Hodně smutný, ale je to život

Den před Vánocemi jsem šla dosupermarketu dokoupit dárky, které jsem nestihla. Když jsem uviděla ten dav lidí, přešla mě chuť začala jsem si říkat pro sebe: "Můžu tu čekat věčnost, nic nestíhám, ješte co všechno musím vyřídit... Vánoce začínají být čím dáltím stresovanější, kdyby se tak dal celý ten shon přespat!" Nakonec sem se přece jenom probojovala do oddělení s hračkami a začala jsem nadávat na ceny, říkajíc,jestli  si vůbec moje děti budou s těmito # hračkami hrát!!! Když sem tak bloudila poregálech, tak jsem uviděla jednoho 5-ti letého chlapečka, který si k sobětulil panenku. Měl strašně smutný pohled přitom, když hladil panenku po vlasech. Potom se otočil k jedné staršídámě a říkal jí: ,,Babi, jseš si jistá, že nemám dost peněz, abych koupiltuto panenku? ''Starší dáma mu odpověděla: ,,Víš tysám, že nemáš dost peněz, zlatíčko!!'' Potom poprosila vnuka, aby na ní chvilku počkal, že se jde na něco podívat. Rychle odešla. Chlapeček ještě stále měl v náručí tu panenku. Nakonec jsem k němu šla a ptalajsem se ho: "Komu chceš koupit tu panenku?'' "Tu panenku chtěla moje sestřička k Vánocůmze všeho nejvíc, byla si jistá, že jí panenku Ježíšek přinese pod stromeček.""Tak když jí tak chtěla,tak jí to Ježíšek přinese k Vánocům." "Ne, ne, tam kde je nemůže Ježíšek přinést dárky. Aby panenku dostala, musím jídát mamince, aby jí sestřičce odevzdala, až tam půjde'' Oči mu přitom ještě víc zesmutněly. "Moje sestřička šla Ježíškovi, aby byla s ním. A tatínek mi povídal, že imaminka za chvilku půjde za Ježíškem, tak jsem simyslel, že by jí tu panenku mohla vzít." Potom mi ještě ukázal jednumilou fotku, na které se usmíval. "Tuto fotku bych jí chtěl taky poslat, aby na mě nikdy nezapomněla". "Mám velmi rád svou maminku a chci, aby neodešla, ale tatínek říkal, že musí odejít, aby mojí sestřičce nebylo smutno".Potom se zase podíval s těmajeho smutnýma očima na panenku. Rychle jsem si vyndala peněženku a nepozorovaně jsem si z ní vybrala peníze a řekla jsem chlapečkovi: "Pojď, přepočítáme tvojepeníze, jestli budou stačit na tu panenku". Rychle jsem přidala k penězům, které mi podával, ty svoje tak, aby si toho nevšimnul a začali jsme počítat. Bylo dost peněz na # panenku a ještě mu i zůstalo. Chlapeček zavolal: "Děkuju Ti, Bože, že jsi mi dal dost peněz". Pak se na mě podíval a řekl:"Víte, včera jsem poprosil Boha, aby mi dal dostatek peněz na panenku, aby jí mohla vzít moje maminka sestřičce aon mě vyslechnul. Ještě jsem chtěl koupit mamince jednu bílou růžičku,ale to už jsem seneodvážil žádat od Boha. Ale on dal mi víc, abychmohl koupit i panenku i růžičku. Víte, maminka má velmi ráda bílé růže". O pár minut se chlapečkova babička vrátila a odešli. Po střetnutí s chlapečkem jsem pokračovala v nákupech, ale už v jiné náladě, stále jsem na něj musela myslet.Potom jsem si vzpomněla na článek, který jsem četla před dvěma dny. Psalo se tam o opilém řidiči, který havaroval s jiným autem, v kterém seděla mladá žena se svojí dcerkou. Děvčátko na místě zemřelo a matka byla ve velmi kritickém stavu. Dva dny po mém střetnutí schlapečkem jsem si přečetla článek, který oznamoval, že chlapečkova maminka zemřela. Běžela jsem do květinářství koupit kytici bílých růží a šla jsem na pohřeb. Na místě, kde se můžou příbuzní naposledy rozloučit se svojí nejmilejší, ležela mladá žena v truhle, v ruce měla kytici bílých růží, vedle sebe měla položenou chlapečkovu fotku a panenku. S pláčem  jsem opustila hřbitov, s pocitem, že semůj život změnil. Láska, kterou chlapeček cítilke své mamince a sestřičce byla neuvěřitelná a nepředstavitelná.Tak jeden opilý řidič mu za setinu sekundy sebral maminku i sestřičku, které tak velmi miloval. Pokud jsi tento příběh dočetl až sem ,tak možná zabráníš tomu, aby někdo sedal opilý za volant!!! Je to hodně smutné, ale je to prostě život!