Soudce: „ To je velmi brutální čin. Pokud chcete, aby vámbyl trest poněkud zmírněn, musíte nám vysvětlit motiv svého činu. “

Obžalovanýmuž : „ Když ona byla tak omezená, že jsem jiprostě musel zabít. “

Soudce: „ Vždyť to, co nám teď říkáte, váš činještě přitěžuje. Jestli nechcete, aby vás přísedící

už napřed odsoudili, pak nám předložtealespoň jedno polehčující vysvětlení. “

Nato se obžalovaný muž rozhovořil.

„ Bydlíme ve 13. poschodí jednohovysokého domu. V prvním poschodí žije rodina hotelového portýra, která má dvěděti, které ale zůstaly od přírody neobyčejně malé, 12 letý měří 80 cm a 19letý pouze 90 cm.

Jednoho dne  jsem přišel domů a moje žena říká : „ Vrodině našeho portýra je něco špatně. Ty jejich děti jsou praví pyrenejové. “

Já říkám : „ Ne, ty myslíš, že jsoupygmejové. “

„ Ne “, říká moje žena, „ pigmej jelátka, kterou má člověk pod kůží a tvoří se z ní pihy. “

Já říkám : „ To je pigment. “

„ Ne “, říká moje žena, „ pigment je to,na co psali staří Římané. “

Já říkám : „ To je pergamen ! “

„ Ne “, říká moje žena, „ pergamen je,když básník začne něco psát a pak to nedokončí ....“

„ Pane soudce, musíte ocenit, že jsem seovládl, zamlčel slovo fragment, sedl si odevzdaně do křesla

a začal číst noviny. Náhle však ke mněpřišla žena s větou, po níž jsem usoudil, že je zralá pro blázinec ...Tedy -moje žena. “

„ Miláčku, koukni se, co zde stojí. “

Otevře knihu, ukáže na jedno místo vtextu a říká : „ Slunečník kabelky byl učitelkou pasáka 15. “

Vzal jsem knihu a stále ještě poklidněvysvětlil : „ Ale miláčku, to je francouzská kniha

a francouzský text. Tady stojí : „ LaMarquise de Pompadour est la Maitresse de Louis XV.“

To znamená : „ Markýza Pompadour bylamilenkou Ludvíka XV. “

„ Ne “, říká moje žena, „ to musíšpřekládat doslovně : La Marquise = slunečník,

Pompadour = kabelka, la Maitresse =učitelka, Louis XV = pasák 15.

Já to musím vědět naprosto přesně, jájsem si přece objednala pro svou výuku francouzštiny vynikajícího legionáře. “

Já říkám : „ Ty myslíš lektora. “

„ Ne “, říká moje žena, „ lektor bylantický řecký hrdina. “

Já říkám : „ To byl Hektor a ten byl zTróje. “

„ Ne, “ říká moje žena, „ Hektor jeplošná míra.

Já říkám : „ To je hektar ! “

„ Ne “, říká  moje žena : „ Hektar je nápoj bohů. “

Já říkám : „ To je nektar “.

„ Ne “, říká moje žena, „ Nektar je řekav jižním Německu. “

Já říkám :  „ To je Neckar. “

Moje žena : „ Vždyť přece znáš tukrásnou písničku o Rýnu a Nektaru, kterou jsme nedávno zpívali jako duo. “

Já říkám : „ Tomu se říká duet. “

„ Ne “, říká moje žena, „ duet je, kdyžmají dva muži souboj se šavlí. “

Já říkám : „ To je duel. “

„ Ne “, říká moje žena, „ duel je díra vhoře, kterou projíždí vlak ...“

„ A dál, pane soudce - dál jsem to jižnevydržel. Vzal jsem kladivo a ženu jím umlátil. “

Nastala chvíle mlčení, po níž soudcevstal a vyřkl ortel : „ Osvobozen, já bych ji umlátil už u Hektora.“