« Domů | Čtyři roční období » | Mír tuleňům » | Sama sobě - revival » | Sama sobě věrná » | (nové) QR-Tetovaní Orson Welles ™ » | Pour féliciter, z_cesty » | Téma, ale jenom proto, že jsou mi ty prsy povědomé » | Weeeeeeeeeei, z_cesty » | Přeložen a ztracen v překladu » | Iluze jménem Český tučňák (2011 - ex post) »

Pour féliciter, z_cesty

Když už jsme tedy u toho (fakticky nejsme – ale i amatérský spisovatel by měl mít fantazii), pokusím se o retrospektivu přelomu roku z krasohledu made in china. Cítím se nějak výjimečně, proto bych chtěl prve poděkovat akademii – škole života, i rodině… převážně mé sestře, která mě několikrát vyklopila z kočárku. Dost věci tak zapomínám. Nebo to je vodou? Přijde mi, že poslední dobou spoustu lidí zapomíná (…). Nuže, k tomu svátečnímu luxusu. Dovolím si jisté věci dementně zkreslovat. Ale národ sobě, mí Češi mi rozumí!

V Říši středu je všechno tak nějak obráceně. Nebo také úplně jinak. Blbě. Takže jestli se „v naší“ kultuře o vánocích narodil ježíšek… v „čínské kultuře“ naopak chcípnul pes. Ale s tím se tak nějak počítalo. Důležitý je ten překlad do strojové řeči, jak s tím pracovat. Universální binární zápis by měl samozřejmě obsahovat více jedniček, než nul, kdy:  1 = cizinec;  11 = já sám, jásám; 0 = číňan; 00 = opilej číňan. Jinak na mezinárodní společnosti je hlavni deviza ta importovaná přetvářka. Ano, vařil jsem. Ano, vánoční tabuli. A ano, sežrali mi to – doslova. Jen to echt vánoční červené zelí na víně asi v tom dalším a dalším, dalším z dalších vín, ne všem zase tak sedlo. Stává se z toho už pomalu tradice. Kolem outsourcovaných vánoc dostávám od cizích #nablito. Nevím, je toto karma?

Každopádně ze zákonů dynamiky vyplývaly jasné předpoklady, proč se těšit i na oslavu silvestra. Paralelně s tím ovšem do hry vstupují i jiné zákony, jejímiž hlavním jmenovatelem je tzv. kurvítko. Vyprávění  #O Silvestru tak z důvodu fekální plytkosti vynechám. To si naopak schovám pro místní. U nich je s podivem, jak otevřeně mluví o biologickém vylučování. Dokonce mám dojem, že si teď v mé přítomnosti, dáma promine, někdo prdnul. Naopak se chci v melancholii vrátit k tomu krásnějšímu. Se svým importovaným egem tu už po takové době bývám občas naměkko - jak tu hniju. O to víc mě potěšil novoroční koncert s pražskými filharmoniky. Potřeboval jsem si tak podvědomě připomenout, že i větší těleso může vystupovat v harmonii. Což se povedlo a já byl (dojemně) unesen. Zatím nejvíce, co jsem v #kulturním stánku budoucnosti zažil.

City tak zapracovaly a já bych tak chtěl do nového roku popřát místnímu lidu, aby díky jejich rozrůstajícímu se kosmického programu, přiletělo něco, co by je taky (do jednoho) uneslo

 

JOLLY BOB