Čtyři roční období
Život námořníka je těžký, poněvadž většina přemýšlení skončí u e-mociálního zvracení, nebo erekce v kapse. Nicméně okolnosti (jo ho ho) mne opět dohnaly do té laciné nálevny, letadla. Nemám tak moc prostoru, kde bych vykonával svou běžnou potřebu. A opět jsem se stal tvorem, oním cosi zvířecích pudů, co koná (tu potřebu), v cirkusovém drilu, do kouta. Ach! Tady. Nedávná stylistika do kavárenského aktivisty mne donutila vystavit přeskládanej ukazovaček doprostřed ruky levným Sovětským Aeroliniím /pizdec/. Myslím, že to krásně zapadá do #tvrdých sankcí, které začala zavádět EU za ten závěrečný ceremoniál na #Krym-chi 2014™. A já si tak musel o hodně přivstat, resp. vůbec nespat, abych demonstroval svůj ho ho hodně žoviální charakter. Do jisté míry příznačně s Air France. Jo, protože takhle země v tom #umí chodit. Vše ale není černobílé, byť v Paříži je negrů dost. Dá se zde potkat i pestrobarevnější Aura osobnosti… eh… vážně jsem tak takový rasista (v komentářích prosím oznámkujte na stupnici: B-R-O-W-N, včetně)??? Já potkal Marcuse Halbleblabla, nebo tak nějak, na první pohled sice nula, kterou si lze s kdekým splést. Což se stalo i mně. Protože v davu vypadá trošku jako Ošklivej Ošklivej Kout /uraženej Romeo #MIMO, co zatím čeká na výsledky od doktora/. Ale upřímně, jediný co na něm bylo černého, bylo svědomí Marcus je další #yuppie dislokovanej v asii. Celou dobu do mě tlačil nějaký ekonomický #kecy a gesta rukou. Vidíc v mé tváři vzrušení… Chtělo se mi chcát. Těch (laciných) piv jsem měl moc a jediný ´smooth´ (na etiketě, údajně v chuti) bylo v jeho vyprazdňování. Vlastně… pamatujete na film Inception? V tom letadle totiž ještě sedíme (místo dramatizujícího tónu polknutí si představte spláchnutí podtlakového záchodu)! Entropie vyjádřena mými koláči v podpaždí(iiih) exponenciálně narůstá (a naopak má baterie… ale nakonec i ta lidská usíná v průvanu nového Počátku: Kyvadla (čtyř ročních období), aka #teaser k novému cyklu. JOLLY BOB
