Sluníčko se sune nad mráčkyjá prošoupu si celé podrážkyjak chodím sídlištěm sem a tamsnad už ani štěstíčko nehledám.

Smutně hledím na šťastné lidico kolem sebe vše krásné vidíMá touha být šťastná je jako závažístále se štěstí odemě odráží

Jak pavouček ve své síti stále něco látámdo bláta přitom stále víc padámJe to ho snad moc, co člověk si přejeať teplo druhého u srdce hřeje.