Marber společně s Mikem Nicholsem rozehrávají komorní psychologické drama, jež přibližuje až nepříjemným způsobem současné trendy v milostných vztazích. Ukazují, jak křehké a pomíjivé jsou vztahy, které na začátku byly krásnou idylkou. Vykreslují lidskou nedokonalost a nejistotu, díky níž lidé stále dokola opakují stejné chyby a jsou schopni milované osobě ubližovat více, než by to dokázal úhlavní nepřítel. Všichni čtyři hlavní aktéři se stále točí v kruhu, rozcházejí se a zase scházejí, ale štěstí nikdy netrvá věčně. A díky zklamání se z nich postupem času stávají stále větší cynici, kteří jsou sice schopni citů, ale stejně snadno, jako se zamilují, blízkou osobu zase odkopnou. Své místo tu má samozřejmě i pomsta zhrzených milenců.

Skvěle vystavěný příběh ještě podporují brilantní dialogy a zejména skvostné herecké výkony. Clive Owen a Natalie Portman získali za vedlejší role Zlaté glóby a byli nominováni také na Oscara.




 
kategorie: Filmová kartotéka
vložil: _Lizzie_
Permalink ¤ 0 komentářů
13.Červen 2008,18:38
Veselohra pro děti a dospělé o tom, jak vzniká film. Režisérka dětských projektů se se svojí asistentkou Drahuškou připravuje na jedno natáčení. Už dlouho hledá hlavní představitelku, která by mala ztvárnit děvče s velkým hendikepem, protože díky těžké virové chorobě přišla o vlasy. Její přezdívka Koleno je vlastně celkem na místě. Po dlouhém váhání padne volba na veselou a nebojácnou Růženku. Ostatní děti jí sice hlavní úlohu závidí, ale pro děvče to znamená velkou oběť, musí si nechat ostříhat vlasy. Malí herci s celým štábem odjedou pracovat na dědinský zámeček. V příběhu natáčení Růženka přežívá svoji první lásku i velké zklamání.

Kolem přípravy a natáčení filmu se mohou rozpoutat všelijaké potíže a nedorozumění, navíc trochu prostoduchý příběh měl být srozumitelný i pro dětské publikum. Pozornost se upíná hlavně na hledání představitelky hlavní úlohy, vyhlédnutá dívka si dokonce nechá oholit hlavu (Pavlína Mourková se později vrátila před kameru ještě několikrát). Pro zajímavost lze doplnit, že roli kameramana původně hrál Jan Tříska, ale když odešel do emigrace, byl nahrazen Jiřím Krampolem - přesto však v několika davových výjevech však zůstává přítomen.

Je to jeden z nejmilovanějších filmů z mých dětských let. Mám ho moc ráda.
 
kategorie: Filmová kartotéka
vložil: _Lizzie_
Permalink ¤ 0 komentářů
05.Červen 2008,21:33
Toto je příběh z dávných časů. Z času mýtů a legend, kdy antičtí bohové byli malicherní a krutí a stíhali lidstvo útrapami. Jen jeden člověk se jim dokázal postavit. Herkules! Herkules vládl magickou silou, jakou do té doby svět neviděl. Ta mohla být překonána pouze silou jeho srdce. Cestoval zemí všude tam, kde se objevili přisluhovači jeho všemocné nevlastní matky Héry. A kdekoliv se objevilo zlo, kdekoliv trpěli neviní, tam se objevil i... Herkules!



Tato role pomohla prolomit ledy ve světě filmu Kevinu Sorbovi, jenž natočil v roce 1994 celkem pět filmů o Herkulovi a v roce 1995 pak i stejnojmenný seriál. Se svojí výškou 191 centimetrů a se svými vypracovanými svaly se na tu postavu dokonale hodil. Díky této roli se naučil mnohé bojové umění a dokonce některé díly seriálu sám napsal a byl jejich producentem. Často při scénáři vymýšlel nové bojové triky a pózy, jenž byly v budoucnu použity jinými herci v dalších filmech


Jako fanda do fantasy tohohle Herkula prostě zbožňuju. Ty kreslení a novější ( vůbec se mi nelíbil Herkules v New Yorku s Arnoldem) prostě nejsou ono. Tohle je prostě originál a legenda.
 
kategorie: Filmová kartotéka
vložil: _Lizzie_
Permalink ¤ 0 komentářů
15.Květen 2008,11:39
Seriál je koncipován jako vyprávění minulosti. Otec Ted (kterého jen slyšíme a nikdy nevidíme) povídá svým dvěma dětem (2030) příběh o tom, jak se seznámil s jejich matkou. My však nevíme, kdo jejich matkou je, takže nevíme, kam přesně děj směřuje.

Ted je mladý architekt a spolu s ostatními kamarády (zamilovaný páreček Marshall a Lily, střelený Barney a později krásná Robin) prožívá spousty příhod (samozřejmě většinou vtipných), řeší životní problémy a zároveň je pořád svobodný a stále hledá tu pravou.





http://howimetyourmother.webz.cz/


Originální sitcom, který dle některých převálcovat i legendy jako jsou Přátelé či Plný dům, by měl vidět každý normální člověk, i když musím přiznat, že já opravdu normální nejsem. Tento zábavný pořad se vysílá už od roku 2005 a dosáhl už třetí řady. Doufám, že se bude vysílat až do už zmíněného roku 2030 a jednou se přece jenom dozvíme, kdo je vlastně "Matka".
 
kategorie: Filmová kartotéka
vložil: _Lizzie_
Permalink ¤ 0 komentářů
20.Duben 2008,20:27

Krátké info o seriálu:

V USA se pohnuly ledy (až doslova polární ledovce) a kabelová stanice Showtime odstartovala seriál L-WORD věnující se - a to bez jakýchkoliv subtextů - ženám, které milují ženy. Kromě témata samotného určitě potěší obsazení: Jeniffer Beals (vzpomínáte si hrdinku filmu Flashdance?), Pam Grier (neodolatelná Jackie Brown) nebo Karina Lombard (Legenda o Vášni, Firma). Z lesbických filmů jsou známy Laurell Holloman (The Incredibly True Adventure of Two Girls in Love), Leisha Hailey (All Over Me) a Guinevere Turner (Go Fish nebo Wattermelon Woman). Navíc tvůrkyněmi seriálu jsou z velké časti lesbické ženy (produkce, režie, většina ze scenáristek), takže autenticita by měla být zaručena (i když v rámci úspěchu tohoto "riskantního" projektu musíme očekávat i mnohé kompromisy pro většinové publikum).

Seriál popisuje skupinku lesbických žen a jejich přátel žijících v Los Angeles. Jenny (Mia Kirschner) je mladá talentovaná spisovatelka, která se po ukončeni vysoké školy přestěhuje se svým přítelem Timem (Eric Mabius) do Los Angeles. Tim a Jenny si ve čtvrti West Hollywood pronajmou dům sousedící s domem Bette (Jennifer Beals) a její partnerky Tiny (Laurel Holloman). Bette a Tina jsou spolu už sedm let a zastihujeme je ve chvíli, kdy hledají dárce sperma, doufajíc, že založení rodiny jim pomůže posunout vztah ze slepé uličky. Do blízké skupinky přátel Tiny a Betty patří profesionální lámačka srdci Shane (Katherine Moennig), za closetovaná vrcholová tenistka Dana (Erin Daniels), bisexuální novinářka Alice (Leisha Hailey) a Bettina nevlastní sestra Kit (Pam Grier), hudebnice a vyléčená (?) alkoholička.

V dvouhodinovém úvodním dílu sledujeme příběh Jenny, jejíž život se obrátí vzhůru nohama ve chvíli, kdy na party sousedek Betty a Tiny potká okouzlující majitelku kavárny Marinu (Karina Lombard) a ta ji začne dělat návrhy. Zmatená Jenny si začíná uvědomovat, že s její heterosexualitou to nebude tak jednoznačné. Marina ji přitahuje a ona tomu nedokáže vzdorovat. Bette a Tina jsou nepříjemně překvapeny tím, jak je těžké najít vhodného dárce spermatu, a pokusí se "naživo" svést mladého krásného umělce. I když k noci ve třech nakonec nedojde, Betty a Tině nacházejí po tomto zvláštním zážitku znovu vzájemnou vášeň.

Bisexuálka Alice se snaží zapomenout na svou ex (Guinevere Turner) v náruči Lisy - muže, který se identifikuje jako lesba. Tenistka Dana přesvědčena o nemožnosti svého coming-out tím víc, jak její kariéra v tenisovém světě vzkvétá, potkává kuchařku v místním country clubu a její plány na asexuální život v utajení se začínají hroutit. Do toho všeho svádí Shane, ktera nevěří na vztahy, s usměvem jednu dívku za druhou.





Poznámka: Dle průzkumu jednoho nejmenovaného světového časopisu tenhle seriál pravidelně sleduje skoro 75% mužů, zbytek tvoří ženy. Radí pro pochopení shlédnout aspoň jeden díl seriálu. Jinak můžu jen doporučit. Velmi zajímavé.

http://www.tlw-cz.info/
 
kategorie: Filmová kartotéka
vložil: _Lizzie_
Permalink ¤ 0 komentářů